Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Luděk Sobota, Marta Vančurová, Věra Ferbasová, Josef Dvořák, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Karel Novák, Václav Lohniský, Eva Fiedlerová, František Husák (více)Obsahy(1)
Pod námětem a scénářem komedie Oldřicha Lipského Jáchyme, hoď ho do stroje! z roku 1974 najdeme poprvé jména oblíbené autorské dvojice Ladislav Smoljak – Zdeněk Svěrák. V té době už byli oba známí jako autoři zábavných rozhlasových pořadů, právě se připravovali na osmou sezónu stále populárnějšího Divadla Járy Cimrmana, v menších rolích se objevili i na filmovém plátně, ale svoje skutečné úspěchy měli tehdy ještě před sebou. Hlavním hrdinou jejich prvního filmového příběhu je nesmělý mládenec František Koudelka (L. Sobota), který uvěří tomu, že bude mít zaručený úspěch v životě, bude-li se řídit kondiciogramem, „vědecky“ sestaveným přehledem svých šťastných i kritických dní. Až po mnoha letech se dozví, že kondiciogram, podle kterého žil, byl určen jeho jmenovci. Mezitím však zažije hodně perné chvíle a neskutečná dobrodružství… Dnes již legendární komedie je jednou z nejlepších, které byly u nás v neveselých časech normalizace natočeny. Dala velkou příležitost komikům nové generace – skutečně úspěšný filmový start zde zahájili Josef Dvořák a Luděk Sobota – ten se na dlouhá léta etabloval do rolí nesmělých až přihlouplých mládenců. Úspěchu napomohl samozřejmě i vynikající scénář, který rozvíjí kaskádu komických situací, a rovněž skvělá režie, která nevynechala jedinou příležitost rozesmát diváka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (755)
Hlášku s "prďolou" člověk zná, aniž by viděl film, z něhož pochází, což byl vlastně dosud i můj případ. Název filmu je hodně zavádějící - čekal jsem od něj před zhlédnutím upřímně něco úplně jiného. Scenáristicky je v tom hodně cítit rukopis dua Svěrák-Smoljak: Jde o vcelku jednoduchý příběh, ten však disponuje zajímavým prvotním nápadem, jenž odstartuje šílený kolotoč událostí. Luděk Sobota se do role nešikovného trouby opravdu hodil, takže mu člověk odpustil onen místy otravný herecký projev. Nejvíce mě pobavily scénky se psem Gregorem a panem Chocholouškem, který to neměl s Arnošty vůbec jednoduché. Slabší čtyři hvězdičky! ()
Filmový debut scénáristické dvojky Svěrák-Smoljak se nese ve znamení kvalitní crazy komedie a také křečovité snahy udělat vtip za každou cenu. Jáchym se snaží být nasycený gagy, ale v té záplavě nedotažených pokusů a náběhů se člověk přeci jen trochu ztrácí. Přesto Donald, Chocholoušek a STS Chvojkovice Brod patří dnes neodmyslitelně do českého kulturního kánonu a ačkoli Jáchym nedosahuje kvality mnoha pozdějších okusů cimrmanologické dvojky, pořád se na něj dá dívat s úsměvem a bez pocitu trapnosti. A vizionářská karikatura autoservisu, kde se zaměstnanci sledují prostřednictvím průmyslových kamer a dohlíží na ně starostlivý psycholog... jó, ta dneska sedí. ()
Svěrák/Smoljak-čistá paráda.Rozhodně nepatřím k fanouškům Luďka Soboty,ale kdyby tady nehrál,nebylo by to ono i přes geniální scénář.Životní tragéd snažící se zlepšit svoji situaci následováním pokynů horoskopu vygenerovaného počítačem,to je opravdu luxusní podívaná,obzvláště když rozklepává nýtek.Kdyby někdo sepsal všechny zlidovělé hlášky pánů Svěráka a Smoljaka,byla by z nich,myslím,slušně obsáhlá kniha a Jáchym by výrazně přispěl.Jedna z perel české komediální školy. ()
Ať si kdo chce, co chce říká, František Koudelka je jednou z nejvíce zapamatovatelných postav českého filmu a obrovskou zásluhu má na tom neumětel Luděk Sobota. Oldřich Lipský maximálně využil veškerý potenciál, co v Luďkovi byl, až natolik, že do dalších budoucích rolí už Luďkovi nic nezbylo. Škoda. Měl na to. ()
Premiérový scénář Svěkáka + Smoljaka měl zaděláno na slušný úspěch. Slušnej oddíl reprezentující navíc i Luděk Sobota, Oldřich Lipský, ale i Věra Ferbasová se svým Gregorkem znamená velmi slušnou zábavu. A na počátku všeho byl spolehlivý průvodce životem, kondiciogram pro Františka Koudelku (narozen 8.2.1956) za 15 Kč. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (99)
- Při přijímacím pohovoru se „zblázní“ jeden ze zaměstnanců servisu (Karel Augusta) a pan vedoucí telefonuje na psychiatrii. Problém je v tom, že vytočí jen jediné číslo a ihned hovoří, přestože není technicky možné, aby byl hovor spojen tak rychle. (pjotri)
- Nebude úplně náhoda, že se Miloň Čepelka objevil v malé roli japonského překladatele. Sám se totiž věnuje prastarému umění japonské poezie „haiku“. A věta z filmu, která později zlidověla, „Kolik třešní, tolik višní,“ je ukázkou takové formy japonské poezie. Japonsky by zněla takto: „Ikutsu no cherī, totemo ōku no sawācherī.“ (sator)
- Pri písaní došlo k významnejšej zmene v scenári, ovplyvňujúcom režijnú a výtvarnú koncepciu filmu, vrátane rozšírenie niektorých scén. Za neskoré dodanie dodatkového plánu informujúce o týchto zmenách vedenia bola výrobná skupina filmu pokutovaná. [Zdroj] (Raccoon.city)
Reklama