Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Evropa vchází do první světové války a na venkovském mlýně panují despotická atmosféra, kterou citlivá dívka již nedokáže dál snášet. Opouští rodinné prostředí. Ve městě samozřejmě nalezne rychle cestu k socialistům... V retrospektivách se odehrávají hrdinčiny trýznivé vzpomínky na svět plný honby za majetkem a propadlý bezcitnosti, z něhož odhodlala navždy odejít. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Recenze (21)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Vzpoura proti selskému nevolnictví v předvečer první světové války. Vzpoura proti pokornému údělu ženy ve společnosti národů. A především překvapující Krškova vzpoura proti navyklým zvyklostem obecného vnímání českého venkova v jeho krojované zidealizovanosti, která se ocitá v přímém rozporu s nicotnými charaktery hlavních protagonistů. Záměrné diegetické narušení lyrického slohu je v několika okamžicích vystupňováno do podoby sociálního thrilleru, přičemž zachovává tradiční mrštíkovské motivy. Herecky excelují především Zuzana Fišárková, Míla Myslíková a Jaroslava Tichá v rolích mlynářských sester, hledajících spásu i útěchu v sobě nerovných útěcích. K víře, k manželství, ke svobodě. Přestože je dnes Marie Majerová, jedna z nejvlivnějších českých ženských literátek dvacátého století, vnímána z ryze subjektivních důvodů jako přízrak minulosti, hrdinky jejích novel i románů nikdy nepatřily k těm, které se tak snadno vzdávají života. V tomto ohledu ustupuje do pozadí i jakákoli lidská nespravedlnost. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Patriarchát. Ťažké hrdlačenie na pozemku s mlynom, zaťaženým pachtovou zmluvou. Hľadanie bohatých manželov pre dcéry, bohatej nevesty pre syna. Mamonárstvo. Otec bez kúska citu, hľadajúci únik v každovečernom kartovom karbane.*) Najstaršia dcéra, pokorná, počúvajúca. Stredná dcéra - prostoreká, hľadajúca osobný prospech, najmladšia - túži sa vymaniť zo zovretia nemenných tradícií. Syn - nádejný novátor, sa po úraze ruky začína čoraz viac podobať na otca. Prvé prieniky socialistického myslenia a spolčovania sa chudobných pracujúcich a bezzemkov. Vyžraná, odporná vrstva majiteľov sedliackych usadlostí a pozemkov. Prvá svetová klope na dvere. Hodnoverne vyrozprávaný dobový obraz dediny na osude jednej rodiny. 85% Poznámka: *) Karban je slovo v moderných slovníkoch slovenského jazyka nepoužívané, Anton Bernolák ho však zaradil do svojho Slowára Slowensko Češko-Laťinsko-Ňemecko-Uherskího z roku 1825. V ňom mu priradil význam "lotéria". Zaujímavé je v tomto kontexte, že slovo "karbaňička" má v tom istom slovníku význam "veľká sračka". Túto prenesene mlynár vlastnej rodine vo filme svojim opileckým kartárstvom každý deň názorne predvádzal. ()

Reklama

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Od prvních záběrů jsem si říkala, že ta kamera je tak skvělá, jako kdyby ji dělal Illík. Po chvíli jsem dospěla k závěru, že to musí být Illík, protože v našich luzích a hájích nikdy nebyl lepší kameraman. A asi do poloviny filmu jsem se opájela skvostnými záběry. Ne že by film byl vyloženě nudný, ale Krškova režie je značně unylá. Herecké výkony sice patří k bezchybným, ale rozhodně ne nezapomenutelným. Mladičký Munzar, který jediný předvádí širokou paletu emocí, má bohužel nemnoho prostoru. Většina syžetu je vyprávěna v retrospektivě, což je pro zpestření zajímavé, ale jako prakticky jediný narativní prostředek je to poněkud nudné. Chtělo to více tvůrčí odvahy při psaní scénáře, ale na druhou stranu je potřeba dodat, že nové vlny našeho filmu byly tou dobou teprve v plenkách, tudíž si Krška nemohl být jist, zda je divák dostatečně zralý na experimenty. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Z technického hlediska je film bez diskuze na světové úrovni. To, co zde předvedla dvojice Krška - Illík, je skutečně nutné ocenit. Naprosto dokonalé přizpůsobení se černobílému obrazu, vytváří silnou atmosféru, vyznívající velmi temně. Marie Majerová. Feministka, anarchistka a později hrdá komunistka. V prvé řadě ovšem prozaička se skvělým citem pro drama. Film obsahuje vše. Jeho poselství je jasné. Až příliš jasné. Do extrému hnaná hra na hodné a zlé, filmu velmi ubírá a ideologický tlak vnáší do snímku dokonce lehkou dávku naivity. Celkově se ovšem jedná o výbornou záležitost, kterou je potřeba znát, považuješ-li se za znalce československé kinematografie. ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

70% Nenechte se zmást zde uvedeným obsahem (beztak obsaným z Březinova Lexikonu), o socialismus zde jde až v poslední řadě. Kde řeky mají slunce je působivým psychologickým dramatem, které se po většinu času odehrává v příšeří petrolejek. Reflexy v očích (a nezapomenout na zuby, rty a slzy) spolu s propracovanou zvukovou složkou tu hrají velkou roli a dost se divím, že tento film není známější a uznávanější, protože to v sobě má. S trochou nadsázky by se dalo říct, že jde o Zde jsou lvi zasazené do desátých let dvacátého století... ()

Galerie (21)

Zajímavosti (2)

  • Gabriela Vránová během natáčení uštědřila Karlu Hlušičkovi takovou facku, že z toho měl otřes mozku. Naštěstí pro filmače šlo o poslední natáčecí scénu. (cunicekb)

Reklama

Reklama