Zlý časy v El Royale

Tarantinovka bez Tarantina. V předešlé The Cabin in the Woods si Drew Goddard unikátně zažongloval s žánrovými klišé hororu, zde se pouze neobratně snaží vařit z ingrediencí gangsterek a různorodosti figurek, zasazených do prekérní situace. Problém je ovšem už v nich. Definice obou záporných postav (holky) je chabá a jejich náhodná kolize s hlavní dějovou linkou (Jeff Bridges hledající něco) vyznívá prvoplánově. A nejméně funkční i nejhůře obsazenou postavou filmu je s nimi související Chris Hemsworth, který měl naopak finále filmu vykopnout do výšin. Film taky pořádně nevyužívá potenciál námětu “ve špatnou chvíli na špatném místě”. Časové prolínání není chytře vypointované a tempo je místy zbytečně pomalé, spoléhajíc na dialogy, kterým chybí vytříbenost. Jeff Bridges to ale táhne chlapácky, Dakotě sedí mrcha více než slečinka z odstínů šedi a největší smysl z nich nakonec dává mladý vedlejšák Lewis Pullman. (05.12.2022)

Nač dobrej námět, když dialogy jsou uplně k ničemu? Nač narvat každé postavě backstory, když 99% postav lezou na nervy? A nejzbytečnější věc.. proč to kurva bylo rozdělený na kapitoly? Já vim, já vim.. tady někdo zkoušel styl jedinečnýho režiséra, ale tohle umí udělat málokdo. Hudba.. dejme tomu oká.. ale mám pocit, že ty songy ze 70tek cpou ted leckam. Jediný co chválim.. nemá to hlavní postavu, která tam všechny vobídakuje, děj mě vtáhl.. ale prostě jak už jsem psal scénář a totalně debilní nesympatický postavy..ugdákaná černoška, nehodící se thor, parodie na Holanda, dvě nesympatický píči, rádoby vtipnej týpeček s kvádýrkem..všichni mě strašně vytáčeli, až na toho senilního kněze. (03.01.2019)

Někdo tady moc chtěl být Kventýn, ale zcela postrádá jeho dialogovou dickci i jakýkoliv sysel pro nějakou solidní pointu. A je z toho sice vcelku hlavopatoidní, ovšem předvídatelná, vleklá a ničím extra zajímavá žvanivka se zcela nevyužitým potenciálem solidního nápadu hraniční čáry mezi dvěma státy. Mohlo to být alespoň herecky bezchybné, kdyby nebyli výborný Tahoun junior, mimochodem je vidět, že ho Bill asi neadoptoval, a jako vždy famózní Džef Mosty téměř vymazáni odporným, prkenným a dokonale depilovaným metrobukanýrem Homotórem a peklotyčně slizkou a neméně „talentovanou“ Dakokotou, jež by udělala nejlépe, kdyby nadále výhradně setrvala s jezdeckým bitchíkem jen v šedi telenovelizovaných masturbačních fantazií otylých padesátek. Takže co s tím? Ve Zlejch časech mezi El filmy to byl vcelku jednooký král, nicméně je nutno být přísný, ale spravedlivý, a v krizích nesnižovat kulturní etalon. Hnusná znuděná trojka. (12.01.2019)

Do malého hotelu uprostřed ničeho přijelo několik lidí. Nemají spolu na první pohled nic společného, ale už za pár hodin bude většina z nich po smrti. A ti ostatní pořádně rozhození. Drew Goddard natočil chytrou tarantinovku se zajímavými hrdiny, dobrými herci i zábavnou režií. Ke konci jí sice malinko dochází dech, ale celkově dovede díky nápadům, postavám a pár drsným zvratům hodně příjemně pobavit. Žánrová klasika jako z Cabin in the Woods z toho ale nejspíš nebude. (12.10.2018)

Drew Goddard si pomyslně postěžoval, že Quentin Tarantino se dal na umění, jeho Osm hrozných filmu posloužilo jako inspirace, a Robert Rodriguez přebujele koketuje s hlavním komerčním proudem. A ani James Mangold se svou Identitou nepřišel zkrátka. Drew tedy vzal věci do svých režijních rukou a natočil cosi, co jistým způsobem evokuje dřívější tvorbu obou zmíněných pánů. Do prapodivného hotelu, kde se to jen hemží šmíráckými praktikami, jménem El Royale ubytoval Jeffa Bridgese, Cynthii Erivo, Dakotu Johnson, Jona Hamma, z Lewise Pullmana udělal recepčního a v podstatě jediného zaměstnance hotelových prostor a navíc povolal Chrise Hemswortha coby šíleného vůdce kultu. Obsazení je tedy naprosto skvostné. Michaeli Giacchinovi přikázal, aby pro nadcházející hodně temné atmosférické hrátky složil patřičně drásavý hudební doprovod, načež se vše podtrhlo retro songy, které počátek sedmdesátek, kam je děj situován, skvěle dobarvují. Na postupech, které Goddard praktikuje, velké novátorství spatřit nelze, jsou to vesměs postupy známé a osvědčené, které rozhodně mají své zajímavé vzestupy a vrcholy. Na více jak dvě hodiny to má nepolevující poutavost a na napjatého diváka juká samé překvapení stran děje i postav. Postav je tak akorát, pochopitelně zásadou daného žánru je, aby žádné z nich nebylo dáno přílišné pozitivní vyznění, což je korunováno jejich mini příběhy/osudy, které v kostce pojednají o tom, co je do hotelu přivedlo a co před svým ubytováním (osudového) prožili. A rozhodně žádná z nich nemá předplacené přežití. Vrcholem filmu je pak kreace Chrise Hemswortha, který připomíná příbuzného Charlese Mansona. A slušně i hláškuje. Film mně velice svižně ubíhal a neobjevil jsem v něm nikterak zásadní rušivé elementy. Pokud se vám stýská po rané tvorbě výše zmíněných tvůrců, už nyní byste si měli zarezervovat pobyt v temném a mírně zvrhlostí páchnoucím hotelu El Royale. 10/10 (03.10.2019)