Režie:
Václav KrškaKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Jaromír VomáčkaHrají:
Jiřina Bohdalová, Karel Höger, Vlasta Chramostová, Nataša Gollová, Jana Drbohlavová, Vlastimil Hašek, Čestmír Řanda st., Jan Tříska, Josef Beyvl (více)Obsahy(1)
Zuzana Vítová, mladá žena zápasící s mnoha zavazadly, nastoupí do vlaku a najde místo v kupé, kde již sedí osamělý muž. Po vystoupení v Praze se zdá, že ji muž sleduje, a tak se Zuzana ostře ohradí. Ukáže se, že Karel Jánský bydlí ve stejné ulici, kde žije Zuzanin snoubenec Petr Klika, za kterého se má mladá žena nazítří provdat. Zuzana je nakonec ráda, že ji Jánský galantně doprovází. Nemůže najít klíče a Petr není doma. Ženich jí šel naproti na nádraží a shodou nešťastných okolností se mu Zuzana ani později nedovolá, neboť Petr omylem vytáhl zástrčku telefonu. Jánský, jehož žena je na chatě, odveze Zuzanu autem na druhý konec Prahy k sestřenici. Ta má však u sebe milence, a proto neotevře. Jánský pozve Zuzanu ve vší počestnosti k sobě. Spolu pak ještě obejdou několik nočních podniků až se Zuzana opije. Jánský jí prozradí, že je právě tím úředníkem, který ji má druhý den oddat. Přestože mezi nimi k ničemu nedošlo, žárlí Petr i Karlova žena Magda. Před obřadem tak dojde k rozsáhlému skandálu, do kterého se zapojí Petrův strýc, Magdina matka a Jánského kolegové. Zuzana i Karel se raději přiznají k něčemu, co nespáchali. Všichni jim spokojeně jejich "přestupek" odpustí a Jánský může Zuzanu a Petra prohlásit za manžele. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (26)
Jedna z již dávno zapomenutých rolí Jiřiny Bohdalové. Což je škoda, protože je to dobrý film. Příběh, v němž nikoli vedlejší roli hraje klika (ode dveří) a Klika (nastávající ženich), má poměrně pomalý rozjezd, až ve druhé polovině nabírá tempo, kdy se zapojí herecká esa typu Nataši Gollové nebo Vlasty Chramostové. Rozhodně originální je ale závěr, který dodává potřebnou gradaci. ()
Tradiční nedějová šedesátková kravinka se vším všudy. Prý komedie, ale veškerý vtip stojí a padá s přílišným množstvím rekvizit Bohdalové, její opileckou serenádou (na vánoce vánočku) s Karlem Gottem a Janem Třískou. S Karlem Hoegerem se potkala ve vlaku, aby s ním posléze navázala v tingltanglu. Karel si procvičil svou němčinu jenom proto, aby byl uražen, že nezvládá italštinu. No toto :D Krasojízda pokračuje v Karlově budoiru, Bohdalka v jeho pyžamu, on v dámském. Vzájemně si pak dají kvinde, ačkoli on se snažil zapůsobit v nátělníku a šlích, ona ve spodničce. Ale ruku na srdce, jsou právě tihle vašimi sexuálními idoly? Závěr na radnici pak nevšedně zdobí takoví zpátečníci jako Nesvadba a Gollová, takže o žádných hereckých esech nemůže být řeč, ostatně jsou zde společně s Chramostovou jen na pár záběrů. Pakliže ale nutně hovoříme o hereckém esu, tak je tu v cameu Ella Šárková. ()
Noční jízda Högera a Bohdalové po barech. Ok, proč ne. Högera mám ráda, Bohdalovou respektuji a pro filmy ze 60. let mám slabost. Pravda je, že scéna v baru a zpěv Jiřiny s Třískou v zádech... Tahle scéna je prostě i na mě moc. Navíc si myslím, že paní Bohdalovou prostě neměli nechat zpívat. Nikdy a nikde. Ti dva se pak ocitnou doma a začne zábava. A co teprve, když se rozloučí a setkají se opět se svými partnery (Höger - Chramostová). Shrnutí - jako nenáročný film o loučení se svobodou to špatné není. Navíc Höger v dámském županu má pro mě osobně jisté kouzlo. A rada na závěr: "Když je ženská s ňákým mužským někde sama přes noc, tak je jen jedna možnost... Já to přece jako předseda závodní rady musím vědět." ;-) ()
Nevtipné, nezábavné, nudné. Úsměv vyvolá jen prapodivná píseň Karla Gotta o Rujaně, nechce se věřit, že takové obsazení a takový režisér a taková smutná bilance. A Gollová v roli Högrovy tchyně - no, ve skutečnosti byla mladší, než on a i ve filmu vypadala rozhodně lépe, než "zeťák". Never more. Zkrátka - komediální herectví Jiřiny Bohdalové se skví v jiných titulech ze 60. let, v tomto rozhodně ne. ()
Nikterak originální a trošku naivní komedie s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli. Třiatřicetiletá Jiřina byla na roli nastávající novomanželky trošku v letech a její potřeštěné herectví připomínalo silvestrovské scénky s Vladimírem Menšíkem. A Karel Höger do téhle taškařice nezapadl vůbec. Ve výsledku to ale nebylo špatné v porovnání s tím, co se namnoze točí dnes. Celkem slušné retro se zajímavými dobovými záběry, několika vtipnými uvědomělými hláškami a tanečním křepčením pánů v oblecích mne docela pobavilo. ()
Reklama