Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zemřou nacisté smíchy? Mistrovská komedie o rozverném divadelním souboru, který se během okupace Polska nedopatřením přidává k odboji... Slavný filmový režisér německého původu Ernst Lubitsch patřil mezi nejúspěšnější zahraniční tvůrce, jimž se podařilo etablovat v Americe v období Zlaté éry Hollywoodu. Během své dlouhé hollywoodské kariéry se rychle dokázal přizpůsobit nástupu zvukového filmu a natočil řadu úspěšných komedií, které se zařadily mezi klasiky tohoto žánru (Láska mezi umělci, Ninočka, Obchod za rohem). Zároveň patřil mezi politicky angažované hollywoodské režiséry, kteří se neobávali zaujmout stanovisko zejména k situaci v nacistickém Německu. V roce 1942 měla premiéru jeho protinacistická satira Být, či nebýt, v níž si velmi drsně utahoval z tehdejší politické situace v Evropě. Společně s Diktátorem Charlieho Chaplina se jednalo o jednu z mála komedií tematizující německý nacismus. V době svého uvedení snímek vyvolal velkou společenskou polemiku a tvůrci čelili výhradám, že zlehčují nacistickou hrozbu a zasadit děj komedie do tehdejší Varšavy je společensky nevkusné. K rozčarování přispěla i tragická smrt hlavní představitelky Carole Lombardové krátce před premiérou při leteckém neštěstí. Publikum docenilo tuto mistrovskou situační komedii až s odstupem dalších let a snímek začal být považován za vrcholné dílo komediálního žánru. Děj snímku se odehrává v roce 1939, kdy německé jednotky obsadily Polsko. Varšavský divadelní soubor zrovna zkouší protinacistickou inscenaci, která je ovšem na poslední chvíli z cenzurních důvodů stažena z programu. Členové divadelního souboru se následně zapojí do špionážního souboje s nacistickou mocí a díky perfektní znalosti divadelních prostředků se jim podaří přelstít gestapo navzdory milostným peripetiím a zmatkům v životě hlavní herecké hvězdy Josepha Tury a jeho manželky. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (78)

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Pre mňa ďaleko lepšie než Chaplinov Diktátor, akurát, keby sa sem pridali možno 3 scénky z toho filmu vrátane záverečnej a mierne pozmenili humor, tak by to bol už ozaj geniálny film, ale aj bez toho som sa celkom bavil a tie zápletky a prechody v obsahu deja najmä na začiatku ma dostali. Ešte aj na heilovaní sa tu dá zasmiať a zaujímavé, že o Poliakoch to natočili počas vojny Američania, teda tí, ktorí v podstate ešte im vtedy nepomohli, ale tu akoby splácali málom svoju ľahostajnosť. ()

Mol 

všechny recenze uživatele

HER HUSBAND IS THAT GREAT, GREAT POLISH ACTOR, JOSEF TURA. YOU'VE PROBABLY HEARD OF HIM. OH, YES. AS A MATTER OF FACT I SAW HIM ON STAGE WHEN I WAS IN WARSAW ONCE BEFORE THE WAR. REALLY? WHAT HE DID TO SHAKESPEARE WE ARE NOW DOING TO POLAND! Mno slabší filmeček, který hodně sráží prvních asi 40 minut. Potom na scénu přichází herec Tura a jeho hra na profesora Alexandera Siletskyho. To už bylo o něčem jiném. Zajímavá je doba vzniku, protože na začátku roku 1942 to ještě nevypadalo, že by Německo mohlo válku prohrát, ba naopak. Na filmu mi asi nejvíc vadili herci. Přišli mi takový nijací, až na režiséra z divadla, který v uniformě se svým knírečkem a kulatými brýlemi, opravdu působil jako SS man a pak ještě velitel gestapa Ehrhardt, který se do tohoto typu komedie opravdu hodil. A pamatujte, za všechno může SCHULZ! ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Hm, poniektori spominaju ze Wilderov Stalag 17 je oproti tomuto len obycajnafraska - mno, Stalag som este nevidel a ani neviem kto tam rha. Viem len, ze to natocil Billy Wilder. No a par slov k Lubitschovmu filmu - mne teda scena kedy bol Hytler v uliciach Varsavy neprisla nijak genialna, teda doteraz nechapem ludi co tuto scenu glorifikuju. Tempo ma ale tato komedia, vyborne, to musim uznat, hercov som nepoznal, snad len zenu Clarka Gablea Carol Lombard - a i tu sa stalo velke nestastie - ake, to si precitate. Dialogy perfektne, kulisy namakane ...... absolutne hodnotenie davam preto, ze uz konecne viem kde sa inspiroval Truffaut so svojim filmom le Dernier metro : 100 % ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Veľké prekvapenie. Čakal som všeličo, ale to, čo som videl ma dostalo. Videl som už niekoľko filmov podobného razenia a tri hviezdičky dávam iba preto, že film bol nakrútený počas vojny, keď ešte zďaleka nebolo jasné, kto v nej zvíťazí. Inak by to boli maximálne dve hviezdičky za Carole Lombard. Aj keď som Ninočku ocenil rovnako, rozdiel v dojme hrá jednoznačne v jej prospech. ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Kultivovaná (Ernst Lubitsch si to dává tzv. na Shakespeara, tzn. odcházejí jen burani bez vkusu a ti, co mají smluvené rendez-vous) válečná veselohra (sic!) s převleky ("Jé, Patriku, to je Hitler!" - tato hláška se ve filmu samozřejmě neobjevuje, leč mohla by!), pro milovníky Haló, Haló! a Sedmé roty takřka povinnost. Pasáže z ústředí varšavského protektora, kolonela Ehrharda (Sig Ruman), jsou prostě geniálně vypointované, ještě teď se usmívám ("Co mi to zas děláte, Schultzi?"). A pokud se ptáte, jestli mě uráží rok vzniku, tedy rok 1942, zdali si nemyslím, že za války by se o válce vtipkovat nemělo, tak spolu vzpomeňme na Chaplinova Diktátora. I ten byl přeci natočen ve válečných letech. Nakonec, jak se taky jinak postavit k válce, nemáme-li v rukou její ukončení, nezbývá, než se jí vysmát! 85 % ()

Galerie (89)

Zajímavosti (7)

  • Hvězda tohoto filmu Carole Lombard (Maria Tura) se nedožila jeho uvedení do kin. V roce 1942, kdy byla na turné zaměřeném na podporu válečných obligací, zahynula v pouhých 33 letech při pádu letadla. (Pavlínka9)
  • Poté, co Carole Lombard (Maria Tura) zemřela při letecké havárii, byla z filmu odstraněna hláška „What can happen in a plane?“ (IQ Tiqe)
  • Při úvodních i závěrečných titulcích je použita skladba polského autora Fryderyka Chopina „Polonéza v A-dur, op. 40, no. 1.“ z roku 1838. (Korsak)

Reklama

Reklama