Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na začátku 50. let byli slavní vynálezci, umělci a nejrůznější buditelé představováni bezmála jako předvoj dělnické třídy. Vždy utrpěli útiskem a nepochopením měšťácké společnosti. Hrdinou tohoto filmu je Josef Božek, jenž mimo jiné sestrojil funkční vůz poháněný párou, avšak nepříznivé podmínky znemožnily, aby se prosadil. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (21)

D.Moore 

všechny recenze uživatele

"Parovozy budou jezdit a rozdrtí svými koly všechnu malichernost a sobeckost vašeho života." Další povedený životopisný snímek s Vladimírem Rážem v hlavní roli. Škoda, že oproti (o pár let později natočenému) Tajemství krve se Posel úsvitu úplně nedistancoval od doby vzniku, a tak film, který má spád, skvělou dobovou atmosféru, výtečnou hudbu a chlubí se senzačními herci a herečkami, tu a tam něco naruší. Především mám na mysli konflikt vrchnost vs. lid, který vyvrcholí povstáním v továrně, a pak do očí bijící (leč naštěstí krátkou) scénu, kdy při zprávě o Napoleonovi utíkajícím z hořící Moskvy začne jakýsi chudák na ulici radostně tančit kozáčka. Přesto čtyři hvězdy. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Zaujímavé nahliadnutie do profesného života historického vynálezcu, mne síce teda úplne neznámeho, ale to vôbec nevadí. Som rád, že sa film točil okolo tvorby nových hračičiek, a nielen okolo životných radostí a útrap. Trochu vadí, že postavy sú šablónovito podané. Napriek tomu, že je tam do istej miery cítiť ideologický vplyv - robotníci sú tí naj, šľachta iba vydriduchovia a tie klasické nemilosrdné praktiky ziskuchtivých veľkozamestnávateľov - tak je to nie celkom čiernobiele a predvoj robotníckej triedy tu nie je ani v zárodku spomínaný. Svojou výpravou a pútavosťou nezostal iba históriou, ale dokáže zaujať aj dnešného diváka. ()

Reklama

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý film vyprávějící o českém vynálezci a konstruktérovi Josefu Božkovi (1782-1835). Talentovaného mladíka, jenž se zapsal do historie konstrukcí prvního vozu poháněného párou, ztvárnil V. Ráž. Životopisný snímek vypráví o příchodu mladého nadšence do mechaniky do Prahy a o jeho těžkostech v prosazování svého talentu a uskutečňování svých průkopnických myšlenek. Potíže v jeho práci a rozvoji jeho schopností mu způsoboval především F. J. Gerstner, ředitel a zakladatel Královského polytechnického učiliště v Praze, předchůdce Českého vysokého učení technického, v podání J. Plachého. Ve snímku jsou dobře patrné historické události a souvislost oné doby, od Napoleonova tažení na Moravu v době Božkova příchodu do Prahy až po zobrazení počátků průmyslové revoluce v Čechách, kdy byly průkopníci jako pan Božek, často nepochopeni. Stroje poháněné párou začínaly být průmyslově využívány místo dělníků, kteří ztráceli práci, a to sebou neslo patřičné společenské problémy. Snímek V. Kršky, jenž se v některých svých dílech věnoval životům zapomenutých českých géniů, vnímám jako čistě historický, neboť jsem v něm zaznamenal pramalý vliv tehdejší všudepřítomné komunistické propagandy. Ona nespokojenost dělníků vůči vrchnosti a aristokracii pramenila z dobové situace, kdy stroje začaly nahrazovat jejich pracovní pozice, a navíc se celý děj odehrává ještě před vydáním komunistického Manifestu. V malých rolích se v tomto snímku objevili pozdější slavní herci jako S. Fišer, Z. Řehoř, V. Hrubý, a jak jsem se dozvěděl později, také J. Lír. Mistrovský kousek se Božkovi povedl, když svému příteli Václavovi (V. Švorc), který ztratil ruku v boji proti proti Napoleonovi, vyrobil umělou končetinu. Majitele továrny, jemuž Božek zdokonalil postřihovací stroj, který zvýšil produktivitu práce, ztvárnil B. Karen. Podporovatele z řad lidu, kteří Božkovi poskytovali útěchu a zpočátku přístřeší, představoval J. Vojta s J. Kurandovou. Božkovu manželku ztvárnila téměř neznámá H. Kavalírová. Krškův historický film se mi líbil a navzdory datu vzniku a jeho naprostému zapomenutí ho budu hodnotit nadprůměrně, neboť dává jasný příklad toho, že i filmy vzniklé na počátku nechvalně proslulých 50. let mohou být kvalitní a co je ještě výjimečnější, mohou být také neovlivněny tehdejším politickým režimem. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

„Již se Vám podařilo měl zničit, ale přijdou po mě jiní a ti moji myšlenku uskuteční. Parovozy budou jezdit a rozdrtí svými koly všechnu malichernost a sobectví lidského života…“ Film o Josefu Božkovi není úplně špatný, ale přeci jen je dost zatížen dobou svého vzniku. A nejde jen vyznění filmu, když se zdá, jakoby zatím, že se Božkovův parovůz nedostaly do běžného provozu mohla opravdu lidská malichernost a maloměšťáctví , zatímco ve skutečnosti za tím stály zmatky při produkci jeho vynálezu po průtrži mračen, kdy někdo ukradl pokladnu s vybranými penězi za celou produkci. Ve filmu jsou též tendenční scény ukazující, jak zlí kapitalisté využívají technického pokroku, aby mohli propouštět pracující a prohlubovat tak jejich bídu. Škoda tohoto ideologického balastu, Vladimír Ráž v hlavní roli se mi jinak dost líbil a myslím že ten film měl rozhodně větší potenciál. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Film, kterému stáří neubralo nic na kráse. Zajímavý osud životní dráhy české osobnosti Josefa Božka se mi líbil. Protože tu nasajete do sebe tu kouzelnou atmosféru průkopnické doby technických vynálezů a všeho, co s tím souvisí. Nemluvě o jedinečných záběrech poutavé Prahy, které popsat slovy nelze. A konečně skvělé herecké výkony nelze také přehlédnout. Obzvláště jsou vynikající Vladimír Ráž a pro mě dosud neznámá herečka v postavě Josefiny půvabná Hana Kavalírová. A už jenom letmá zmínka. Mimoděk mi duch tohoto filmu připomněl podobný film http://www.csfd.cz/film/3162-tajemstvi-krve/, kde se zasloužil o úspěch právě jako představitel Dr. Jánského také Vladimír Ráž. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (2)

  • Při nápadu s klikami hřídele pootočenými o 90° předběhl obraz myšlenku. V čase 1:22:23 sedí Božek (Vladimír Ráž) u výkresu, kde jsou již pootočené kliky o 90°. V čase 1:23:00 mluví o tom, že chce docílit, aby vůz jel bez setrvačníku. V čase 1:25:16 kreslí jakoby poprvé schéma s pootočenými klikami o 90°. (HonzaR.)
  • Natáčelo se na zámku Jindřichův Hradec a zámku Hořín. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama