Heavy Trip

Slabší 4 hvězdy. Finové mají metal v krvi a když ho chtějí hrát, tak ho prostě hrajou až za hrob. Taková prkotina jako jedna jediná nazkoušená skladba a vystoupení na velkém fesťáku je nemůže zastavit. Sympatická komedie s mým oblíbeným hudebním žánrem, a nemyslím konkrétně postapokalyptický, stanistický, sobydrtící, extrémně pohanský, fenoskandinávský metal :-) (20.03.2020)

I když blití do mikrofonu není můj hudební šálek dobré brazilské, a co se týče grindcore a podobných pecek tak pouze vím, že opravdu existuje album Žužlání klitorisu zdechlé narkomanky, Hevi reissu jsem si docela užil. Není to nabušená řachanda ani jemná komedie s konzistentní kvalitou, ale má jednu neskutečnou kvalitu. Strašně sympatický hlavní protagonisty. Takže mi nakonec vůbec nevadilo, že film na příběh čtveřice heavymetalových vidláků a jejich cesty za slávou, nalepil všechny fóry od blití, židovských teroristů po jemné absurdní vtípky a musím uznat, že mi s Impaled Rektum bylo moc fajn a několikrát jsem se zasmál nahlas, což je u mě vrchol uznání. Nevadí-li vám zvláštní, řekl bych severský, absurdní a někdy fekální humor, asi neuděláte chybu. Silní tři sobi. (14.04.2020)

Tématika metalu je mi snad po všech stránkách velmi blízká. Možná i proto dávám Heavy Tripu tak vysoké hodnocení, ale upřímně si myslím, že u tohoto filmu se bude smát i člověk, který s metalem nic společného nemá. Hlavní aktéři jsou velmi sympatičtí. Dát každému členu kapely úplně jiné charakterové vlastnosti by asi napadlo většinu scénáristů, ovšem tady si s tím pohráli téměř dokonale. Většina vtipů tu funguje na jedničku. V jednom případě je tu dokonce porušeno pravidlo opakovaného vtipu (jistý vtip tu zazní v různých situacích celkem třikrát a pokaždé mi připadal o něco lepší než posledně). Ději toho nemám moc co vytknout. Občas se sice poněkud zasekne, ale jen aby se pak zase rozjel na plnou rychlost. Mnoho situací, především ve druhé polovině, tu mohou vypadat absurdně (i když je to komedie, komu by to vlastně mělo vadit?), nicméně by mě ani moc nepřekvapilo, kdyby byl tento příběh inspirován skutečnými událostmi. Když bych to měl shrnout: Heavy Trip je skvělá komediální jízda s příchutí symfonického post-apokalyptického soby ojíždějícího Krista znásilňujícího extrémního válečného pohanského fennoskandinávského metalu. (06.05.2019)

Je to přehnaný, je to úlet, ale kouká se na to skvěle - ono zas tolik podobnejch filmů se skutečnejma a hrajícíma muzikantama neznám. Herci jsou přesně tak sympaticky nesympatický, jak asi bejt měli (což asi pro většinu z nás diváků platí i o tý jejich hudbě), ale ani jejich občasný přehrávání tolik nepřekáží i díky tomu, že je vidět, jaká to pro všechny zúčastněný nadšence musela bejt prdel. Taky je to natočený obdivuhodně draze a řemeslně to působí profesionálně - díky tomu ani některý těžce prvoplánový scénky (typu palestinský teroristi v mikrobuse) nepůsoběj tak přiblble, jak by docela snadno mohly. Pobavilo mě i to spojení s larpistama a to, jak pak kapelu proti těžkooděncům bránili těma svejma dřevěnejma štítama... Nápadů tam bylo spousta - třetina vtipů byla skvělá, třetina přehnaná a třetina wtf, ale celkově mě to fakt bavilo a ten film prostě nějak funguje. Za mě mezi 3 a 4* - zatim zůstávám u silnejch 3*. (27.09.2020)

U Nabodnuté prdele, to byla ale řežba! Maďaři i Finové mi už několikrát dokázali, že mají smysl pro humor, který mi fakt sedí, a tento výblitek mi sedl jako prdel na hrnec. Pokud má někdo problém s mým výběrem slov v tomto komentáři, ať nejdříve shlédne film, pak (možná) pochopí. Šílení Finové si zase jednou udělali radost, udělali ji i mně a konečně jsem viděl snímek se slušným soundtrackem. Zatímco nehostinný sever Evropy plodí pořádný metalový nářez, teplé krajiny přinášejí například ukňourané hity, se kterými boduje Enrique Iglesias a které ve mně budí chuť, se vším skoncovat. Bavil jsem se skvěle a metalový pozdrav Lotvonenova otce už z hlavy asi nedostanu. (04.03.2019)