Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Svérázný kreslíř a grafik Vladimír Boudník (Boleslav Polívka) je jedním z pražských intelektuálů, kteří si v padesátých letech místo souhlasu s tehdejším krutým komunistickým režimem vybrali raději bohémský způsob života na okraji společnosti. Jeho nejbližšími přáteli jsou Doktor, pracující ve sběrných surovinách (Jiří Menzel), a filosof Egon (Arnošt Goldflam), se kterými se nejčastěji setkává v libeňském automatu Svět. Nejnovějším Boudníkovým počinem je výstava jeho grafik v tovární hale v ČKD, kterou blahosklonně povolil tamní referent ROH. Vladimír na „vernisáži“ předvede kousek, při kterém se téměř nechá rozdrtit bucharem, což samozřejmě těžce nese jeho milenka Tereza (Ivana Chýlková). Vladimír se ostatně často pohybuje na hraně mezi životem a smrtí. Se svými přáteli se střídavě hádá a pak usmiřuje, pokouší se objasnit světu vlastní výtvarný styl explozionalismus nebo aspoň přimět lidi, aby někdy popustili uzdu vlastní fantazii. To vše až do doby, než „z hráze přítomnosti po hlavě skočí do srdce věčnosti…“ (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

smrtacik 

všechny recenze uživatele

V umení musí byť niečo krásne, povznášajúce, ako keď sa dívate niekedy do mrakov, vidíte konkrétne tvary, takže každý môže byť maliarom...takže je to o tom, čo si tam vlastne predstavíme a čo tam sami chceme vidieť......takto sa nám to asi snaží podať autor, teda to Vladimírkové umenie, ktoré niekto berie aj ako inteligentnú prašivú provokáciu veď národ buduje päťročnicu a on robí ľudovo povedané hovno. Zaujímavou postavičkou je aj spomínaný Egon, ktorého každá veta začína a niekedy aj končí kurva fix a jeho snaha vyhýbať sa pracáku je fakt skvelá, kľudne sa zavrie do blázinca a potom sa sťažuje, že musí aj tam okopávať repu...,,čim viac budem zdravší, tým je to pre mňa horšie, zdravie je pre poéziu učinený hrob“ Každopádne ako dráma sa to ku koncu veľmi stupňuje až ku nevyhnutnému tragickému koncu a symbolika búrania tehlovej steny je už len záverečným konštatovaním neslávneho konca...,,tak si myslím kurva fix, že ešte mal počkať pár piatkov s tým čo nám urobil“...,,nám? Sebe to nemal urobiť“...posledné slová a už len symbol v podobe krákania vrany. Film je tak zaujímavý, že vás chytí a už nepustí, najprv som sa len čudoval ako takéto niečo ide vymyslieť, ale so zistením, že išlo tak trochu o biografický počin som pochopil, takéto situácie môže priniesť iba život a či už všetko v scénari, alebo Hrabalovej predlohe je pravda, pri spätnom pohľade na film musím povedať, že bol výborný, lebo ani na chvíľu nestratil svoje čaro a či som ho už správne pochopil, alebo nie, nie je podstatné, beriem to ako Boudnik svoje umenie, každý tam vidí to svoje. A je pekné, že film je o umení, láske, samote, priateľstve, o pene na pive, o erotike, či o pokušení...lebo presne o tom je aj život. Polívka sa svojej úlohy zhostil viac než statočne a aj vďaka tomu a aj vďaka ostatnej hereckej suite je to pre mňa jeden z najväčších filmových zážitkov tento rok...proste ma film chytil a ani netuším aké naň boli kritiky. Hodnotenie: 90% ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Snaha byla, ale to je tak všechno... Pokus zfilmovat nezfilmovatelné by samozřejmě dopadl poměrným nezdarem i v případě, že by jej režíroval zkušenější režisér než Petr Koliha. Potíž přitom netkví pouze v tom, že je nezfilmovatelný samotný Hrabal, ale taky v tom, že Hrabalova předloha je a zároveň není biografickou studií. Není to portrét Vladimíra Boudníka, jakkoli se snahám o postižení Boudníkova života a díla člověk, při snaze zfilmovat "Barbara", jednoduše nevyhne, nýbrž Hrabalova umná literární stylizace na téma "Vladimír Boudník". Přetavit pozoruhodnou osobnost Vladimíra Boudníka do podoby filmu, ještě k tomu zpracováním navýsost literární Hrabalovy předlohy, to znamená v podstatě trojí transformaci. Koliha přitom nezvládá ani čistě elementární, řemeslnou stránku věci. Herci před kamerou, při vší úctě, působí povětšinou naprosto prkenně. Menzel i Goldflam ve filmu hrají doslova jako ochotníci, Polívka je sice lepší, ale jenom o ten příslovečný chlup. Snad jedině skvělý herecký výkon Rudolfa Hrušínského, žel v naprosto epizodní roličce, stojí za nějakou tu zmínku.. Snahy po výtvarně působivých obrazech tyhle handicapy nepřebijí, i když jsou působivé... Navíc je třeba dodat, že tvůrci se neorientují ani chronologii Boudníkova života a díla a "svobodně" patlají dohromady události a díla, vzdálená od sebe téměř dvacet let...Celkový dojem: 65% ()

