Dungeons & Dragons: Čest zlodějů

Filmové fantasy už dávno znásilnili bukanýři od Mrvelu a WC, animuje se striktně pouze v duhových barvách a jen seriálům se daří držet meč a magii za Zdí Mordoru. A tak jsem i přes vcelku oslavné ódy svých oblíbenců přistupoval k adaptaci herní klasiky docela opatrně.  V rané pubertě jsem ještě stihl sešitová Dračí doupata, což do dnes považuju za vrchol fantazijního hraní  a žádný xboxy ani playstejšny se tomu prostě nemůžou vyrovnat. Vždyť my to kua hráli klidně i venku. Ale to je fuk. Jak se tedy povedla tahle připomínka dávných časů (Dračí doupě z původního D&D vycházelo)? Jsem moc rád, že valné většině svých oblíbenců tentokrát musím dát za pravdu, protože jsem viděl nejlepší filmové fantasy posledních let. Žádný politicky korektní pičičandy, žádnej přehnanej digibordel, kterej má jakože ohromit... svou prázdnotou, ale vtipnej, napínavej, dojemnej a  hlavně nápaditej... pohádka. Obézní drak, magický souboj obřích rukou, rudí kněží, mozkožrouti... a další parádní detaily a vychytávky (s Láďovými neplést!), které dohromady dávají poctivej filmovej  zážitek, z něhož dejchá srdíčko (nikdy bych neřekl,, že budu citovat Trošku u dobrýho filmu). A proto jim ty filmy žereme, ne? I love Michelle Rodriguez! (07.06.2023)

Zase jedna z těch velmi povedených herních adaptací a nádherná ukázka toho, že film může skvěle fungovat, aniž by se neustále shazovalo mužské osazenstvo nebo naopak povyšovalo ženské osazenstvo, jak je tomu v Hollywoodu zvykem. Stačí jednoduše natočit povedený film a diváci se najdou. Ke smůle Dungeons and Dragons vyšla produkce na tučnou sumu, i když při sledování je poznat každý utracený dolar. Klidně bych se z gruntu podíval znova. (25.08.2023)

Bylo nesmírně povznášející zjistit, že stará dobrá klasická filmová fantasy v korektně dementizačním a manipulativním světě duchaprostých furtdokolových a jednobrdových svištících superbukvic, hajzlpapírových Zaklínačů a diverzitního bolševického sraní na Tolkienův hrob zatím ještě úplně v bolestech nepošla ve 451 stupních Fahrenheita a že stále existují lidé s úžasnou kreativní fantazií, jakož i velká studia, která se nesnaží za každou cenu zavděčit libtardí propagandě levičáckých kokotporátů, negrům a rozličným deviantům a vychovávat degenerace akurátních, šosáckých ovcí, přitroublých unifikovaných spotřebitelů s kolektivním myšlením a asociálních svazáckých bonzáků. A tak miláček Paramount, jedna z posledních holyúdských výsep zdravého rozumu, se zase jednou nebál nasypat prachy do fantaskně obrovsky bohatého světa Forgotten Realms, a vyprodukoval něco, co nejen že výpravou ani trochu nepřipomíná obvyklé kozpleje otylých paniců a šeredných náctek z Uhrovic nad Mačkavou, ale je to navíc od startu po závěrečné titulky napěchované úžasnými a originálními nápady, má to vtip, svižný a svěží dobrodružný příběh, sympatické a přirozené herce téměř bez urputně nucených pigmentových sqrn, ač je nad slunce jasnější, že Wizzards of the Coast založili soudruzi v Ugandě, a žádný drak se tam přeqapivě nesnaží přeblafnout jiného draka, přestože draci přeci byli od počátků drakstva naprosto přirozeně děsní buzeranti. Prostě totálně uvolněná, nepokrytecká, nedementizující, kreativní a zábavná pohádková kokotinka, která by byla ještě o chlup z dračí prdele lepší v pořádně nepřístupném kabátě. Ale nemůžu mít všechno, že, a ta banda malých zmrdů v kině naštěstí držela huby, patrně stejně uchvácená dějem jako já, velký zmrd. Tudíž zcela bez výhrad, jen houšť a Mrvelu navzdory, a doufám, že komerčně zmanipulovaní slabikovači leporel po tomto odnesou Supergeje, jakož i neumětelského uspávače hadů Sapkowského na hajzl, kam zaslouženě patří, a začnou zkoušet „číst“ třeba Salvatora, ať poznají, jak má vypadat pořádná epická fantasy. (08.04.2023)

Nejlepší je vždy očekávat nic, pak se vám dostane zpravidla dobrý pocit. Poslední DDčko je přesně takové jako byste chtěli nebo právě očekávali. Je zábavné, je epické, vtipné, vizuálně parádní, výpravné... A generické až běda. U filmu dostane přesně to, co si jako diváci zasloužíme. Fantasy svět plný krásných lokací, výpravu ve stylu Hobbita (I ten Šmak nechybí, jen chodil moc do McDonaldu), klasický vtípkovací humor, který je na každém kroku, zvraty se nekonají a všechny hrdiny čeká osudová bitva. To vše je nazvučené, atraktivní a kdesi cosi. Za úspěch jistě může i herecké obsazení, kdy Pine je rozený komediant, Rodriguez je zase ranařka, ale umí všechny krásně setřít, takže kudos pro ni. Smitha jsem si oblíbil loni ve hře The Quarry, takže parádní volba a Sphia Lillis je fantastická už od To. Z té něco dobrého vyroste. Hlavně ať zůstane zrzavá. Čest zlodějů mě bavila od začátku do konce, i když měla trošku slabší místa, přesto jsem si odnesl parádní vysokorozpočtovou popcornovku, která svůj účel plní na maximum. Bohužel je však tak moc předvídatelná a generická, že se bojím, že za rok už si na ní těžko vzpomenu a zůstane jen kvalitním jedním filmovým zážitkem v kině. [Imax] (78 %) (23.04.2023)

Já bych moc chtěl, aby se mi to líbilo. Ústřední postavy jsou docela fajn. Ale přijde mi to zmateně natočené, neustálé flashbacky otravné, digitální bordel nepřehledný, vtípky marné (vlastně jedinému, komu hlášky  občas docela šly, byl Forge v podání Hugh Granta, a pak ten hodný Thayer nebo jak se ten rod jmenoval, a i tlustý drak je vtipná invence). To je další věc - hromada postav a asi odkazů, ze kterých mě za chvíli bolela hlava. A pak jsou tam logické nesmysly jako že mají helmu, která ruší magii, ale v závěrečném souboji je nenapadne ji použít? Popravdě mám raději původní film, kde je ten vtip tak nějak pohodový, a má to v podstatě přímočarý příběh, jen se spoustou zákrut, bojůvek, logických hádanek, hledání řešení apod., to zde tak nějak chybělo. Jo, a politická korektnost nechybí ani zde - silnějšími postavami jsou ženy, muži jsou bačkory, a stráž na hradě tvoří ženská a černoch. (09.05.2023)