Zatykač na královnu

Sympaticky neambiciózní kleiniáda, jakých byly v jinačích časech plné biografy. Odpustím si původně plánované rozsáhle láteření v tom smyslu, že se již řemeslně důstojně zvládnutý detektivní eskapismus tohoto typu netočí, a že by to mohla být pro mnohé nadějné autory slušná škola a diváci by nemuseli z nouze konzumovat nedopečené kriminální seroše. Nešť. Zatykač na královnu navíc vyzdvihuje nad průměr několik jednotlivostí. Scénář sice jako většina Kleinových produkcí slyšitelně brnká na disonantní prorežimní strunku, když tepe hospodské a jiné kryptoživnostníky, zatímco notorické fízly obestírá aureolou svatosti, ale vcelku sympaticky se vyhýbá žánrově obvyklému jasnému vykreslování klíčových postav na dobré a zlé. Právě to do samého závěru produkuje slast nejistoty ohledně identity pachatele, a o tu jde, shodněme se, především. Zatykač je ovšem také nesmyslně skvěle obsazen do poslední pidiroličky a nikdo se ani v příspěvku do pokleslého žánru nefláká. Kromě prvotřídní Reginy Rázlové, která propůjčuje titulní postavě hloubku výrazně nad scénář, zasluhuje zvláštní uznání třiadvacetiletý Jiří Lábus v roli prostého chlapce se zahradní hadicí... (14.01.2017)

Detektivka nikoliv špatná, ale průměrná, prostě v té době se točily příběhy lepší a hlavně zajímavější. Pokoutní výroba lihovin je téma, které se o několik desítek let později dostalo cti, že byla středem pozornosti naší společnosti, ale existovala už tenkrát, kdy se o ní mnoho nemluvilo. O tom, že Králová byla nebezpečná pro své okolí od okamžiku, kd se o ní začala z úplně jiných příčin zajímat Bezpečnost, bylo zřejmé každému divákovi. A že vražda náhodné stopařky (Valerie Chmelová byla velmi podobná Rázlové) vyšinutým chudákem, toužícím marn po sexu, nemusela vůbec souviset s vrždou druhou. Ž jsem ten film už kdysi dávno viděl, vzpomněl jsem si až tehdy, když Eda Pelc lezl na komín a kriminalista Jelínek se za ním vydal na vysouvacím žebříku... (29.08.2020)

Snímek potvrzující zlatou dobu vkusných atmosferických českých kriminálek. Hlavní devízou je hlavně příběh s dokonalou zápletkou. Na nějaké honosné akční scény se tu nehraje. Příběh je vyprávěn zcela volně s nespěchajícím tempem a hlavně cíleně na svůj žánr. Tak trochu si i pohrává s divákem. A takové by krimi snímky měli být. (02.11.2014)

Stejnojmennou knihu Bedřicha Skočdopole jsem četl asi dva dny před shlédnutím filmu. Ne že by to byla bůhvíjaká perla, ale přinejmenším první dvě třetiny byly dobře napsané. Film si knižní reálie půjčuje tu a tam, pojímá události jinak a v jiném pořadí, něco přidává, něco redukuje a spojuje, ale výsledek je ještě slabší než závěr knihy, která stála především na (zajímavých) osobnostech jednotlivých policajtů. (28.07.2010)

Hodně špatný film. Nejenom, že honí několik zajíců (tedy hned několik trestných činností), ale neoplývá uvěřitelností ani dobrou výstavbou děje. Třeba samotná královna má být asi femme fatale, ale protože nemá prostor, ani situace, kde by to prokázala, hraje ji Regina Rázlová naprosto bezradně a unudeně, protože sama neví, co si s postavou počít. Lábus dostal standardní nálepku divnočlověka. Menšík, Somr apod. hrají svůj uměřený standard a těm asi člověk nejvíc věří jejich "podnikání". Spousta dobrých herců se zde jen mihne - třeba Kodet; ale i Kanyza má snad jen dvě věty. Policisté se chovají jak pitomci. Vyšetřují vraždu mladé dívky, a když jim táta jiné dívky přijde nahlásit, že holka nebyla doma, místo aby zavětřili, odbudou to vágním tvrzením že holka přijde. Asi jedinou kuriozitou filmu je několik písní v podání Olgy Blechové (na sólovou kariéru podle mne fakt neměla), která zde i hraje (a snaží se vystavit jednu chvíli v garáži i nějaké své přednosti). Jediná dobrá replika - "Měl jste k ní vztah jako k tomuhle vašemu saabu." - "To ne. U něho si provoz platím sám." (03.04.2019)