My

Za mě obrovské zklamání ... Us není špatný film, jen si myslím, že trpí těžkou krizí identity. Jako horror nefunguje vůbec, jelikož postrádá jakékoliv horrorové prvky a postavy se více než na to, aby byly posrané až za ušima soustředí na to, aby co nejvíce někoho vyhlásily nebo prostě zajebaly nějakou fajn hlášku ... čímž odpadá jakékoliv napětí, jelikož jsou v takovém chillu, že o ně prostě strach nemáte. A jako komedie to taky úplně nefunguje, jelikož hlášek tu zase tak moc není a celé se to táhne jako prd ... Lore zombíků je těžké wtf, které nemá hlavu ani patu, a závěrečný zvrat čujete na míle daleko. Po výborném Get Out je tohle naprosto brutální střela vedle ... škoda. (26.03.2019)

Že právě Peele přijde po přeceňovaném Uteč s filmem, který rozdělí diváckou obec a u kterého budu bez problémů chápat libovolnou volbu na hodnotící škále, to je překvapení, které mě zaskočilo slušně nepřipraveného. A že právě já budu onen snímek vychvalovat téměř nejvýš? Nevěřil bych. Jenže My jsou pravou ukázkou kombinace nervy drásajících situací, husí kůži vyvolávajících momentů a humoru, který nehraje na první dobrou a naopak výborně doplňuje náladu, navíc ve většině případů i zcela nenásilnou formou. Sociální problematika je tentokrát přítomna tak akorát a navíc skrytě, tudíž je potřeba se k ní (dobrovolně?) prohrabat po svém a ne jí být fackovaný každých pár minut jako se to stálo právě u Get Out. První pointa mě příjemně překvapila tím, jak se žánrově nedrží nijak zpátky, druhá, která některým připadá zbytečná a degradující, u mě naopak ideový veletoč roztočila dvojnásobnou rychlostí. Pátou hvězdu si snad i vzhledem k občasné brutalitě a celkové bezútěšnosti nechávám na teoretické druhé zhlédnutí. Jakkoli mi bylo při sledování téměř celé dvě hodiny tuze ouzko, je souboj na pozadí skladby Pas de deux neslýchanou ukázkou souladu hudby s obrazem, kterou budu chtít vidět znovu. Vytvarovaná hračka, které se nedá nefandit. (27.03.2019)

Chválím velké ambice a stěžejní scénu úplně na konci, která mi přišla super, ale jinak jsou My o třídu až dvě horší než Uteč. Zatímco minule jsem hrdinům od začátku fandil a bavilo mě rozkrývat originální příběh, jenž (v rámci žánru) dával smysl, tentokrát to Peele ve finále neustál. Z veškerého „mystična“ tu dává smysl asi 10% a zbytek je prostě bohapustě mimo, což má divák vzhledem k alegoričnosti celého filmu zřejmě ignorovat. Podle mě však tolik otázek smést ze stolu nejde. A jako by to nestačilo, problematičtí jsou vlastně celí My, jelikož se o postavy nikdy opravdu nebojíte a v napětí vás drží čistě touha po vysvětlení, co se to sakra děje. Jestli čtete tyhle řádky, tak jste z nich asi rozkódovali, že odkrytí všech karet (převážně) stojí za starou belu. Peele tak vlastně natočil jen průměrný „zombie“ horor, s jehož přesahem sice souhlasím, ale vážně to nemohla být jen epizoda z rebootu Twilight Zone? (25.03.2019)

Bezesporu talentovaný Jordan Peele neponechal nic náhodě a vytvořil ambicióznější pokračování Uteč, které se (minimálně ze zámořských pozic) velmi těžko strhává. Černošská rodina se silnou hlavní hrdinkou plus třídní sociální rovina navrch, kdyby to nestačilo – a není vlastně možné film odsoudit. Tím si Peele vytvořil výbornou pozici pro tepání do americké společnosti, čehož využívá naplno. Jeho alegorické zobrazení současných světových problémů je však natolik rozmáchlé a scenáristicky nevypiplané, až spoustu lidí rozhodně naštve a, co hůř, neuspokojí. Tepající hudba a atraktivní kamera využívající nápaditých průletů a pečlivých kompozic nenechají nikoho na pochybách, že technickou stránku si Peele pohlídal, a tak vizuál dokáže udržet pozornost i během těch několika těžko pochopitelných momentů, které jsou prostě absolutně nelogické – i když o přísnou realističnost tu jistě nešlo. Namísto toho nás Peele zavaluje dostatkem symboliky, dobře načasovaných zvratů a žánrového mixu, který ortodoxní fandy hororů ani tentokrát neuspokojí. Jakkoli tohle všechno ale zní podivně negativně, odcházel jsem spokojený, Peelovi fandím a podobně nestandardním produkcím dvojnásob. Ale v podstatě se nedá říct, nakolik vám zrovna tenhle kousek sedne a nakolik vás spíš naštve… (25.04.2019)

Nedivím se, že Peelovi učarovalo Twilignt Zone. Serlingova původní antologie se totiž pyšnila nevídanou tvůrčí fantazií, představovala podivné světy reflektující dobovou situaci i surrealistické prostředí jak z divokých nočních můr, co provokovaly závěrečnou pointou a nevybíravými konci. A My jsou přesně takoví. Brilantně vyvážená směs hrůzy s humorem, která působivě vrší jeden znepokojivý moment na druhý a dokáže být nevtíravě kritická a po čertech aktuální zároveň. Peelův vypravěčský talent jen podtrhuje dokonale uhrančivá hudba Michaela Abelse a výborná Lupita Nyongo, která si svou dualitou krade většinu filmu pro sebe. Jakmile si to pořádně sedlo, jsou za mě My výrazně komplexnější a zábavnější než Uteč. Bohužel se ale asi budou potýkat se silnou žánrovou frustrací a řada diváků bude toho dojmu, že jsou chytřejší než film. (28.03.2019)