Neposlušní

Jsem ohromnej fanoušek hudebních dokumentárních filmů či sérií. A pokud jsou dobře natočený, mají jasnou představu co a jak chtějí sdělit, tak je mi vlastně téměř jedno, jakýho hudebního žánru se týkají a pravděpodobně už z principu nadhodnocuju. Tady to byl přesně ten případ a pro mě všechno hezky secvaklo a po nedávné projekci Straight Outta Compton jsem to sluplul jako malinu a to nejsem člověk, který by se dal nazvat nějakým velkým fanouškem hiphopu. Zajímavější pro mne v tomhle dokumentu byly v zásadě ostatní umělci... Leč se mi líbila právě ona nezvyklá kombinace a provázanost oněch dvou hlavních postav a dalších aktérů. No a pak v poslední části přišel ten product placement a plácání se po zádech a školy a to na mě bylo už trošku moc. Nicméně jsem si to i tak užil! (16.01.2019)

Mám rád hudební dokumenty včetně těch, které se netýkají oblíbené muziky, jako v tomto případě. Subkultura east-coast gangsta rapu šla vždy mimo mě, stejně jako Eminem či Gwen Stefani a paní Gaga. Naopak bych uvítal víc Trenta Reznora. Nicméně nejzajímavější mě přišlo to, co zřejmě ani možná v plánu - popis proměny hudby, jako autonomního prvku v lidských životech, v marketingový nástroj pro podporu byznysu, co Jimmy Iovine nazývá Big Picture. (26.07.2020)

The Defiant Ones – nový monument hudobných dokumentov. Niečo takéto tu už asi nebude... A D.O.C. konečne dostal svoj malý pomník <3 (14.3.2019) (27.7.2023) ♪♫ / ♪♫ / ♪♫ / (16.8.2023) Compton album mi v byte hrá každý deň už 20ty deň... (14.03.2019)

Jen to do mě syp, Netflixi! Další kvalitní seriál ze začátku rappové hudby a popíkových rytmů, které se jedou dodnes. Tentokrát se ale jedná o plnohodnotný dokument. Upřímně mě mnohem víc bavil příběh dříče/z Comptonu vzešlého (rozumněj pekla)/sympaťáka Doctora Dre, než geniálního/za tebe ruku do ohně dám/neústupného Iovina, ale to je samozřejmě ovlivněno tím, že rap jedu mnohem více a mám ho celkově mnohem radši než Lady Gagu nebo Gwen Stefani… Dreho počátky se dají dohledat všude možně, ať už v jeho trackách nebo filmu (Straight Outta Compton) a proto v dokumentu právě nejzajímavější část, pro mě osobně, bylo počáteční období Aftermath. Slavná camea Eminema nebo Kendricka rozhodně potěšili. Palec hore. (08.03.2019)

“Hi kids, do you like violence?” Skvelý seriál o tom, ako dvaja muži zmenili hudobný svet. Mám len trochu problém so záverečnou epizódou, kde moderná hudba zdegenerovala a už to skrátka vyznieva inak (50 Cent nikdy nesiahal Eminemovi po päty. Black Eyed Peas? Really? Gwen Stefani bývala kedysi super speváčka, a keď ju Jimmy Iovine privedie do komerčne megaúspešného spojenia s rapermi, už to neni ten víťazoslávny úspech, ako keď dal Patti Smith zahrať song Toma Pettyho. Finančne áno, ale tá hudba je shit. Pripadám si tak starý, keď toto píšem,  ale aj keď sa od objavenia Eminema všetky ťahy Jimmyho s Andrem premenili na zlato, nevyšiel z nich snáď jediný skutočne kvalitný počin. Možno s výnimkou Kendricka Lamara). V tretej epizóde ma trochu prekvapilo odignorovanie Biggyho smrti. Tiež by sa dala podstatne natiahnuť stopáž a v závere mohli byť titulky s informáciami o tom, ako kto dopadol (všimli ste si, že to postupne vychádza z módy?). To sú ale len nepodstatné chyby na kráse, pretože dokument, ktorý začne s Beatles, pokračuje Comptnom, a v tretej časti vyše 80 minút na preskačku rozpráva o 90.kovej vojne medzi pobrežiami, cenzoroch a Mansonovi a Reznorovi, dokáže pozerať kriticky na Tupaca Shakura, nechá Dre-a jammovať Nirvanu, a navyše si pre seba v závere necháva niektoré tajomstvá (šesť rokov na No Doubt? Daddy a tenký ľad...), si musí každé decko narodené na konci 80’s proste užiť s úsmevom na tvári. (22.09.2021)