Funebrák

Funebrák představuje jeden ze slabších filmů 30. let, který nedává úplně smysl, kromě spojení několika Burianových výstupů. Ty jsou vynikající, ale zbytek je prostě vata. Výborná je scénka na pojišťovně, jako slabší hodnotím představení pro pobavení svatebčanů, i když patlání všelijakých jazyků má určité kouzlo. (04.09.2024)

Je to poněkud zvláštní film. Snadno ho rozdělíme na dvě poloviny. V první části tropí Burian povyk na svatbě, kde zpívá legrační písničky a zoufale hledá nebožtíka. V druhé části vymáhá odškodné a předstírá, že byl vážně zraněn při srážce dvou vlaků u Vrňan. Jak tu již někdo trefně poznamenal, jedná se spíše o sled skečů. Něco je výborné, něco zdlouhavé a něco poněkud nudí. I tak se ale jedná o slušnou zábavu. (14.01.2009)

Není moc filmů s panem Burianem, které jsem viděl. Některé jen "kousek", protože mě nebavily. Tento snímek je výjimka. Komedie Funebrák mě v některých pasážích dokázala pobavit. Pamatuju si na dobu, kdy jsem film viděl. Problémy ve studiu na škole mě doslova "padaly" na hlavu a já nevěděl co mám dělat. Byla neděle a zrovna tento film vysílali. Jsem rád, že mě alespoň na chvíli zabavil a já si ze snímku "odnes" i nějaké to ponaučení:) Tento snímek chci v budoucnu vidět ještě jednou. (06.02.2012)

Na počátku třicátých let byl Vlasta Burian už mezinárodně proslulým komikem a výjimečnou osobností domácí kulturní scény. V té době měl za sebou čtyři němé, čtyři zvukové a tři německé filmy, které mu mimochodem zajistily velkou popularitu u germánských sousedů. Než režisér Karel Lamač na čas předal žezlo svému žáku Martinu Fričovi (ten s Burianem natočil v rozmezí let 1932 až 1934 neuvěřitelných pět filmů), stihl vyrobit jednoduchou veselohru pod názvem FUNEBRÁK. Scénárista Václav Wasserman obratně spojil dvě úspěšné humoresky z repertoáru Burianova divadla: Drémanovu Srážku vlaků a Longenovu Už mou milou, natáčení pak probíhalo necelé tři týdny (nikoli pět dní, jak se dodnes mylně uvádí v oficiálních pramenech). Král komiků zde vystupuje v roli samorostlého funebráka Pletichy, který se shodou náhod ocitne na netradiční svatební hostině a následně způsobí rozruch na inspektorátu drah, kam si přišel pro bolestné s falešným jménem jednoho ze svatebčanů. K jednoznačně dominujícím hodnotám náleží části, v nichž titulní hrdina marně zápasí s úřednickou byrokracií a v takřka čtvrthodinovém pásmu paroduje jazyk, tance a písně sedmi národů. Vedle Buriana se objevila řada osvědčených divadelních i filmových partnerů, kterým vévodí vynikající dvojice Jana Richtera a Martina Friče. Zcela atypickou roli v rámci své početné filmografie tu vytváří Růžena Šlemrová a příjemným bonbonkem je přítomnost rodící se hvězdy barrandovského věku Lídy Baarové. V konfrontaci s některými dalšími burianovskými filmy se bohužel stále jedná o nedoceněný démant, který si zasluhuje vyšší diváckou pozornost. --- "Vaše meno! - Boleslav. - Stará nebo mladá? - Boleslav! - Stará nebo mladá? - Já mám radši mladší. - Co je nám do toho, co vy máte radši! Já se vás ptám, jestli je ta Boleslav Mladá nebo Stará!" (04.10.2008)

Mám rád Vlastu Buriana, jeho druh humoru a obdivuji cestu, jakou zvolil i jeho osobitý a nezaměnitelný styl. I tento film je poměrně vtipný, ale když jsem musel přivřít obě oči u hodnocení C. a k. polního maršálka, zvolil jsem konečné, celkem vysoké, tříhvězdičkové hodnocení také za celkovou soudržnost a hladký průběh celého snímku a to je to, co mi scházelo tady. Přišlo mi to jako lehce spojené dvě velmi dlouhé scény, přičemž ta pomyslná první, která obsahuje tance a písně různých národů se mně zdála o něco lepší než ta druhá, ve které sledujeme převážně rozhovor 3 lidí v kanceláři ředitelství drah, ta mi totiž přišla na tehdejší dobu úplně průhledná a prakticky jsem se nezasmál, což je u komedie určitě špatně. Celkový dojem 50%. (14.10.2011)