Imperial and Royal Field Marshal
Režie:
Karel LamačHudba:
Jára BenešHrají:
Vlasta Burian, Theodor Pištěk, Helena Monczáková, Máňa Ženíšková, Jiří Hron, Čeněk Šlégl, Jan W. Speerger, Jindřich Plachta, Ivo Richard Stuchlý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ačkoliv populární pražský divadelní komik Vlasta Burian byl častým hostem ve filmových ateliérech ještě v době němého filmu, teprve zvukový film dokázal úspěšně využít mnohostrannosti a výjimečnosti jeho talentu, jehož nedílnou součástí byl slovní projev, muzikálnost a nesporné nadání k imitacím všeho druhu. Hned jeho první zvukový film z roku 1930 C. a k. polní maršálek, který režíroval Karel Lamač, se stal hitem. Diváci se hrnuli do kin nejen proto, aby z plátna uslyšeli českou řeč, ale hlavně aby uviděli a uslyšeli Vlastu Buriana, který zde přesvědčivě dokazoval, že teprve dar řeči z něj dělá prvotřídního komika a znamenitého herce. Předlohou filmu se stala fraška E. A. Longena, komedie o setníku Františku Procházkovi, který využije situace a vyzkouší si maršálskou uniformu. Je tak považován za vrchního velitele rakouské armády a způsobí u zapadlého útvaru v Haliči nevýslovný poprask. Filmový přepis překypoval situační komikou i slovním vtipem, umocněným režijními nápady. Film přesvědčivě dokázal, že čeští tvůrci si rychle osvojili nejen novou technologii, ale že našli i adekvátní filmovou řeč. Umělecký úspěch se zde snoubil s mimořádným úspěchem technickým i diváckým. (Česká televize)
(více)Recenze (104)
Musel jsem sice překonat nudný a neumělý začátek naší první filmové zvukové veselohry, ale od chvíle, kdy si penzionovaný setník Vlasta Burian oblékl maršálskou uniformu, začal film běžet jako hodinky. Krásný příklad, jak může film povznést jeden famózní komik a také jeden chytlavý hit. V závěru už byl film tak rozběhnutý, že ho nezbrzdila ani přeskakující hudba, ani černá obrazovka místo chybějících titulků. Ukázka: https://www.youtube.com/watch?v=COSSfG4UmJI ()
Vlasta Burian neni uplne muj oblibeny herec, v mnoha filmech se mi jeho humor zda byt prilis vtiravy. To vsak neplati o polnim marsalkovi, ktereho ( narozdil od jinych uzivatelu ) povazuji za jeden z jeho nejlepsich filmu. Hezky je i scenar, kdyz jeste vezmu v potaz rok nataceni, neni co resit... Poctive ctyri hvezdicky. ()
Další film s Vlastou Burianem, který jsem viděla. Doháním skluz. Burian je tak typický pro filmy pro pamětníky, že ať se podíváte téměř na cokoli, máte skoro jistotu, že ho uvidíte. Tento film měl pomalejší rozjezd a líbil se mi méně než Anton Špelec, kterého jsem viděla předtím. Ještě stále na tu burianovskou srdcovku čekám a doufám, že brzy přijde. Ovšem i přes pomalý rozjezd, kdy jsem se o osud filmu málem bála, přišly vtipnější momenty, hlášky a Burianovo pitvoření, které vám vykouzlí úsměv na rtech, takže nakonec slušných sedmdesát. ()
Příjemná komedie s prostinkým dějem, kde hlavním tahounem je především Vlasta Burian. S tímto očekáváním jsem se do filmu pustil a dostal jsem přesně to, co jsem očekával. Burianovy exhibiční výstupy, byť proti jeho dalším filmům kratší, nicméně neméně zábavné. Líbila se mi i vděčná linie s manželskou tématikou - manželka hlava rodiny a manžel - excelentní Theodor Pištěk - pod pantoflem. Zkrátka a dobře film na oddech. Jen škoda, že zde nebylo více dialogů a komediálně vypjatých výstupů. Nesmíme zapomenout na titulní skladbu, která se stala pro tento film charakteristickou hymnou a pro milovníky starých písní a Vlasty Buriana klasikou. ()
Je mýtem, že tento film je nejstarším československým zvukovým, ve skutečnosti je nejstarším Když struny lkají. Čím víckrát tento film vidím, tím víc mi připadá, že to je hrozná pitomost. Burianovy vtipy jsou tak trapné, že se mi protiví, přestože v jiných filmech ho mám dost rád. Ale je to jediný, který alespoň hraje. Ti ostatní tam jen nezdatně sekundují. ()
Galerie (21)
Photo © Elektafilm
Zajímavosti (15)
- Film je považován za třetí zvukový film v ČSR. Prvním je až dodatečně ozvučený Tonka Šibenice (1930). Druhý v pořadí je film Když struny lkají (1930). (Dzonysek)
- Jedná se o první zvukovou veselohru, nikoliv první zvukový film u nás. Současně se jedná o první zvukový film Vlasty Buriana. (cariada)
- Natáčení probíhalo v Benediktánském a Břevnovském klášteře. (M.B)
Reklama