Pahorek

Takmer dve hodiny šikany a odporu a trestov zaň. Vedel by som si tento film predstaviť aj prísnejšie, prípadne s ďalšími scénkami a motívmy, aby nenudil, no aj takto je kvalitný a pripomína mi môj odpor voči rôznym veciam, lebo viem ako sa to potom nabaľuje, že čím viac človek vydrží, tým viac ľudí sa láme v myšlienkach a pridáva na novú stranu. Určite to stojí za to si to pozrieť, vidieť vojenskú uniformnosť a vytváranie poslušných robotov, či väzenskú drezúru a predsudky a iné zlé myšlienky a činy, ktoré sa vynárajú pri podobných konfliktoch nadradených s mocou proti podriadeným, no silný zážitok som z toho nemal, ale za to už podľa mňa môže scenár, či nejaká chýbajúca zaujímavá hudba, kamerovo to bolo skvelé. (29.03.2014)

Filmy, ako je tento, by sa mali verejne premietať širokému publiku. Dupľom v dnešnej dobe. Aby ukázali, ako nespravodliví a arogantní bastardi mávajú s masami, ale aj jednotlivcami, ako exemplárnymi príkladmi trestu. Pútavo natočený snímok väzňov neobhajuje, len ukazuje na neprimerane odsúdených trestancoch, že tí, ktorí tresty dávajú a tí, ktorí ich spĺňajú, sú väčší grázli, ako tí pod nimi. Bravó! (16.04.2014)

Trestný tábor měl přetavit britské vojáky (poslané do něj za krádeže, neusposlechnutí rozkazů, zbabělost před nepřítelem atd..) zpět na poslušné příslušníky armády a posléze je vrátit k bojovým útvarům. Velitel tábora si s napravovanými nechtěl špinit ruce a tak veškerou moc ponechával v rukách velícího seržanta. Ten časem ztratil jakýkoliv soucit a schopnost rozeznat co vše ještě vojáci vydrží a co ne. Hlavním napravovacím prostředkem byl pahorek uprostřed tábora, navršený z písku, který měli odsouzení v plné polní překonávat a to nesčíslněkrát za sebou. Připomínám, že trestný tábor byl v severní Africe v poušti. Nikoho jiného než Conneryho si v úloze hlavního hrdiny nedokážu po shlédnutí filmu představit. Myslím, že ani autor knižní předlohy Ray Rigby by filmu nic nevytkl. (23.01.2011)

Tohle je kárný tábor, tohle je pahorek a jestli nechcete vypustit duši na jeho vrcholu, koukejte poslouchat! Jasné?! JASNÉ?!!! ___ Poslouchat rozkazy. Poslouchat rozkazy a nehledět na jejich nesplnitelnost. Dezertéři, zloději, zbabělci a slaboši – pěkná sebranka. Co se z nich stane během následujících dní? Zocelení muži, zcela věrní své vlasti či pološílené trosky?___ Z lidí, kteří mají plnou hubu keců a přitom si nevidí na špičku nosu, mi vstávají chlupy na zátylku. V Pahorku jsou hned dva takoví a co je na nich nejhorší – mají pravomoc buzerovat své podřízené. Ty oslovují výhradně zvýšeným hlasem plným pohrdání. Copak na to mají právo, takhle deptat muže, kteří se prohřešili pouze snahou nezcvoknout z na hlavu postavené války? Jistěže ne, ale koho to zajímá? Kdo je vyslyší, kdo ví, k čemu dochází „za zdí“?___ Pahorek nemá zápletku v obvyklém slova smyslu. Vychází z faktu, že britské kárné tábory strašily své svěřence hromadou písku. Asi pětimetrovou hromadou písku, jejíž zdolání vypadá jako hračka. Nikoliv, běháte-li nahoru a dolů s plnou výzbrojí, v tom největším vedru, kdy vám slunce seškvařuje kůži. Člověk si až říká – raději schytat kulku na frontě než tohle. Lumetovi se za vydatné pomoci kamery Oswalda Morrise a herců, jež si jistě vytrpěli své, daří přenést na diváka část z nepředstavitelné fyzické a psychické zátěže. Nelidské zacházení s vězni a po většinu filmu ani náznak naděje ve změnu k lepšímu u mne vyvolávalo krajně nepříjemné pocity, o pár řádů převyšující zážitek z jiných, subtilněji zaměřených „vězeňských“ dramat. Scénář (nepřekvapivě podle divadelní hry) slovy neplýtvá. Buď jde o monolog kódového označení „buzerace“, či o dialogy, jež stejně nic neřeší a prohlubují celkovou beznaděj. Potěšující je snaha nekritizovat armádu jako instituci (neboť ta občas slouží svému účelu), nýbrž jednotlivce. Na Pahorku mě mrzí jenom tři věci. Bohužel právě ony tvoří neproniknutelnou bariéru mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. 1. Až do absurdně vypjatého finále jsem se nemohl zbavit dojmu, že by celý snímek bylo možné zhustit do nějakých osmdesáti minut. 2. Nepříjemnost neúnosných teplot by lépe vynikla v barevném formátu. 3. Vzniknout Pahorek o dva roky později a nebýt vázán původní divadelní hrou, mohly by být hrany některých již tak nepříjemných buzerkeců výrazně přiostřeny (po Kdo se bojí Virginie Wolfoové padla v této oblasti spousta tabu). 85% Zajímavé komentáře: Radek99, genetique (17.02.2009)

Prostě vysokoúrovňová klasa a klasika. Už tak špičkový scénář, nadčasový a stále aktuální, podtrhly skvělá režie a famózní herectví všech. Co scéna to perla, co monolog či dialog to skvost. Od idee přes emoce po poselství a poučení. Bez barev, bez hudby, bez zbytečných frajeřin a vulgárností, perfektní. Sean fešák jak vystřižený z plakátu a černá huba King zaválel jedny z nejlepších a nejvtipnějších scén, borec! Nebudu hledat alegorii v nápadně podobném vzhledu (ne)velitele, ani nebudu hloubat v sarkasmu namířeném proti vojenskému systému, protože to hezky odsejpalo a bavilo. Závěr onu nadčasovost nejlépe vystihl a je platná dodnes, zřejmě navěky. Přesto všecko utrpení mi film znovu evokoval myšlenku na znovuzavedení povinné vojenské služby, aspoň na půl roku, bez rozdílu. Rozkaz. (01.05.2012)