O vodě, lásce a štěstí

Totálně papundeklová, ale přesto dobrá a povedená pohádka, která staví na jemných hercích (Navrátil, Šafránková) v kontrastu s lomozným Josefem Karlíkem, který si svou tragickou postavu jak se patří užil. Děj je velmi jednoduchý, ale minutáž není naštěstí přepálená a příběh tak nestihne nudit. Průměr, který potěší. (12.12.2016)

Výtečná středověká hudba. Dobrý výkon Josefa Karlíka, jehož hlas mi ve vypjatých momentech připomínal Josefa Vinkláře. Profesorský výkon Navrátila, ale řekl bych, že Šafránkovou moc rád neměl. V intimních chvílích a hlavně těsně před střihem se několikrát zakabonil. Povedly se dekorace, především vězeňská kobka byla velkolepě propracovaná. Ke konci si ovšem rekvizitáři vůbec nedali záležet s přípitkem vodou. Zatímco princezna má plnou sklenici, princ se musí spokojit pár kapkama na dně maxisklenice. (05.01.2014)

Československá televizní pohádka o princi, který si v přestrojení za chudého pocestného vybere nevěstu v podobě mlynářovy dcery Vojtěšky. Jediná překážka stojící ve štěstí mladého páru A. Navrátila a M. Šafránkové, je ztělesněna do podoby zrádného regenta J. Karlíka, jenž měl v době princově nepřítomnosti království na starost a jehož herecký výkon mě také nejvíce zaujal. V dalších rolích se objevila matka mlynářka V. Fialová, jenž se snažila svou zamilovanou dceru za každou cenu ochránit před neznámým nápadníkem a S. Zindulka v roli dobrosrdečného vodníka Matěje, jehož kouzlo vyřčené v pravý čas vše zachránilo. Přihlédnu-li k až příliš jednoduchému a přímočarému ději a nevýrazné ústřední milenecké dvojici, je jasné, že hodnocení nebude z nejvyšších. Skutečně v rámci spravedlnosti porovnám-li podobné televizní kulisové pohádky, jež jsem ohodnotil průměrně, domnívám se, že této úrovně toto čtyřicetiminutové dílo V. Janečkové nedosahuje. (27.08.2017)

Sympatická kulisová pohádka s luxusně škaredým žabákem, který kváká jak když flétna zpívá, s líbeznými loutkovými ovečkami, jejichž půvabu živá ovce nikdy dosáhnout nemůže, krásnou princeznovskou Mirkou Šafránkovou, báječným vodníkem, sympatickou matkou mlynářkou a vcelku ucházejícím princem, i když v téhle době už byl Antonín Navrátil za svým princovským zenitem. Klasický příběh o podvratném regentovi a ztrátě vody. Škoda jen, že snoubenci si "tolik vytrpěli" během necelých osmi hodin, voda z království zmizela asi na patnáct minut a drama tak vlastně úplně naplano vyšumělo. Myslím, že za tu dobu by si půl království ještě ani nevšimlo, že voda není, protože nevylezli z postelí. Být tohle trochu logičtější, nebo být ta pohádka o deset let mladší, jdu nejméně o hvězdu výš, ale s tímhle rokem vzniku na takový směšný exces ani dobře obsazená a zahraná pohádka nemá nárok. (13.07.2013)

"Láska i voda mají stejnou sílu, jen musí téci správným směrem" řečeno na závěr vodníkem Matějem v podání vždy skvělého pana Zindulky. Podobný styl pohádek mě provázel dětstvím a mládím. Sice natočeno pouze ve studiu, ale poctivě, s výbornými herci i hudbou Miloše Štědroně. Po dramatické stránce mohl být příběh dokonalejší, tím pádem i o něco delší, ale přesto se mi pohádka líbila. Stokrát raději bych takový styl viděla na obrazovce o Vánocích, než novodobé české často slátaniny. Chybí mi poetika a kouzlo bez chaosu. Ovšem nevím, co by na to řekla dnešní mláďata. (17.11.2017)