Studená válka

Co začíná jako Polská lidová republika hledá SuperStar, zlehka přejde do love story, která svou útržkovitostí připomíná mlhavý opar vzpomínek na osudové kroky páru, který v nesvobodě žít nechtěl a ve svobodě to neuměl. Barvitá černobílá, uhrančivé dávky folklóru, Geislerka křížená s (promiňte mi ten spoiler) matkou Bondova jediného dítěte a nebo když se vánek opře na poli do vrcholků klasů, to jsou prvky, které tu pro empirií nepopsaného spíše banalitu dostávají na vyšší level. Díky za vzpomínku na kocoura Toma, co to trochu odlehčila.. Is you is or is you ain't my baby.. (15.11.2022)

Studená válka ve studeném filmu. 1)  Nepříliš sympatická femme fatale a nepochopitelná vášeň skladatelova pro ni (navíc jen jakoby dokumentárně deklarovaná). Jemu věřím jeho profesi, ale lásku ne. Jí nevěřím vůbec nic._____ 2)  Ve druhé polovině se mé výhrady poněkud otupily, ale vztah k filmu jsem nezískal._____ 3)  Nedivím se, že mnozí komentátoři dávají film do souvislosti s Milanem Kunderou. I v jeho díle cítím podobnou odtažitost, chlad a až jakýsi neosobní zájem laboranta při pokusu s morčaty._____ 4)  Zula je jako sedmikráska - vím, co chci, nevím, co chci. Typický troublemaker v sukních. Připomíná mi (údajný) výrok Oscara Wilda: Ženy nevědí, co chtějí, ale nedají pokoj, dokud to nedostanou. Na Zulu jako stvořené._____ 5)  40letý Tomasz Kot (Wiktor) splnil po herecké stránce, co jsem očekával. Jeho věk uvádím k roku natáčení snímku - 2017._____ 6)  Výstižný koment o schopnosti partnerského soužití obou hlavních postav: gudaulin****. Přesný koment: Marze***, meisje***. (03.07.2022)

První polovina je i přes pomalejší rozjezd skvělá a výborně navozuje atmosféru na to, co má přijít dál. Jenže dál už jaksi nic nepřijde. Tam, kde nejen název Zimna wojna láká na příběh dvou lidí, jejichž lásce brání tehdejší politická situace, se ve skutečnosti děje příběh dvou lidí, kteří si sami hází klacky pod nohy svými zcela dobrovolnými životními rozhodnutími. Vžít se pořádně do jejich role pak nelze tím spíš, když se to všechno odehrává tak zkratkovitě, až to budí dojem, jako by někdo vystříhal polovinu filmu. Promarněný potenciál. (01.01.2019)

KVIFF 2018 - Moc se mi líbila kompozice filmu a zvolení černo-bílé kamery, dodávalo to filmu jisté kouzlo. Začátek se mi moc líbil, hlavní herečka i herec mi byli velmi sympatičtí, ale klidně tam mohlo být více té romantiky, nebo rozvinutí jejich vztahu. Příběh mi přišel až moc strohý a stručný. Žádné emoce, občas nějaké drama, ale čekala jsem od toho daleko více. (04.07.2018)

Na první letmý pohled opáčko po "Idě", ale i když by se mohlo zdát, že Pawlikowski po úspěchu svého nenápadného průlomového filmu jde na jistotu za festivalovým úspěchem a cenami, tak "Studená válka" překvapí tím, jak se od "Idy" liší ve všech ohledech. Tedy až na základní východisko o ryze osobním tématu a skrze něj zrcadlení polské dějinné a morální tragédie. Nicméně tato rovina leží tentokrát spíše v druhém plánu a plátno patří převážně zničující, ale současně tolik živelné romanci. Pawlikowskému nelze upřít, že má "Studenou válku" detailně promyšlenou, díky čemuž nesklouzne do manýry nebo jen kopírování "Idy". Vyprávění hudbou, provázání romantické a společensko-politické linie s ústředním motivem muziky, ale také opět koncepční užití klasického formátu a především pak souhra všech uvedených elementů v zájmu dramaturgie díla a jeho vyprávění dokazují, že Pawlikowski je bravurní režisér, který v rámci své vlastní tvůrčí renesance dozrál. Jistě, nabízí se otázka, s čím přijde dále a jestli se vydá novým stylovým směrem, nebo bude dále předvojem festivalové nostalgie po vrcholné éře autorského filmu (na které ostatně jede také Marhoulovo "Nabarvené ptáče"). Jenže stejně tak se nabízí uznat, že "Studená válka" (stejně jako "Nabarvené ptáče") nelze omezit jako pouhý soubor aluzí, protože o ty představují až úplně poslední z předností tohoto vytříbeného a emocemi pulzujícího filmu. (13.04.2020)