• dr.fish
    ***

    Oficiální text distributura zároveň negativní kritikou? Fuj! No nic.... Standartní příběh o tom jak manžel Hoger není pořád doma, žena Glázrová se trápí. Pak přijede elegantní bratr manžela Leraus, má úspěch, šarm i peníze. Hoger má z toho depku, Glázrová se do něj zamiluje. Dá se manželství zachránit, když má nadto Hoger poměr se šéfovou v práci? Nechte se překvapit. Glázrová hraje jako na divadle, nepřirozeně. Zato Hoger je padouch výborný. Leraus je se svou slizkostí a jednostrannou dobrotou zralý na pěst mezi oči. Prostě se mi tomu nějak nechtělo věřit. Místy zajímavé, místy směšné. Ani tak, ani tak....50%(23.12.2011)

  • lucascus
    ***

    Samotný příběh je víc než nudný a bez jiskry, ovšem to je zde vedlejší. To, co se cení na tomto filmu je zaprvé vynikající herci (už tehdy perfektní začínající Karel Höger a půvabně živelná Marie Glázrová, které čím dál, tím víc přicházím na chuť). No a zadruhé je to pak duši hladící hudba, která narozdíl od ostatních filmů té doby nedrásá uši, ale je jako balzám a zvýrazňuje polohu dané scény, která se zrovna odehrává.(6.1.2014)

  • troufalka
    ***

    Mery Rosůlková potěšila, většinou jí znám už jako šedovlasou poťouchlou stařenku, tady působí ve svých 40ti letech velice mladistvě a elegantně. Mému srdci byla bližší než tragicky dramatická Marie Glazarová. Z mužských rolí potěšil Jindřich Plachta ve své úpřimně všední lidskosti a Vladimír Leraus jako galantní zchránce žen.(30.8.2018)

  • Karlos80
    ***

    Slušné psychologické komorně laděné melodrama (jedno z nejlepších po roce 40' viz třeba Štastnou cestu, Turbina, Experiment, Kouzelný dům) z manželského trojuhleníku. Opět vynikající Marie Glázrová, zajímavá mladičká a elegantní Marie Rosůlková (kdo by to řekl že bude jednou hrát všechny ty dobrotivé a roztomile potrhlé stařenky) a charismatický Vladimír Leraus. Zmíňka o Karlu Högerovi už tu padla, kdyby ho člověk neznal z jiných jeho filmů tak by snad řekl že to není ani on! 3*.(12.5.2006)

  • Marthos
    ***

    Filmová tvorba režiséra Krňanského stála vždy tak trochu na okraji divácké pozornosti, snad proto, že se Krňanský kdysi dobrovolně uzavřel do světa staropražských humoresek Ignáta Herrmanna. V období nacistické okupace mu byl návrat za kameru umožněn pouze třikrát, ovšem kýženého úspěchu již nedosáhl. Gabriela rozehrává klasický milostný trojúhelník, v němž proti sobě stojí manželská nevěra, odcizení, strach a láska. Nezajímavý film nezachránili ani sami herci – Glázrová předvádí jeden ze svých obvyklých výkonů, poznamenaných jevištní manýrou, o poznání lépe dopadla Högerova kreace muže, klopýtajícího ve vlastních lžích a přetvářkách, u Marie Rosůlkové překvapí spíše její mladistvý zjev, než cokoli jiného. Určitým vytržením ze stereotypu je alespoň drobná epizodní figurka starého učitele hudby v civilním podání Jindřicha Plachty, vytvářejícího i na malém prostoru další mimořádný lidský portrét. Jistým historickým artefaktem se mohou potom zdát pasáže z koncertní síně, v níž se divákům nabízí ojedinělé setkání s orchestrem České filharmonie.(21.4.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace