Reklama

Reklama

Selhání vyloučeno

Trailer

VOD (1)

Henry Fonda se jako americký prezident snaží zabránit zničení světa. Kniha dvojice politických vědců Eugena Burdicka a Harveye Wheelera Fail-Safe (Selhání vyloučeno) byla poprvé vydána v říjnu 1962, tedy přesně v době vrcholící kubánské krize. Toto bezděčně přesné načasování učinilo z fiktivního příběhu o hrozícím jaderném konfliktu mezi světovými velmocemi populární bestseller. Práva na jeho zfilmování koupil nezávislý producent Max Youngstein, který pověřil napsáním scénáře Waltera Bernsteina (jednu z četných obětí hollywoodských černých listin) a režií Sidneye Lumeta, zkušeného televizního tvůrce, který už si stačil udělat jméno i ve filmu (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Pohled s mostu). Snímek byl natočen během 32 dnů v newyorských Foxových studiích a musel se obejít bez spolupráce amerického Ministerstva obrany, které dokonce odmítlo poskytnout záběry letících bombardovacích letadel (proto se ve filmu objevují jiné stroje, než o jakých se mluví). Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem.
Lumetovi se podařilo vytvořit nesmírně působivý snímek (který se zcela obešel bez hudby!) o jaderné krizi, ústící do nevyhnutelně tragického konce, velice střídmými, polodokumentárními prostředky. Do popředí vystupují přesvědčivé herecké výkony, zejména Henryho Fondy (americký prezident), Dana O’Herlihyho (generál Black), Waltera Matthaua (chladně kalkulující politický analytik Groeteschele) a Larryho Hagmana (překladatel Buck) a mnoha dalších. Malou roličkou ve filmu debutoval později známý komik Dom DeLuise. V dubnu 2000 byla na základě Bernsteinova scénáře odvysílána nová živá (!!) černobílá inscenace (na naší kabelové televizi uvedená pod názvem Neodvolatelná mise), kterou produkoval George Clooney a režíroval Stephen Frears. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (102)

Mol 

všechny recenze uživatele

I CAN HEAR THE SOUND OF EXPLOSIONS FROM THE NORTH EAST. THE SKY IS VERY BRIGHT. ALL LIT UP!!! Zajímavý film, který vás vtáhne do děje a nepustí. Fonda zahrál presidenta, tak jak by měl president vypadat a jednat. Walter mě překvapil svojí postavou maniakálního profesora, který by nejraději vidět US Air Force házet bomby na vše, kde se nenarodil Thomas Jefferson a generalita mě zase překvapila, svými super počítači, na kterých by jisto jistě běžel i Prince of Persia, který vyšel až o 25 let později. Zajímalo by mě co na tento film v roce 1964 řekli nejvyšší členové CCCP. ()

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Přímá návaznost na Karibskou krizi, přímá inspirace pro Oko v oblacích, přímá inspirace pro Mooreova Ozymandiase a jeho řešení. Už ze začátku jsem byl nadšen excelentní koncepcí vyprávění (nevídané na rok 1964) a postupem času se všechno jenom zlepšovalo. Někdy od půlky mi bilo srdce čím dál prudčeji a po návrhu amerického prezidenta mě mrazilo ještě nějakou minutu. Kurevsky silný a bohužel také realistický zážitek, na který asi nikdy nezapomenu. Excelentní herci, režie a dialogy jsou "pouhou" nástavbou. 100% ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Sidney Lumet nesklame nikdy. Do krajnosti dohnaná paranoja zo vzniku tretej svetovej vojny je tu zobrazená maximálne uveriteľne a napriek absencie akejkoľvek akcie neuveriteľne napínavo. A tak film pôsobí aj v dobe, kedy je už studená vojna minulosťou. Aj keď...ale nechajme špekulácie, špekulovali tvorcovia Fail Safe a tým to našťastie "nevyšlo". Každý tu má svoju pravdu, každé rozhodnutie je vo svojej podstate nehumánne a otázka, kto je tu na vine, vám bude behať po rozume ešte dlho po filme. Mimozemšťania 50. rokov ako metafora studenej vojny je minulosťou, k slovu sa o dekádu neskôr dostáva v tomto filme chladný realizmus. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Ano. Lidstvo už tehdá v pasedátých a šedesátých letech mělo na sebe vyrobeno tolik bomb, že by svět zničily několikrát... Dnes ani netušíme co mají nejvyspělejší armády světa ve svých utajovaných skladech za zbraně... Tehdy byla největší hrozbou radioaktivní atomová puma. Děsila nejen destrukční síla, ale i následky radiace.... Film celkem logicky poukazuje na fakt, že lidstvo už zašlo ve zbrojení příliš daleko... Americký prezident i jeho kolega ruský premiér to řekli velmi dobře.. Nakladli jsme mezi sebe příliš mnoho překážek, ale je ještě čas je odstranit... Jenže lze si důvěřovat? Může jedna vojenská velmoc spoléhat na čestné slovo té druhé? U Ruska to i dnes platí. Lze Rusku věřit? Podívejme se na současnou situaci na Ukrajině a de facto ruské zabrání Krymu. Můžeme tedy vyděšeně sledovat, jak se k Mosvě řítí bombardér Vindicator (ve skutečnosti to byl Convair B-58 Hustler) s dvěma atomovkami na palubě a odhodlanou nyní již neřízenou osádkou a říkat si, zda k tomu někdy nedojde... Jenže úplné odzbrojení je nesmysl a naše závislost na počítačích je již značná a neumíme se bez nich obejít. Nezbývá tedy věřit, že každý program, půjde v případě potřeby vypnout a spuštěné procesy půjde zastavit. Jinak je s námi ámen. V šedesátých létech v době vrcholící Studené války musel tento film vzbudit jistě mnoho emocí! Nejsem na chlapy, ale H. fondu zbožňuju. Tady asi zahrál nejlepšího filmového prezidenta všech dob a to nejen pro rozhodnutí jaké učinil aby odvrátil konec světa. * * * * ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Tohle se Amíkům docela povedlo! Šedesátá léta, Studená válka vrcholí a oni tu politickou situaci trošku poškádlili příběhem o tom, jak se jim zbláznily počítače a vypustily na Moskvu sérii jaderných hlavic. Na tehdejší dobu docela drsný téma, který asi není pro každýho. Na druhou stranu má precizní dialogy, skvělé herecké výkony a momenty, u kterých si můžete být jistí, že tak nějak by to klidně mohlo být. Tohle není žádná satira jako Dr. Strangelove, ale film, který v tehdejší době zřejmě vyvolal patřičný rozruch. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (9)

  • „Počítačem generovaný“ obraz na obrazovce velínu (včetně mapy světa, letadel a explozí) byl zcela nakreslen a animován ručně. (sator)
  • Letouny Vindicator z novely jsou ve filmu zastoupeny letouny B-58 Hustler (stejně tomu tak je i v remaku z roku 2000). (Djkoma)
  • Film je kompletně bez hudebního doprovodu. (Indy_Brabino)

Související novinky

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

13.05.2024

Je tomu již sedm let od té chvíle, co první režisérka, která vyhrála Oscara za nejlepší film, přinesla svůj poslední snímek Černobílá spravedlnost. Kathryn Bigelow, jenž se do filmových análů navždy… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno