Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Ringo Starr náhodou získá vzácný prsten, který je určen oběti, která má na konci dne zemřít. Z Indie do Anglie ho pronásleduje banda fanatiků, kteří mají za úkol Ringa najít, zabít, rozkrájet... Navíc je mu na stopě i šílený vědec, který chce za pomoci prstenu ovládnout svět. Kapela ho ovšem chrání, pomáhá jim i půvabná Ahme, a tak za poslechu She's got the ticket to ride, You´ve got to hide your love away nebo právě titulní Help! putujeme do Alp a dál. (Jinny)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (142)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Také jste se nechali tak unést až na samou mez fantazie tímto prvním barevným filmem skupiny Beatles? Druhý z celkově čtyř oficiálních filmů Beatles a pro mě, bohužel, v oblíbenosti až ten třetí...Jasně, vede ten první téměř dokumentární Perný den, poté psychedelická Žlutá ponorka a pak řadím až Help a až poslední je úlet opět psychedelický, ale takový skoro až poloamatérský, The Magical Mystery Tour režírovaný Paulem. Pomoc nemá takřka nic společného se životem jako takovým této hvězdné čtveřice, jak tomu právě bylo v jejich prvním filmu, o to více se v tomto filmu vyzdvihuje jejich působivé hudební poselství. Ano, film je nezapomenutelný díky legendárním a nesmrtelným písním jako titulní Help, Ticket To Ride nebo You're Gonna Lose That Girl a i když má také nějakou ucelenější dějovou linku, samozřejmě velkou měrou spoléhá na popularitu této hvězdné čtyřky...Film je sice dost samoúčelný, ale na druhou stranu zde nechybí humor, akce, napětí ani trocha mysticismu. Kritika sice hodnotí film výš než Perný den, ale já jsem přeci jenom spíš pro ten první film ()

Jehan 

všechny recenze uživatele

Jasně, už to nemá tu černobílou přímočarost a živelnost Perného dne, který těžil z první velké vlny beatlemanie a přirozeného půvabu protagonistů. Lester se nicméně uměl vyřádit a ten britský švihlý humor tam občas pořád je. Beatles nebyli jen úžasní muzikanti, ale i inteligentní komedianti a šarmatní sympaťáci. Pitomý scénář vem čert. Anglie 60. let byla úžasným územím, kde bylo lze páchat podobné počiny ve velkém stylu. Vizuální stylizace je zcela nadčasová. Natož pak ty geniální písničky! Bílé útesy doverské! A ty flekaté "špinavé" džíny a džínové košile na Bahamách? Perla!! ()

Reklama

Greg25 

všechny recenze uživatele

60% Poněkud roztahaný děj a typicky britský humor, který zde, ale zůstal jen na třetině cesty. Jenže mě to nemůže nepřipomenout, sérii filmů s francouzskou skupinou Les Charlots (série Bažantů), jejich hudba (upřímně) sice nesahala Beatles ani po kotníky, ale co se týče bláznivých filmů se situačním humorem patřila k naprosté špičce, což se o Beatles, jejichž filmy vznikaly spíše pod nátlakem komereční úspěšnosti "beatlemánie", než čehokoliv jiného, bohužel říci nedá, jejich film nemá špatný námět, ale ve výsledku "komediálním" není tak dobrý jak již zmińovaná série Bažantů, za film 40%, ale za hudbu Beatles 100%, celkově pak za film 60% s konečnými slovy - pobaví, ale neoslní jako jejich hudba. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Tahle místy až dadaistická, ale spíše jen dobově ztřeštěná hudební komedie staví svůj úspěch především na dvou faktorech - 1. na beatlemánii (tenhle film je její marketingový důsledek), čili nesmírné oblibě ústřední čtveřice nejen v Anglii zbožňovaných muzikantů (a na tom, že stačí obsadit hochy z Liverpoolu a kasovní úspěch je zajištěn) 2. na dobové oblibě podobně ztřeštěných špionských komedií, jejímiž asi erbovními představiteli jsou komedie o Růžovém panterovi s fenomenálním Peterem Sellersem, a v meritu věci vlastně také navazují na sérii o britském agentu Jamesu Bondovi, jehož mnohé peripetie s nepřátelskými agenty jakoby z oka vypadly peripetiím, které mají The Beatles. Když budeme hledat styčné plochy humoru, s nímž operují tvůrci filmu Help, jisté stopové množství humoru kupříkladu takových Monty Pythonů a tedy specificky britského vidění reality jakožto projevu dobové britské nadvlády a evolučního triumfu (reflektované v mnoha projektech BBC) bychom tu také jistě našli (viz Všeobecně známý palác atd.)... Help se jistě nevyrovná fenomenální Žluté ponorce a nebýt hudební složky, šlo by v podstatě o praštěnou, ale nudnou a omšelou komedii, každopádně The Beatles jsou fenoménem, který na sebe nabalil a dokázal unést ledacos... Z odstupu více než 40 let hodnotím mírně nostalgicky jako slušný nadstandard, kdybych ale byl současníkem tohoto snímku, nevím, nevím, jestli by mi nesymbolizoval úpadkovost středního proudu. Prostě nebýt to Brouci... ()

lekr 

všechny recenze uživatele

Dobrý i když strašně ztřeštěný film. Pro fanoušky Beatles ( mezi které patřím i já ) jak dělané nicméně některé scény jsou natolik šílené že mi nad nimi zůstal rozum stát...slavné písničky jsou sice dobře zakomponované ale betales dělající čím dál větší šílenosti vypadají sice legračně ale někdy už hodně trapně.... ()

Galerie (137)

Zajímavosti (26)

  • Steve Turner ve své knize o vzniku písní Beatles vzpomíná, že režisér Dick Lester s filmovým štábem od počátku počítali s názvem Help, ale problém tkvěl v tom, že existoval už jiný film se stejným názvem. Proto padaly možnosti jako Eight Arms Hold You, (což bylo uvedeno na některých deskách), nebo dokonce Beatlemania II (možný pozůstatek po jednom z navrhovaných titulů pro A Hard Day's Night). Nakonec se otázka porušení práv vyřešila pouhým přidáním vykřičníku. (Robbi)
  • Kdeže všude to Beatles natáčeli? Nahrávací studio jim filmaři postavili ve twickenhamských ateliérech, alpskou sekvenci vytvořili v rakouském Obertauernu, vojenské cvičiště bylo situováno do Wiltshire, na Bahamách vrčely kamery v Balmoralu a na Paradise Island. (Robbi)
  • Režisér Richard Lester samozřejmě chtěl, aby Beatles skutečně lyžovali, ale protože nebylo možné riskovat jejich zranění, dostala čtveřice dubléry – byli jimi Herbert Lürzer, Hans Pretschner, Franz Bogensperger a Bernard Krings. Lürzer uměl anglicky, dobře lyžoval a jeho rodina vlastnila hotel Edelweiss, ve kterém se štáb ubytoval a dva týdny tu strávili i Beatles. Jak Lürzer vzpomínal, brzy padla určitá bariéra, zejména proto, že skutečné Beatles jejich dvojníci nijak neobtěžovali a také se nestavěli do role úslužných patolízalů. Za svou službu Beatles si za ony dva týdny vydělala čtveřice „náhradních lyžařů“ kolem 14 000 šilinků, přičemž standardní plat za tutéž dobu činil kolem tisícovky. (Robbi)

Reklama

Reklama