Sedm krvavých orchidejí

Od roku 1968 v pořadí už čtvrté Lenziho giallo, předtím "Orgasmo" (68), "So Sweet... So Perverse" (69) a "Paranoia" (70). Zajímavost: Právě tady byl použit stejný hudební motiv, který hudební skladatel Ortolani použil už v "So Sweet... So Perverse" (69) včetně krásné titulní balady "Why", která je tu slyšet na konci z gramce. Film sám o sobě není tím nejlepším, co se zmíněného subžánru týče, ač jsem v to tiše doufal (jen v prvních pár minutách přijde rychlý sled snad tří vražd, vůbec vraždami se tu nešetřilo, jak ostatně napovídá sám český název filmu). Příběh balancuje na pomezí gialla a krimi žánru (které šly Lenzimu vždy skvěle - doporučuji), je dosti zmatený a kompletně předvídatelný, je tu i dost hluchých míst, ale jsou tu i místy povedené injekce, co se týče občas efektního napětí, postupného odhalování tajemství příběhu spolu s vrahovou totožnosti a nechybělo samozřejmě trochu té sražené krve (bohužel všechny vraždy tu jsou hodně sestříhány) a částečně i některé slušné herecké výkony (herečky však nebyly vyloženými krasavicemi typu Fenech nebo Bouchet, žádná z nich mně vyloženě nijak nepřirostla k srdci), to vše drží film nad vodou a dělá ho částečně zajímavým a snesitelným. Úsměvné finální rozuzlení nebylo tak zajímavé jako u jiných filmů z té doby, celkově mě film, bohužel, do svého děje až zas tak moc nevtáhl. Ano, právě odtud pochází vražedná scéna s vrtačkou (chudák kráska Marisa Mell), která byla ale např. už rok předtím použita v jiném klasickém giallu "My Dear Killer "(71). (27.08.2010)

Průměrné giallo které se bohužel ztratí na poli jeho dalších slavnějších žlutých kamarádů. Vlastně je to takový moc obyčejný a jediný čím tohle dílo vyniká je vrah, kterej je skvěle napsanej a sehranej. Prsíčka vydíme celkem často a vraždy jsou celkem pěkné. A hlavně tu máme opět dokonalou vizualizaci co se barev týče. Byl jsem poměrně spokojen, ale už jsem bohužel viděl i o dost lepší Gialla. (28.11.2010)

Talianske Giallo Umberta Lenziho, ktorý k tomuto druhu pristúpil celkom seriózne, avšak zabudol okrem iného na horor a des ako taký. Príbeh je tradičný, vrah zabíja ženy s potešením, nie však vždy mu to ide dobre. Pred ich smrťou sa ich snaží vydesiť rôznymi spôsobmi, nijako zložitými a premyslenými, ale keďže ich smrť nebola nejako moc vygradovaná, Lenzi použil túto vrahovu predohru, aby tie scény mali aspoň nejakú atmosféru. Neuškodilo by tomu, keby sa film trocha prestrihal, použilo sa viac tmy a hudba sa viac obmieňala. Lenzi zohnal do filmu celkom pekné devy na vraždy, avšak u niektorých bola škoda, že ich nevyužil na nahotu. Sette orchidee macchiate di rosso je tradičné, priemerné, ničím nevyčnievajúce Giallo, ktoré však priaznivcov neurazí, ale ani nenadchne. U mňa má rozhodne väčšiu hodnotu napr. Giallo od Argenta – Tenebre, ktoré ponúka rozhodne viac hororu. (10.08.2007)

Jste hezká a trávila jste jeden určitý den noc v hotelu? Tak Vás kuchnem. Tímto heslem se řídí vrahoun který se strašně chce mstít jenže neví komu. Má tu sedm adeptek a jedna z nich je ta která může za vše zlé co se za poslední roky v jeho nezajímavém živůtku dělo. Jenže než aby to rozpočítal a vybral jednu která to odnese za všechny tak se rozhodne pro jistotu sejmout všech sedm statečných. No je pravda že se mu to celkem i daří a hodně brzo začíná odpočet u kterého nevíme na jakém čísle se zastaví. Vraždy jsou sice pestré (jednu topí ve vaně,na další vezme vrtačku atd.) ale nejsou nějak extra natočeny. Každopádně film sám o sobě člověka baví a to je hlavní. Kdo je vrahounek jsem tedy odhalil skoro hned co se jeho postava objevila na plátně (fakt úchyl od pohledu) ale to mi na zábavě nic neubralo a vyzbrojen chipsy jsem se kochal zatímco on kuchal a oba jsme si to náležitě užívali. Filmek ke kterému se určitě rád časem vrátím. (07.04.2013)

"Režisér buduje atmosféru prostredníctvom polonahých dievčat, maskovaného vraha a jeho ostrej britvy." Ehmm... tak táto veta prezrádza o snímke viac ako dosť... Avšak myslím, že sa TOTÁLNE nepoviedla, "Siedmim orchideám" podkopáva nohy. (Dokonca!) V priebehu cca 10 minút sa odohrajú 3 vražedné útoky, nulové stupňovanie napätia. V 14. minúte tak dosiahnete pocit, že stopáž má snáď 30, a nie uvedených 90´. (V 40´ by už mal Lenzi končiť.) Vyšetrovanie ústrednej dvojky je priamočiare, tým nie je zrovna zaujímavé, navyše postavy všetko idiotsky opakovane! vysvetľujú, čo už nie je zaujímavé vôbec. Neznášam, keď je hodnotenie medzi, ale je presne medzi, 2,5*! Za lahodnú vŕtačkovú scénu dávam (so zavretými očami) 3*. (10.06.2008)