Potichu

Docela ucházející horor/thriller. Létající lidožravé potvory plus šílení sektáři není špatná kombinace. Dovedu si však představit i zábavnější apokalyptické dění, viz následující záznam snu. - - - Sen o Alici (v noci ze 4. na 5. července 2018) - - -     Demiurg odňal světu jeho soudržnost. Projevuje se to tak, že přírodní zákony už nejsou závazné, takže kdykoli se může stát cokoli. Svět však namísto nějaké spektakulární apokalypsy postihuje řada lokálních katastrof, jež průběžně snižují počet lidstva. Evropu momentálně decimuje sucho a záplavy. Sice skoro neprší, ale pod zemí a občas i ve vodovodních trubkách ještě pořád nějaká voda je. Ta se ale chová nevyzpytatelně a často zaplaví nějaké místo, i kdyby kvůli tomu musela téct do kopce. Nemine týden, aby nedošlo k nějakým utonutím. Je to nepříjemná situace, ale loňská invaze masožravých rostlin také nebyla nic moc.      Jdu po ulici a před kinem potkám Alici. Je to pořád stejné osmnáctileté poupátko, jako když jsem se s ní seznámil v galerii (...). Hovoříme o současné situaci. Alice pronese několik vybraných vulgarit na adresu světa a demiurga. Pak se zmíní o tom, že v jednom dámském časopise četla, že ženy by si jako prevenci proti zaplavení měly zasunout do vagíny mrkev. Zasměji se bizarnosti této pověry. Alice však zřejmě bere články v dámských časopisech vážně. Sdělí mi, že má tušení, že kino, kam má právě namířeno, by mohlo být zaplavené, a také hned provede doporučené preventivní opatření. Vyndá z kabelky čistě umytou mrkev, vyhrne si sukni, stáhne kalhotky a zasune si mrkev do vagíny. Potěší mě, že Alice pořád exhibuje stejně spontánně a přirozeně jako jiní lidé dýchají. Napadne mě, že možná díky osobám, jako je ona, drží náš notně již rozklížený svět stále ještě jakžtakž pohromadě.      Čtu na internetu, že kino bylo skutečně zaplavené. Potápěčům se však podařilo některé diváky zachránit a přeživší byli hospitalizováni v jedné pražské nemocnici. Jdu se tam podívat, abych zjistil, jestli Alici ta mrkev pomohla. Na chodbách je spousta přístrojů, kolem nichž obcházejí údržbáři v bílých pláštích, vlastně to asi budou lékaři. Pokouším se najít budíky, které jsou napojené na Alici, ale nedokážu se v tak složité technice vyznat. Najednou zahlédnu Alici oblečenou v nemocniční košili, jak jde po chodbě a pátravě se rozhlíží. Vypadá zdravě a dokonce je i nalíčená. „Slečno,“ zavolá na ni jeden lékař, „vy máte být v posteli.“ „Ale když já se tam sama nudím,“ opáčí Alice. (18.08.2023)

Ač by ta myšlenka mohla být hororově zajímavá a nějaký čas je, zvhrne se to do ptákoviny, ač to Tucci táhne slušně. Asi nad tím nemůžu přemýšlet, ale... Pominu-li, že se nějak moc rychle množí (tak miliarda za den bych to viděl, to je pak problém, ale snad zase brzy chcípnou hlady) najednou jsou úplně všude na světě, tak je jejich hlavní zbraň, sluch a reakce na zvuky, taky jejich největší slabost. Třeba ten šrotovaci stroj nebo co to bylo, který dělá randál a oni do toho nalítávají, to je úplně výborná zbraň a na podobným principu se dají likvidovat všelijak :-) Ale ne, vezmeme si luk a jdeme na severní pól... (04.02.2022)

Oblíbený  moderní apokalyptický námět, kde uvěřitelnost oné apokalypsy rovná se téměř nule. Netopýři budou muset holt na svém světokoncovém potenciálu ještě zapracovat, nejde jim to ve filmu ani v reálu. V tomto Silence se svými dražšími  a slavnějšími bratříčky docela jasně prohrává,  démoni a mimozemšťani maj prostě větší aporating, to je jasná věc!  S přivřením obou hemisfér se tu ale pak dá užít vcelku pohodová sci-fi povídka  i s několika  překvapivě příjemně hutnějšími chvilkami, třá s chřestýši v rourách.   Ovšem po zjevení se zvěstovatele Pánova zjevení jsem zase klesl na mysli, nějak se mi nechce věřit,  že postapo přichází po apo bez jakéhokoliv intermezza. Ale tak, uvidíme, pořád je naděje, že si tohle budeme moci brzy ověřit na vlastních kůžích nebo spíš plicích, že.  Co je mezi dvojkou a trojkou? (13.01.2022)

Po skvělém A Quiet Place a podobně dobrém Bird Boxu přichází jejich mladší ,,sourozenec", který je z nich nejslabší. Podepsán pod tím není nikdo jiný, než Netflix, o kterém se dá říct, že pomalu přebírá vládu nad veškerou současnou kinematografií. Jako měli ony zmíněné filmy svou hereckou, hollywoodskou, hvězdu, tak tady tomu není jinak a této úlohy se zhostil charismatický Stanley Tucci, jehož doplňovala málo známá, za to krásná a hereckým talentem obdařená, Kiernan Shipka. Děj je chytlavý a svižný, s absencí zbytečných dialogů, logickým chováním všech zúčastněných a dostačujícím zakončením. Původ teroru známe od prvních minut, ale na rozdíl od většiny zdejších uživatelů si nemyslím, že je to na škodu. V tomhle typu hororu by atmosféra a napětí stejně nemohlo fungovat, takže je dobře, že nám jsou tyto prehistorické potvory ukázány do detailu. Z té negativní stránky se musí vytknout hrozivě malé množství gore a ač to říkám u vůbec prvního filmu, tak malá stopáž, kdy bych uvítal hranici dvou hodin plus. V součtu je The Silence nadprůměrný příspěvek do kategorie ,,postapo road movies", ale v konkurenci již zmíněných, podobných hororů, pouze průměr. (28.10.2019)

Bohužel po filmu Tiché místo a Bird Box tento snímek už ztrácí na originalitě a v podstatě nenabízí nic nového či převratného. Je tam i pár wtf momentů, jako např. jak dokáže hluchá postava plynule mluvit a také šeptat? Jedna drtička na odpad rozšmelcuje několik desítek potvor - jak je tedy možné, že v 21. století je nedokáže hladce zlikvidovat armáda? Obecně ta okřídlená havěť mně přišla poměrně tupá a lehce by se dala vyhladit, ale to už je možná zbytečné polemizování. Těch 90 minut tomu prospělo a ve finále to hodnotím jako průměr a pomyslně řadím na 3. místo za dvojici zmíněnou na začátku komentáře. (12.04.2019)