Fail-Safe
Fail-Safe
Fail-Safe
Režie:
Sidney LumetKamera:
Gerald HirschfeldHrají:
Dan O'Herlihy, Walter Matthau, Henry Fonda, Larry Hagman, Frank Overton, Edward Binns, William Hansen, Russell Hardie, Russell Collins (více)Obsahy(2)
Henry Fonda se jako americký prezident snaží zabránit zničení světa. Kniha dvojice politických vědců Eugena Burdicka a Harveye Wheelera Fail-Safe (Selhání vyloučeno) byla poprvé vydána v říjnu 1962, tedy přesně v době vrcholící kubánské krize. Toto bezděčně přesné načasování učinilo z fiktivního příběhu o hrozícím jaderném konfliktu mezi světovými velmocemi populární bestseller. Práva na jeho zfilmování koupil nezávislý producent Max Youngstein, který pověřil napsáním scénáře Waltera Bernsteina (jednu z četných obětí hollywoodských černých listin) a režií Sidneye Lumeta, zkušeného televizního tvůrce, který už si stačil udělat jméno i ve filmu (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Pohled s mostu). Snímek byl natočen během 32 dnů v newyorských Foxových studiích a musel se obejít bez spolupráce amerického Ministerstva obrany, které dokonce odmítlo poskytnout záběry letících bombardovacích letadel (proto se ve filmu objevují jiné stroje, než o jakých se mluví). Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem.
Lumetovi se podařilo vytvořit nesmírně působivý snímek (který se zcela obešel bez hudby!) o jaderné krizi, ústící do nevyhnutelně tragického konce, velice střídmými, polodokumentárními prostředky. Do popředí vystupují přesvědčivé herecké výkony, zejména Henryho Fondy (americký prezident), Dana O’Herlihyho (generál Black), Waltera Matthaua (chladně kalkulující politický analytik Groeteschele) a Larryho Hagmana (překladatel Buck) a mnoha dalších. Malou roličkou ve filmu debutoval později známý komik Dom DeLuise. V dubnu 2000 byla na základě Bernsteinova scénáře odvysílána nová živá (!!) černobílá inscenace (na naší kabelové televizi uvedená pod názvem Neodvolatelná mise), kterou produkoval George Clooney a režíroval Stephen Frears.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (96)
U tandemu Sidney Lumet - Henry Fonda je selhání vyloučeno. Výsledkem této jejich konkrétní spolupráce je jedna z nejvíce fascinujících protijaderných agitací, jaké kdy byly natočeny. Jakkoliv celá zápletka stojí na velmi podivuhodné souhře okolností (a navíc v závěrečných titulcích je obří disclaimer, že se nic takového ve skutečnosti stát nemůže, protože bezpečnostní a autorizační systém americké strategické obrany je mnohem bezpečnější a autorizovanější;)), zbytek je téměř stoprocentně uvěřitelnou studií logických kroků a nelehkých rozhodnutí - která činí pochopitelně jedna z nejobdivuhodnějších personifikací amerického prezidenstkého úřadu (in your face, Donald), Henry Fonda. Tohle se zkrátka musí vidět. Nedovedu si představit, jak to muselo s diváky mávat v době vzniku, nějaké dva roky po Karibské krizi... 100% i za dokonalou atmosféru a na věčné časy v paměti vypálené ukončení mezikontinentálního telefonátu. A za mladého Džejára:) ()
Strhující syrový pohled Sidneyho Lumeta na látku atomového konfliktu ala Dr. Divnoláska bez špetky humoru. Přímočarý snímek, který střídá pouze několik místností/kokpitů a kamera se nedostane do žádného exteriéru. Tísnivé prostředí a současně naléhavost látky působí autenticky a film nezapře promyšlenost do posledního detailu. O dokonalosti by se nedalo mluvit bez výborných hereckých výkonů v čele s Henry Fondou a snad nejvíce antikomunistická postava Waltera Matthau v historii kinematografie. Scénář ve všech aspektech perfektně vystihuje nálady a paranoie Američanů z Rusů a naopak, ale také obavy z budoucího vývoje lidských technologií. Nejlepší film Sidneyho Lumeta, který jsem měl možnost vidět. Více zde. ()
Tohle se Amíkům docela povedlo! Šedesátá léta, Studená válka vrcholí a oni tu politickou situaci trošku poškádlili příběhem o tom, jak se jim zbláznily počítače a vypustily na Moskvu sérii jaderných hlavic. Na tehdejší dobu docela drsný téma, který asi není pro každýho. Na druhou stranu má precizní dialogy, skvělé herecké výkony a momenty, u kterých si můžete být jistí, že tak nějak by to klidně mohlo být. Tohle není žádná satira jako Dr. Strangelove, ale film, který v tehdejší době zřejmě vyvolal patřičný rozruch. ()
Hypotetické ztvárnění začátku jaderného konfliktu a pokusu o jeho zažehnání. Přestože se celý film odehrává střídavě ve dvou místnostech, díky skvělým hercům a zajímavému scenáři se jedná o napínavou podívanou. Americký prezident je tu sice trochu heroizován a jeho závěrečné rozhodnutí se trochu vzpíná lidskému rozumu, ale to asi patří k věci. ()
Pôsobivý snímok, ktorý úvodom takmer odradí svojím poňatím a príbeh príde ako dosť banálne poňatí, či dokonca šmiešny(100krát omielaná téma Studená vojna) ale asi po 30minútach začne dej naberať na obrátkach a sporadicky komorne poňatí dej sa vyhrotí vo vygradovanú drámu, ktorú človek hlce so zatajeným dychom, režisér Sidney Lumet dokázal úžasne pracovať s hercami a s atmosférou. /80%/ ()
Galerie (30)
Zajímavosti (9)
- Film bol natočený za 32 dní. (westerns)
- Film je kompletně bez hudebního doprovodu. (Indy_Brabino)
- „Počítačem generovaný“ obraz na obrazovce velínu (včetně mapy světa, letadel a explozí) byl zcela nakreslen a animován ručně. (sator)
Reklama