Reklama

Reklama

Obsahy(1)

O romském prostředí a mentalitě nevzniklo u nás mnoho filmů. Některé se zabývaly převýchovou (Můj přítel Fabián), jiné zdůrazňovaly romantickou stránku v zobrazení tohoto etnika. Radikální řez si je zvolil jako barvitou kulisu pro kriminální příběh. Odehrává se v cikánské čtvrti jednoho okresního města, kde byl nalezen zavražděný syn tamního architekta, o němž bylo známo, že prosazoval zbourání nevyhovujících, zdevastovaných domů právě v oné oblasti. Vyšetřovatel se seznámí s půvabnou romskou dívkou a jejím prostřednictvím proniká do tajů této uzavřené a ne vždy pochopitelné komunity. Přiblížení odlišné mentality i zvyklostí však příliš připomíná turistické okouzlení exotickými mravy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (60)

CaptainNor 

všechny recenze uživatele

Není pro mne jednoduché zachovat objektivitu hodnocení při pohledu na starou domkovou čtvť Kladna, kde se děj odehrává, protože se mnou cloumá vlna nostalgie. Kladno bylo tehdy černé, špinavé, zaprášené popílkem z Poldovky, ale mělo svojí nepopsatelnou poetiku a kouzlo. A to se Dušanu Kleinovi podařilo ve filmu vykreslit znamenitě. Není založen jen na kriminální linii, ale především na dokonalé atmosféře a výborné režii, střihu, kameře a hudbě. Komunistické bláboly vyšetřovatelů a funkcionářů nejsou žádnou úlitbou ale faktem, protože takhle opravdu mluvili a jednali. Neustále sami sobě namlouvali jak humánně a efektivně vyřešili cikánskou otázku tím, že je nacpali do paneláků a tím jim dali "svobodu"!? V protiváze těmto nesmyslným výrokům jsou pravidelná intermezza koníka s cikánským vyzdobeným vozem, kterým autoři ukazují dost odvážně skutečnou svobodu a romantiku tak, jak si jí sami romové představují. Nehodlám dělat komukoliv advokáta, snad jen slušným lidem, ale než bych překročil práh vily architekta Rumla, radši bych šel skotačit na cikánskou svatbu! ()

wosho 

všechny recenze uživatele

Jedno sobotní pozdní odpoledne jsem todleto uviděl a v krvI se mi hemžil alkohol a likvidoval ve mě s úsměvem mé mozkové buňky a taky troška zelí a mé smysly byly úplně mimo...prostě to byl hustej zážitek jak prase.Podruhé to tak silný nebylo,ale Labuda jako cigánskej baron mě vždy dostane jako celá tadle nechtěná komická kriminálka s tunou hlášek-cokoliv se scénariste pokusili o realičnost u naší menčiny,to nemohli snad myslet vážně JÁ SI JE UDĚLAL,JÁ SI JE I ZABIJEM nazačátku řve jeden cigoš,nebo PÁN PORUČIK,PÁN PORUČIK.....PÁN PLUKOVNIK,PÁN PLUKOVNIK...hahaha já se snad smíchy poseru ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Na dobu svého vzniku hodně slušný detektivní film...(i když žánr detektivky byl možná jen takový aposteriorní zástupný rámec, aby se takovýhle film mohl v období normalizace vůbec natočit...a samozřejmě také individuální omezení autora předlohy Josefa Klímy) Schematický dobový pohled na romskou komunitu je vyvážen hodně slušnou úrovní práce s romským komparzem (škoda, že mezi sebou Romové mluví povětšinou vynikající češtinou...), výbornou romskou folklórní hudbou (romské texty jsou od Emila Ščuky), slušným scénářem a odvahou pustit se do choulostivého a spletitého tématu... Režisér Dušan Klein se vydal po nelehké cestě a obstál se ctí, to je nutno uznat... Ojedinělý počin... (kvůli silně zažitému stereotypu v nazírání na romskou komunitu a latentním xenofobním předsudkům díla však nemohu udělit vyšší hodnocení...) Podobné filmy: Kdo se bojí, utíká ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,Časy sa zmenili pánko moj, Slnko slábne, Táncoš nosí okuliary a cigán robí policajta? Za chvilku buděm močku piť a vino crngať '' ---- Film mi zprvu lehce připomenul Růžové sny 1976) a nebylo to jen tím cikánským prostředím..Ehh. Dá se dnes tenhle film vůbec komentovat? Aby se na mně nevrhla nějaká neziskovka nebo nějaká EU úderka za práva menšin... Je to až absurdní, ale film tím prostředím nouzové kolonie, kde se čas zastavil tak o sto let dříve i cikánskou hudbou působil až poeticky. Snad to bylo tím létem, teplem v prázdných uličkách bez aut nevím... Každopádně z gauče to vypadalo v kontrastu s těmi paneláky na obzoru mnohem přívětivěji než tehdy asi bylo. Samozřejmě se tu jednalo o něco podobného co mají dnes na západě po Evropě všude tam, kde si natahali exotické dárečky. Říká se tomu No Go zóny. U nás už o takové kolonie člověk nezavadí, na Slovensku ale ještě stále je něco takového možné vidět. Na pozadí kriminální zápletky nám měl asi sdělit, že jsme všichni občané socialistického Československa a záleží jen na tom jak dobří lidé jsme a jak se snažíme. Že nejde o barvu pleti ani o kulturní rozdíly a náviky. No nevím. ČSSR tu už nemáme, od roku 1983 už uteklo hodně vody a řekl bych, že nejsme o nic dál... Romové se prostě moc přizpůsobovat nechtějí. Což je trochu problém. První půlka byla lepší, druhá slabší, celkem to ale bylo na solidní průměr. Dávám tedy za 3 . * * * ()

Iroquaise 

všechny recenze uživatele

Na svoji dobu mi to přijde dost odvážný.Trochu mi vadila krátká stopáž a vypravěčská úsečnost.Do jistý míry je to dané tím,že jsem kdysi četl knihu.A ta víc funguje jako ucelená freska.Jako obraz severočeského města.Z filmu trochu trčí ta rovina psychologické detektivky, která je dost nedotažená a mohl by z ní být samostatný film.Jinak to má dobrou hudbu.A je zajimavý sledovat práci s kamerou.Často točí z ruky a kontaktně.A pěkně používá světlo v lyrických pasážích. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (5)

  • Slova autora předlohy Josefa Klímy: „Získal jsem stipendium na fakultě žurnalistiky UK a jezdil na Slovensko za cikány. Schválně používám to nekorektní označení, protože oni si ani tehdy jinak neříkali. Toulal jsem se jejich vesničkami a napsal tehdy docela rozsáhlou studii, jak se jim u nás doopravdy žije. A díky tomu, že moje žena – učitelka zvláštní školy – měla na Zbraslavi celou cikánskou třídu, jsem s ní navíc mohl chodit i do rodin těch dětí. Pravdu mi tehdejší režim samozřejmě vydat nedovolil, a tak jsem ji přetavil do fikce a vyšla knížka Radikální řez.“ (Dvojirakri)
  • Ve scéně na začátku filmu, kdy cyklista nalezne mrtvolu, není možné, aby na ní svítil. Jeho světlo připojené na dynamo by totiž mělo svítit jen za jízdy. (rakovnik)

Související novinky

Marián Labuda 1944 - 2018

Marián Labuda 1944 - 2018

05.01.2018

Ve věku 73 let zemřel náhle slovenský herec Marián Labuda. Syn krejčího a nadšený ochotník absolvoval divadelní fakultu VŠMU v roce 1965 a hned nastoupil do činohry Slovenského národního divadla. O… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno