Sedm krvavých orchidejí

Talianske gialla vedia riadne prekvapiť.Tak ako aj tento film.Lenzi je známy skôr kanibalskými horrormi,ktoré sú pre väčšinu divákov odpudivé,ale tento film je úplne iný.Od začiatku do konca plný atmosféry s mrazivou hudbou Riza Ortolaniho.Aj keď je pravda,že na niekoho bude tento film pôsobiť skôr ako detektívka.Lenzi sa v tomto filme riadne krotil,bol dosť zdržanlivý čo sa týka násilia.Záhadné vraždy,záhadný zabijak,pekné ženy,dobrý motív príbehu,všetko čo má mať giallo. (28.06.2009)

Už začiatok vyznel parádne krvavo.Film narába parádne z atmosférou a aj napätie ma veľmi silné.Len herecké prejavy sa mi zdali dosť mizerné.Vraždy sú vynikajúce,mystérium vraha je tu nádherné temné,atmosféra miestami premakaná to sú klady a teraz mínusy herci mizerný,veľa dialógov na úkor akcie a tomuto filmu nepridáva na mojej spokojnosti fakt,že tento film je detektívka z prvkami gialla a nie naopak.Príbeh bol veľmi dobre prepracovaný a aj keď mam viacero záporov aj tak som spokojný. (10.11.2014)

Od roku 1968 v pořadí už čtvrté Lenziho giallo, předtím "Orgasmo" (68), "So Sweet... So Perverse" (69) a "Paranoia" (70). Zajímavost: Právě tady byl použit stejný hudební motiv, který hudební skladatel Ortolani použil už v "So Sweet... So Perverse" (69) včetně krásné titulní balady "Why", která je tu slyšet na konci z gramce. Film sám o sobě není tím nejlepším, co se zmíněného subžánru týče, ač jsem v to tiše doufal (jen v prvních pár minutách přijde rychlý sled snad tří vražd, vůbec vraždami se tu nešetřilo, jak ostatně napovídá sám český název filmu). Příběh balancuje na pomezí gialla a krimi žánru (které šly Lenzimu vždy skvěle - doporučuji), je dosti zmatený a kompletně předvídatelný, je tu i dost hluchých míst, ale jsou tu i místy povedené injekce, co se týče občas efektního napětí, postupného odhalování tajemství příběhu spolu s vrahovou totožnosti a nechybělo samozřejmě trochu té sražené krve (bohužel všechny vraždy tu jsou hodně sestříhány) a částečně i některé slušné herecké výkony (herečky však nebyly vyloženými krasavicemi typu Fenech nebo Bouchet, žádná z nich mně vyloženě nijak nepřirostla k srdci), to vše drží film nad vodou a dělá ho částečně zajímavým a snesitelným. Úsměvné finální rozuzlení nebylo tak zajímavé jako u jiných filmů z té doby, celkově mě film, bohužel, do svého děje až zas tak moc nevtáhl. Ano, právě odtud pochází vražedná scéna s vrtačkou (chudák kráska Marisa Mell), která byla ale např. už rok předtím použita v jiném klasickém giallu "My Dear Killer "(71). (27.08.2010)

Jedná se o klasické italské giallo. Jde spíše o detektivní příběh, kdy jsou zabíjeny mladé ženy, policisté jsou neschopní jako vždy a tak musí přijít na scénu zoufalý manžel, který chce zachránit svji milou. Možná si řeknete, že to z horrorem nemá moc společného, ale to se mýlíte. Vrah je skutečně mazaný, pěkně střídá vražedné nástroje, krve je taky dost. Film má dobrou zápletku a tajemství příběhu vám filmaři odhalují pěkně po kouskách. Dojde i k několika zvratům a celý příběh přemýšlíte, kdo by mohl být ten tajemný vrah. Hudba je na tehdejší dobu dobrá, i když by jí tam mohlo být víc. Výběr herců byl dobrý a jejich výkony byly zajímavé. (07.07.2008)

Bezpochyby ide najlepšie Giallo Umberta Lenziho. Jeho predošlé diela mi vôbec nesadli. Tuto konečne vidieť že si režisér poriadne naštudoval filmy Maria Bavu, a to hlave Blood and Black Lace. Kompozícia filmu je typicky Giallovská, obraz úžasne farebný, kamera sníma zo zaujímavých pohľadov a vrah s čiernymi rukavicami je do konca neznámy. Za prvé vraždy by som dal kľudne 5 hviezd. Prvých 20 minút bolo nadupaných ako sa patrí. Keď nastúpilo vyšetrovanie film sa ponoril do mdlej hibernácie a do konca sa už s toho nespamätal. Veľká škoda že to nezachránilo ani finále ktoré bolo takisto mdlé. Ale ako hovorím od tohoto režiséra, mnou veľmi neobľúbeného, je to celkom prekvapenie. Hudobný podklad zložil legendárny Riz Ortolani ktorého uznávam. Stvoril zopár skvelých soundtrackov ale v tomto filme to nebolo nič moc. Takisto mdlé. (06.06.2014)