Léto 84

Tady se děje veliká magie! Vyjmenovávat Stranger Things, amblinovky, Disturbii, osmdesátky nebo It je sice super, ale Léto 84 je daleko víc než obyčejnej pastiš. Samozřejmě se veze na – už trošku otravný – 80s fetišizaci, jenže ta reflexe žánrových souvislostí je až nečekaně hluboká. Jde tak trochu o tři do sebe zapuštěné filmy sledující odlišné tradice, zatímco každý z nich se inspiruje v odlišných žánrových pravidlech. Ty pak doprovází ještě posuny tonální a dohromady dělají z Léta jeden z mých nejoblíbenějších teen-hororů všech dob. // Na prvním místě frčí všude skloňovaná Disturbia, ke které má Léto 84 podle všeho nejblíž. Jenže nesmíme zapomínat, že D. J. Caruso v té době dost ujížděl na Hitchcockovi. Takže bych šel klidně i dál, k Oknu do dvora. Patnáctiletý Davey přesvědčí své tři kamarády, že milý policista Mackey by mohl být hledaný sériový vrah. V chlapcově ložnici začíná hitchcockovsky voyeurská rovina šmírování okolí – dalekohledem pozoruje nejen dívku od naproti, ale především “sériového vraha”. První třetina funguje jako kriminálka o dopívajících a tonálně poměrně rozjuchaná zábava. Hromadí se důkazy, sepisují Mackeyho denní režimy a řídí ji otázka po jeho pravé identitě. // Druhá třetina je stále poměrně odlehčená, ale přituhuje, protože se proměňuje perspektiva kladení otázek. Všechen ten detektivní stalking se z neškodné hry mění v mrazivou obsesi. Odhalují se souvislosti spojené s hlavní postavou a z kriminálky se stává podvratný konspirační thriller. Mackey se zdá nevinný a Davey působí jako nekontrolovatelný maniak. Léto 84 velmi chytře skrývá některé souvislosti a skrze omezený rozsah vědění vytváří nepříjemnou informační nejednoznačnost. Příkladem budiž moment, kdy slyšíme vraha nastartovat auto, střihem s elipsou skočíme ke druhému dni, kdy do svého policejního Chrysleru nastupuje Mackey, ale zvuk startu díky chytře umístěné výpustce neslyšíme. Je Mackey vrah? Zbláznil se Davey? // A pak přijde to smrtící finále. Doslova! To přepne do podvratného slasheru. A už tradičně mimo posun žánrový – kriminálka -> konspirační thriller -> horror – dojde k posunu tonálnímu: odlehčené vyšetřování -> temnější vyšetřování -> nekompromisně hrůzný horor. Celé finále je neuvěřitelně odporné. Nemůže za to krev s brutalitou, ale finální vyznění s hrůzně neuspokojivým zakončením. Veliká, ale veliká nádhera. (20.03.2020)

Skoro se to podobá hororu TO, má to ale reálnější půdorys. Jedno retro léto s detektivní zápletkou. Pojďte tedy se sympatickou čtyřčlennou klučičí partou rozplést vražednou záhadu jednoho horkého osmdesátkového léta a odhalit identitu sériového vraha. Film je dost pečlivý v přístupu k hercům, ději i postupnému gradování a vyvrcholení. A je dost neobvyklé, že se k jeho realizaci sešlo hned trio režisérů, přičemž je znát, že každý z nich do něj vnesl to své, aniž by to narušilo společný koncept. Klučina se domnívá, že za mizením a fyzickou likvidací chlapců je jeho soused, který je policista, jehož okolí ho vnímá jako dobrého člověka. Jeho podezřelé chování i aktivity postupně přiživují jeho domněnky a následné indicie mění jeho podezření v přesvědčení. Dobrodružné angažmá klučičí party pak postupně přerůstá v hazard s jejich životy. Ale pozor, není jasné, zda soused-policista je oním úchylným zabijákem. A do toho nás čeká i porce pubertálního hláškování, skvělá atmosféra osmdesátek i nějaké to lechtivé pokoukání na lepou sousedku (sympatická Tiera Skovbye). Celé se to obešlo bez známých hereckých jmen, ovšem za přítomnosti talentované omladiny - Graham Verchere dominuje v roli mladého "detektiva", ovšem i osazenstvo, které ho obklopuje, má punc nezapomenutelnosti. Film udrží diváka v dokonalé nejistotě. Nevyžívá se v drastičnosti, v závěrečném zúčtování přesto přitvrdí a překvapí i nečekanou potřebou zlikvidovat důležitého náctiletého aktéra dějství. Skvěle natočená, zahraná a poutavě vymyšlená i promyšlená hra se sadistickým vrahem. 10/10 (15.09.2018)

"Stranger Things" v odlišne poňatej variante, s hereckým obsadením, nápadne podobajúcemu sa "originálu", avšak ani z ďaleka s takou osobnostnou charizmou. Na jedno vzhliadnutie, popri prehĺtaní detskej výživy to ujde, no k poháru "červeného vína", si predstavuje trošku dospelejší nádych. Je to solídne natočené, soundtrack a dobové zaradenie taktiež zvládnuté na výbornú, no tak či onak, 70% filmu možno smelo považovať za extrémne pomalú drámu, plnú dialógov k veci, no bez akéhokoľvek náporu na emocionálnu strunu diváka. Skrátka, povedal by som to takto: "Summer of '84" je ideálnou voľbou na sledovanie pre začínajúcich fanúšikov "horor / thriller" žánru vo veku "násť ročných". Medzi dva-3 a možno aj menej. P.S.: Horor to nie je .. (25.08.2018)

Další příspěvek do vlny retrosnímků o dětech vzedmuté SUPER 8 a kulminující STRANGER THINGS a novým TO, které se nostalgicky ohlížejí za podobnými filmy z osmdesátek (E.T., GOONIES, ZÁHROBNÍ KOMANDO, ZTRACENÍ CHLAPCI, STůJ PŘI MNĚ, TO a se zpožděním i NAVŽDY SPOLU). Bohužel od začátku do konce jsem u něj měl silný pocit kalkulu a prvoplánovosti. Neustále se zmiňuje dobová popkultura a hraje elektronická hudba, ale chybí silnější, osobnější příběh se zajímavějším dějem i postavami. Výsledkem je dietní filmek, který zaujme/překvapí jen nečekaně drsným koncem. (31.08.2018)

Dobrý, ale nedotažený. Osmdesátkovej feel samozřejmě super, to já rád a byť je to trochu vykrádačka Disturbie, tak mi to vůbec nevadilo a nadšenecký vyšetřování prostě bylo fajn, ale bohužel snaha o napínavou atmosféru začínala a končila s dobrým hlavním hudebním motivem, scéna většinou končila tam, kde se teprve mělo začínat a z tohohle pohledu film působí hrozně nedotaženě a rozkouskovaně. A závěrečný finále bylo vyloženě hrozný a zkazí celkovej dojem fakt ukázkově. (03.01.2020)