Krásný kluk

Do Beautiful Boye jsem šel tak trochu s předsudkem a očekáváním hodně nízko a možná proto mě nakonec film získal na svoji stranu. Hlavním důvodem proč, je Steve Carell, jehož vztah se synem by se dal přirovnat k mému vztahu k tomuhle filmu. Sledovat Beautiful Boye bylo pro mě jako sedět na houpačce, v jednu chvíli se pocitově vznáším v oblacích a skvěle se bavím a ve chvíli druhou se houpu zatraceně blízko země a těžce se nudím. A takhle pořád dokola, po téhle stránce je film hodně vyčerpávající a lhal bych kdybych neřekl, že se našli chvíle kdy mě úplně ztrácel. Důvod proč jsem s filmem spíš na pozitivní notě je to, že si myslím, že má co říct o vztahu otec – syn. Drogová problematika je taková vedlejší kolej na kterou se film snaží přejíždět, ale moc mu to nejde a pomůže filmu možná tak jedině k více prodaným vstupenkám do kina. Chalamet mě nijak zvlášť nenadchnul a jak říkám, hlavním tahounem filmu je pro mě Steve Carell. Pomalu ale jistě se z něj stává jeden z nejlepších pracujících Hollywoodských herců současnosti a v mých očích nepřestává stoupat. Říkat že film vznikl jen za účelem, aby Carell a Chalamet posbírali Oscary je trochu přemrštěné, rozhodně si myslím, že Groeningen je dostatečně nadaný režisér, který rozhodně netočí filmy jen za účelem, aby jeho herci posbírali ocenění. Chce divákům něco sdělit, někdy se mu to daří lépe, někdy hůře, ale Beautiful Boy jako celek dává smysl a křivdil bych mu kdybych tvrdil opak. (14.01.2019)

Už je známé, že Steve Carell s přehledem zvládá komediální i vážné role a v tomto filmu je tím jediným dobrým. Příběh o drogově závislém synovi a otci, který ho chce zachránit, má v sobě vše, co byste od podobného filmu čekali, bohužel ale nedokáže nijak zaujmout a velice brzy mi bylo úplně jedno, jak to se všemi zúčastněnými dopadne. (23.07.2019)

Film, který nemá co říct (jediné sdělení nese pár informačních titulků ze závěru). Jen ukazuje bolest a snaží se vás dojmout. První polovina je alespoň pozoruhodně strukturovaná. Vyprávění se neposunuje vpřed, ale jenom - často pomocí zvukových můstků - propadá do sebe (jako člověk na drogách). Pak ale tvůrci fragmentární, výrazně subjektivní naraci, střídající flashbacky otce a syna, bez opodstatnění opouštějí a zbytek je konvenční misery porn s hrozným výběrem hudby a křečovitými herci (Chalamet umí hrát skvěle, ale potřebuje pevnější režijní vedení, tady místy působí jako špatný imitátor Roberta De Nira), kteří namísto normálních vět říkají s vážnou tváří hlášky jako „Chyběls mi víc než Slunci chybí Měsíc“. Přiznávám ale, že na konci se mi chtělo brečet. Kvůli promarněným dvěma hodinám života, které už mi nikdo nevrátí. Možná jsem přehnaně přísný, ale proti tomuhle typu filmů, které něčí skutečné neštěstí využívají ke strašlivě laciné a samoúčelné exploataci, mám silnou averzi. 20% (13.12.2018)

Tak tenhle chlapec si řádně nadrobil a ač jsem si říkala, že mi přece nebude líto drogového závisláka, bylo, bylo mi ho líto a ještě víc jsem litovala milujícího otce.. Způsob, jakým drogy naleptávají vztahy a ničí rodinu, je v tomto snímku zachycen velmi uvěřitelně.. Timothée Chalamet i Steve Carell zaslouží pochvalu, stejně tak i výborně zvolená hudba.. (13.02.2021)

Steve Carell pro mě v tomto filmu naprosto exceluje. Je pro mě ukázkou, že tyto role pro něj jsou stvořené. Zní to až zvláštně, když je to dospělý chlap, ale přijde mi to,jako by "dospěl". Protože tenhle film je skvělý, i když (SPOILER) nejsem zastáncem happyendů - film bych ukončila cca 20 minut před pravým závěrem. Ale je to tak krásně "těžký" a reálný snímek. "Boj" ať už v realitě či mimo ni, ukázka volby, možností a ať už máme vše, co můžeme ke "kvalitnímu" životu mít či ne, je to jen na nás a je tu v nás, jak budeme v životě pokračovat, co budeme dělat a pokud vás to uvnitř "drásá", tak i když máte materiálně vše, můžete dopadnou i takto.. (17.10.2020)