Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V koprodukci s Bulharském natočil Václav Krška dvě orientální pohádky. V této začala vládkyně žárlit na svou sestru, která se zamilovala do chudého malíře. Mladíkovi slíbí sestřinu ruku, pokud ze železné skály vymámí pramen zázračné vody. Muž se proto podstoupí mnohaletou dřinu, pracně se prokopává do skalního masivu. Zobrazení exotického prostředí je však příliš chladné a dekorativní, sám příběh pak hodně chtěný.

První česko - bulharská produkce. Současně s českou verzí byla natáčena také bulharská, kdy byly přeobsazeny některé hlavní role bulharskými herci a někteří čeští herci v malých rolích zůstali. Ve stejných dekoracích byla zároveň natočena pohádka "Labakan". (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (37)

ripo

všechny recenze uživatele

Zfilmovat dramatickou báseň Nazima Hikmeta „Legenda o lásce" nebylo snadným úkolem a režisér Václav Krška se otevřeně přiznává k zaváhání, které pocítil, když mu byla režie tohoto filmu svěřena. Lyričnost Hikmetova křehkého příběhu byla Krškovi dosti blízká, avšak naproti tomu mu bylo značně vzdáleno orientální prostředí, v němž se toto všelidské drama lásky k ženě a k lidem odehrává. Rovněž natáčeni filmu v československo bulharské koprodukci znamenalo nezvyklou a technicky velmi složitou prácí. Dík síle své umělecké osobnosti ji režisér Krška nejen dokonale zvládl, ale dokázal natočit současně s „Legendou o lásce" ještě další film z orientálního prostředí „Labakan" na námět Hauffovy pohádky. Na „Legendě o lásce" pracovali ruku v ruce s našimi tvůrčími pracovníky i umělci bulharští. Nejvýznamnější z nich je autor hudby Veselin Stojanov, z herců pak představitel malíře Ferchada v obou versích Apostol Karamitev. Ateliérové scény filmu byly natočeny na Barrandově, exteriéry pak na různých místech v Bulharsku. „Legenda o lásce je důkazem plodnosti správně pojaté mezinárodní filmové spolupráce. Filmový přehled 29/1957 ()

belldandy 

všechny recenze uživatele

Přiznám se, že já váhám nad hodnocením. něco se ve mně zpěčuje udělit onen průměr, který z toho nakonec vyšel. Tento film je jedním z nejpatetičtějších v rámci české kinematografie. Je natočen podle poměrně slavné literární předlohy. Přemýšlím, zda je výdledek spíše dílem Václava Kršky nebo už původního autora. Pravda je, že už i předloha jistou patetičnost obsahuje. Pravda je však i to, že krška se nechal strhnout svým basnickým naturelem a vůbec příběh nezcivilnil, ale naopak "přitlačil na pilu". Výsledek je svým expresivním výrazem velmi rozpoluplný. Věřím, že pokud si divák zvolí jiná estetická měřítka než ta právě převažující může toto dílo považovat i za geniální. Při jeho sledování vždy váhám mezi zhnusením a fascinací. Protože v sobě neustále někde skrývám romantického ducha, který je jen pro potřeby života v racionálním světě byl zatlačen do pozadí a překrat cynickým šklebem, zbývá mi i dostatek sympatií k tomutu filmu. ()

Reklama

Ainy 

všechny recenze uživatele

Chvíli mi to připomínalo pracovní morálku některých našich pracantů kopající za Telecom ... jeden pracuje, dalších x lidí ne že by mu pomohlo, ale jen se dívá a řve "do toho, kopej, bij !" Jako pohádku bych to nehodnotila ... myslím, že i jako dítě bych to v téhle formě nepobrala, spíš bych se trápila nad tou vyloženě dramatickou láskou vykoupenou deseti lety odloučení. Každý tam jen trpí ... ta žárlivostí, ten dřinou, ta steskem. Samozřejmě, že děj beru s velikou rezervou. Patrně větší pohádkovost se z jednoho z dramatických děl tureckého básníka, vytvořit v té době nedala. ()

Niktorius 

všechny recenze uživatele

Až se zas bude ve škole probírat orientalistické umění, učitelé mohou vedle jmen jako je Delacroix nebo Dinet klidně zařadit i Václava Kršku. Ne snad, že by film měl srovnatelnou výtvarnou hodnotu (čímž nechci tvrdit, že se výprava nepovedla), ale jeho ultraromantická, naivní a mýtizující prezentace "Orientu" je natolik přepálená, že se to nedá akceptovat ani v polopohádkovém příběhu z fiktivní země. Nejvíce iritujícím prvkem jsou ovšem básnicky patetické dialogy a rozvášněné přehrávání, proti nimž i ten nejexaltovanější bollywoodský doják vypadá jako civilní dílo 'ze života'. ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Dětskýma očima je to příběh přes šťastný konec příliš smutný, než aby se mi mohl líbit. Dospělýma očima je to smutně krásný příběh se smutným i šťastným koncem. Dvě sestry, jeden muž, milostný trojúhelník a sourozenecká láska proti partnerské tam, kde na začátku je nezištná oběť; mateřská láska chůvy k synovi a její láska k panovnici a její sestře Širín, otcovská láska měnící se v prokletí, když Farad pro svou lásku zahodí své umění a jde do skal vydobýt vodu, aby mohl být se svou milovanou. Je mnoho druhů lásky a kromě lásky k čokoládě se tady objeví všechny. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (5)

  • Jedná se o první česko-bulharskou koprodukce. Se stejným štábem a stejným obsazením v menších rolích byla souběžně natočena i bulharská verze. Přeobsazeny byly role Širína (Emilija Radeva), Mechmena Banu (Ženi Božinova) a vezíra (Andrej Čaprazov). (lausik)
  • Natáčení probíhalo v Bulharsku. (Terva)
  • Ve stejných dekoracích byla zároveň natočena pohádka Labakan (1956). (lausik)

Reklama

Reklama