Nibelungové: Smrt bohatýra

No není Nibelungská legenda jednou z nejkrásnějších? V režii Fritze Langa jde o úchvatnou podívanou, kombinovanou skvělým hudebním doprovodem. Samozřejmě, není to pro dnešního líného diváka, akcí se docela šetří, přesto jde o jedno z nejlepších děl 20. let minulého století. K vidění zde: http://www.youtube.com/watch?v=z3AK5LgnlvA i s druhým dílem. (25.08.2011)

Expresionistcká báj o hrdinovi Siegfriedovi - od chvíle kdy se vydal do světa po jeho smrt. Fritz Lang, původním povoláním architekt, navrhl pro tento film úžasné kostými i architekturu. Film jsem viděla na Letni filmové škole až po shlédnutí Ivana Hrozného a neubránila jsem se srovnávání. Lang nepracuje s kamerou tak zajímavě jako Eizenstein a nevytváří zdaleka tak působivé záběry. Srovnání je to však nespravedlivé, protože oba filmy dělí dvacet let. Ale i tak si myslím, že Lang dosáhl na svůj vrchol až filmem Metropolis. (28.01.2004)

Nám divné o tom hlásí se zkazky z doby dávné, / co útrap a co strastí kdys stihlo reky slavné. / Boj hrdin smělých mnohý, až zázračný, a ston / a nářek chceme líčit, též slavnosti a ve hrách shon. // Zem burgundská je známa, tam rostla děva kdys, / kraj světa hledal by se tak krásný tváře rys; / jí jméno bylo Kriemhild a pro ten její vab / rek mnohý prohráv život, měl k předčasnému hrobu kvap. // Jí slušelo být v lásce, vzhled zdobil mládí pel. / Rek mnohý po ní toužil, ji každý náviděl. / Též její krásné tahy div v oči nebily / a mnohou jinou paní by její ctnosti zdobily. // Tři urození králi, ctní, mocní bohatstvím, / svou péči o ni měli, neb sestrou byla jim. / Měl jeden jméno Gunther a druhý Gernot byl / a Giselher slul třetí; a všichni byli mužných sil. ..... atd. atd. atd. (18.01.2009)

Komentoval by som to ako celok, ale dobre. Prvá časť je z rodu klasických fantasy, monumentálna, trikovo úchvatná a nákladná. Je nepopierateľné koľko fantasy filmov sa inšpirovalo jeho dizajnom a vlastne aj spôsobom vyrozprávania príbehu. Na vašom mieste by som si nenechal újsť túto nemú lahôdku. Celá sága totižto patrí k najväčším nemým filmom vôbec. (24.10.2010)

Siegfried, prototyp nordického krásavca, sa zaúča v kováčskej dielni s kreatúrami, výzorom i správaním pripomínajúcimi skôr polodivoké opice ako ľudí. Nečudo, že po ukovaní meča odtiaľ chce zdrhnúť a nájsť si nevestu. Aby zabudol na nedôstojnú a primitívnu spoločnosť. Cestou vykoná pár hrdinských činov, vykúpe sa v dračej krvi, podmaní si ďalšie ohavné kreatúry, tentoraz trpasličie a žijúce ako krty prevažne v podzemí, a zmocní sa ich pokladu. Naložený bielou mágiou, čarovnou silou a zlatom hrdo nakráča k neveste. Ako to tak býva, neschopní kokoti so vznešeným pôvodom vždy bránia schopným, hoci neurodzeným v osobnostnom raste (so zástupom rovnako morálne pochybných, vždy ochotných podrazáckych čurákov v zálohe), pretože cítia svoj možný rýchly pád. Preto strkajú šikovným a múdrym pod nohy polená, či priamo okovy. Vďaka takýmto polenám musí ešte Siegfried podniknúť predsvadbovú cestu na Island. Aby pre neschopného nevestinho brata, inak takto kráľa, zbalil ženu. Všetko sa zadarí. Ale ako veľmi častokrát v živote, zdanlivo jasné a priame životné smerovanie brutálne skomplikujú ženské vrtochy. Jednoducho, za všetkým (namazanou stranou chleba dole) hľadaj ženu. Ženské márnomyseľné ješitnosti v správaní ako závisť, túžba sa pomstiť a na druhej strane neuveriteľná ženská dôverčivosť voči rečiam podrazáckych hajzlov veľmi skomplikujú Siegfriedovu životnú púť. Ohromujúce a výtvarne plastické bájoslovné rozprávanie na špičkovej úrovni. (27.02.2021)