Pomoc!

Začal bych hudbou, protože ta je u tohoto filmu stěžejní a je vynikající. Vlastně jsou zde i lepší písničky než ve filmu PERNÝ DEN, ale horší scénář, alespoň podle mého vkusu. A ne nadarmo The Beatles patří k mým hudebním oblíbencům. Film jako takový působí jako nesmyslná crazycomedie. Bylo to období jejich absolutní slávy, kdy prožívali radost i vyčerpání a slávu v kouři marihuany. Již od malička se mi líbily jejich písně a i dnes když můžu, rád si je znovu poslechnu. (12.10.2009)

Tenhle film miluju už od malička. Absurdní humor, hudba Beatles, šílená zápletka, zábavný konec, tenhle film má vážně co nabídnout. Co na tom, že to třeba nemá úplně bezchybný scénář nebo geniální kameru, tím je celý příběh ještě zvláštnější a zábavnější. Help je u mě naprostá klasika a zábava, které není co vytknout. (07.11.2011)

Tahle místy až dadaistická, ale spíše jen dobově ztřeštěná hudební komedie staví svůj úspěch především na dvou faktorech - 1. na beatlemánii (tenhle film je její marketingový důsledek), čili nesmírné oblibě ústřední čtveřice nejen v Anglii zbožňovaných muzikantů (a na tom, že stačí obsadit hochy z Liverpoolu a kasovní úspěch je zajištěn) 2. na dobové oblibě podobně ztřeštěných špionských komedií, jejímiž asi erbovními představiteli jsou komedie o Růžovém panterovi s fenomenálním Peterem Sellersem, a v meritu věci vlastně také navazují na sérii o britském agentu Jamesu Bondovi, jehož mnohé peripetie s nepřátelskými agenty jakoby z oka vypadly peripetiím, které mají The Beatles. Když budeme hledat styčné plochy humoru, s nímž operují tvůrci filmu Help, jisté stopové množství humoru kupříkladu takových Monty Pythonů a tedy specificky britského vidění reality jakožto projevu dobové britské nadvlády a evolučního triumfu (reflektované v mnoha projektech BBC) bychom tu také jistě našli (viz Všeobecně známý palác atd.)... Help se jistě nevyrovná fenomenální Žluté ponorce a nebýt hudební složky, šlo by v podstatě o praštěnou, ale nudnou a omšelou komedii, každopádně The Beatles jsou fenoménem, který na sebe nabalil a dokázal unést ledacos... Z odstupu více než 40 let hodnotím mírně nostalgicky jako slušný nadstandard, kdybych ale byl současníkem tohoto snímku, nevím, nevím, jestli by mi nesymbolizoval úpadkovost středního proudu. Prostě nebýt to Brouci... (08.12.2007)

"Here I stand head in hand, turn my face to the wall..." Mě se prostě ty nekončící patálie s obětí a prstenem pořád bavili :-) The Beatles jsou prostě nezapomenutelní i 40 poté, a troufám si tvrdit, že ještě hodně dlouho budou - I assume I would be dead hundreds of years and that there'd be an asterisk on people's name because they'd be cyborgs. 90%, tedy 5*****. (11.09.2008)

60% Poněkud roztahaný děj a typicky britský humor, který zde, ale zůstal jen na třetině cesty. Jenže mě to nemůže nepřipomenout, sérii filmů s francouzskou skupinou Les Charlots (série Bažantů), jejich hudba (upřímně) sice nesahala Beatles ani po kotníky, ale co se týče bláznivých filmů se situačním humorem patřila k naprosté špičce, což se o Beatles, jejichž filmy vznikaly spíše pod nátlakem komereční úspěšnosti "beatlemánie", než čehokoliv jiného, bohužel říci nedá, jejich film nemá špatný námět, ale ve výsledku "komediálním" není tak dobrý jak již zmińovaná série Bažantů, za film 40%, ale za hudbu Beatles 100%, celkově pak za film 60% s konečnými slovy - pobaví, ale neoslní jako jejich hudba. (15.12.2007)