Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Předtím, než inspirovala generace, byla jenom Astrid… Biografické drama přibližuje život a mládí švédské spisovatelky Astrid Lindgrenové, ženy, která dala světu báječné příběhy Pippi Dlouhé punčochy, Emila z Lönnebergy, Dětí z Bullerbynu a mnoho dalších. Je třetí nejpřekládanější světovou autorkou knih pro děti... Jako mladá dívka (Alba August) pracovala v redakci Vimmerby Tidning, kde se zamilovala do šéfredaktora Reinholda Blomberga (Henrik Rafaelsen), který byl od ní o 30 let starší. Otěhotněla a jako svobodná matka se rozhodla porodit dítě v Kodani, kde nemusela sdělit jméno otce. Její syn Lars strávil první roky v dánské pěstounské rodině. Později se Astrid setkala se Sture Lindgrenem (Björn Gustafsson), který se stal jejím manželem… (JOJ Cinema)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (47)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Všednodenní neznamená nezajímavé. Rozhodující fází při vzestupu feminismu je právě meziválečné období. Tady je tento pohyb sledován na individuálním osudu jakoby nenápadné a tuctově průměrné ženy, ve skutečnosti silné osobnosti švédské i světové literatury - dětské? Cožpak ale děti nejsou lidé? Film nepostrádá skandinávskou nápaditost v uchopení námětu, propracovanosti scénáře a důslednosti v sledování tématu. Je to ta kapička diamantu na dně, oč nenápadnější, o to pozoruhodnější. Dalo by se také českýma očima říci, že čapkovsky nápadité. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Astrid! Máš víc než hodinu zpoždění. Co sis myslela?!“ - „Přišla jsem domů s Gunnarem.“ - „To přišla.“ - „Gunnar může být venku do 10, ty musíš být doma do 9!“ - „Proč může zůstat venku déle?“ - „Gunnar je kluk a ty jsi holka.“ - „Ale tvrdíš, že před Bohem jsme si všichni rovni!“ Zpočátku mně hlavní hrdinka (o které jsem krom jejího autorství Pipi Dlouhé punčochy nevěděl zhola nic) imponovala stylem, nezávislostí a pracovitostí. Jenže pak film začal narážet na má očekávání. Pořád jsem doufal, že se bude víc věnovat jejím nápadům, příběhům, inspiracím, psaní. Místo toho se ale nemalou část projekce řešilo její dítě, a to až tak, že to začalo být únavné. Navíc přitom nevyznívala jako ta bystrá, nezávislá a svobodomyslná dívka z úvodu, ale mnohem víc jako zhrzená, naivní mladá matka, nad kterou má empatie postupně zlomila hůl. Chápu, že tohle vše ji formovalo jako člověka i tvůrkyni, ale zobrazená část jejího života mi nepřišla šťastně zvolená. Víc než 3* nedám, od své celovečerní prvotiny s názvem Telenovela udělala režisérka krok zpět. ()

Reklama

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Zrodila sa Astrid alebo osobné peripetie známej spisovateľky. Film ju predstavuje v holom svetle, ale čo ja viem, či vzbudzuje sympatie? Feminizmus prekrýva lásku k rodine. Jej postavy z románov pre deti sú akoby presným opakom nej samotnej. Astrid je znázornená ako žena, ktorá sa utápa v hystérii, nerozhodnosti a sebaľútosti a keď sa má starať o svojho vlastného syna, normálne sa k tomu musí donútiť. Ako päsť na oko do takého druhu filmu ale pôsobili najmä sexuálne scény. Myslím, že sa nehodili, ale hlavne nebolo sa na čo pozerať. Alba August nie je žiadna vábivá žena a čo je najhoršie, vo svojich 25 rokoch pôsobila ako panička po štyridsiatke. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Dejovo zamerané iba na ťažké začiatky a osobné starosti spojené s materstvom tejto veľkej spisovateľky, ktorá svojimi knižkami spríjemnila aj moje detstvo... klobúk dole pred ňou. Preto ani neviem, či sa sem hodí nálepka "životopisný", keďže tu divák dostane informácie iba z úzkeho vekového profilu života (zhruba od 16 do 30 rokov). To ešte ani Lindgrenová nebola. Mňa by však skôr zaujímal prierez jej tvorbou, ako sa rodili jej nápady, ako písala knižky, kde čerpala námet.... O tomto sa tu divák nedozvie ani slovo, čo sa mi zdá veľká škoda. Slabší nadpriemer. 70/100 ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Než se zrodila Astrid Lindgrenová žila, byla ve švédském městečku Vimmerby jedna mladá zprvu copatá dívka Astrid Ericssonová. Osud, jak se z tohoto životopisného snímku  dozvídáme,  ji nachystal dosti nelehký start do dospělosti v podobě těhotenství s ženatým kolegou z místních novin a následného odloučení od porozeného synka, kterého musela nechat u pěstounky v Kodani. To, jak to celé nakonec zvládla, je jistě hodno ocenění a obdivu. Samotný film lze též v zásadě ocenit, protože ten prvopočátek spisovatelské dráhy autorky knih jako Děti z Bullerbynu či Pipi dlouhá punčocha jistě stojí za to vyprávět. Způsob vyprávění je přitom v zásadě klasický: Stará Astrid Lindgrenová si čte různé gratulace od dětských čtenářů svých knih a u toho vzpomíná na své mládí. Různé citace z těchto dopisů pak oživují i další průběh filmu, patrně asi proto, aby divák blíže seznámený s její četbou chápal, jak tyto některé příběhy z jejích knih souvisí s jejím těžkým osobním životem. Mě osobně v tomto směru zaujalo to, že svému synkovi říkala Lase, tedy stejně, jak se jmenuje jedna z klučičích postav již zmiňovaných Dětí z Bullerbynu. Každopádně se mi snímek celkově poměrně líbil a díky němu mi je tato věhlasná autorka dětských knih hned bližší. ()

Galerie (20)

Reklama

Reklama