Reklama

kubilov 

všechny recenze uživatele

Menzelovy filmy na motivy Hrabalových povídek jsem vždycky absolutně miloval, což se bohužel nedalo říci o samotných Hrabalových prózách, kde mi v mladším věku vždy překážel onen Hrabalův typický styl psaní, což se však s postupem věku změnilo a v mnohém zlepšilo, a tak dnes vyhledávám Hrabala jak zfilmovaného, tak originálního. No a právě Něžný barbar je má nejoblíbenější Hrabalova kniha, kterou herecká trojice Polívka-Menzel-Goldflam dokázala velmi dobře přenést na plátno, i když nejlepší adaptace to není, jde o velmi zdařilý kousek. ()

J.e.r.e.c 

všechny recenze uživatele

Pustil jsem se do knižního Hrabala a zajímalo mě, jak si s jeho nezfilmovatelným stylem dokázali poradit soudobí rejžové a rejžáci. Tak třeba tahle záležitost jako adaptace knihy fakt neobstojí; mnoho hlášek je tu sice citovaných doslova, ale občas je říkají jiné postavy a občas jim úplně chybí původní kontext, a když jsou ty často neskutečně bizarní příběhy tří kamarádů převedeny do obrazové podoby, zbaveny kouzla Hrabalova jazyka najednou působí úplně obyčejně. Navíc, natočit film tak, aby se divák dokázal do postav/y vžít, je tisíckrát těžší, než tak učinit v knížce, a pokud to tvůrce nechce řešit nekonečnými voiceovery, musí si najít svoji specifickou cestu, tak jako třeba Villeneuve u Duny, což se Kolihovi nepovedlo. Na druhou stranu se celkem poctivě snaží nám nezasvěceným Boudníkovo umění jeho ústy nějak srozumitelně vysvětlit (na což třeba knížka sere, respektive, jde na to úplně jinak), takže se nakonec mohl tvářit, že si kladl i jiné cíle, než jen svlíknout tehdy velmi obstojně vypadající Chýlkovou. ()

Jan.S.Harold 

všechny recenze uživatele

Kolihův Něžný barbar je jedna z těch málo filmových variací na Hrabala, která podle mě jde co možná k jádru věci a působí tak velmi autentickým hrabalovským dojmem. K podobně hlubinnému dotyku bude muset ještě, dá-li Bůh, dorůst nějaká nová filmařská generace, která se zvládne vymanit z paradigmatu Menzelovejch ladovskejch karikatur. Pak se možná jednoho dne dočkáme opravdu syrovýho Hrabala, až na dřeň. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Citované romány jsou Baronova touha a Magdin osud. Druhý jmenovaný je dílem Hedwig Courths-Mahler. (NinadeL)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v mestách Žatec a Praha. (dyfur)

Reklama

Reklama