Fabrika

Kritika systému, nekritika systému, jakmile vidím lidi v kuklách s AKMSkami v ruce, jak postávaj v omšelých fabrikách a zdevastovaných planinách, padne na mě strašnej videoherní Stalker vibe. Jinak vlastně podobně jako předchozí Bykovovův Durak i tohle působí jako perfektní debut v tom, kolika způsoby chce vyloženě vyřvat do světa nějakou nespravedlnost, aniž by si odpouštěl různé žánrové zkratky, artefakty či třeba akční scény. Fabrika působí méně vyspěle než Durak, v něčem je psána nadšenou dětskou rukou, ale zároveň je zřejmé, že jejím majitelem je někdo, kdo sleduje současné filmy a dokáže tak otáčet některá nabízející se klišé. Z tohoto hlediska je to taková součinná radost sledovat. Jakkoli se film snaží být bezvýchodný a tíživý. (27.11.2019)

Občas se vyplatí sáhnout také po tvorbě z veliké Rusi. V minulosti z ní nejeden zajímavý kousek vypadnul. Fabrika se zpočátku tváří poměrně zajímavě, ale přestože se snaží být dost politická a dokonce i akční (zdravím Equalizera), tak výsledný dojem nezanechává úplně nejlepší. Přitom nám toho chtěla tolik povědět o problémech Ruska. 60% (20.11.2019)

Jurij Bykov servíruje slušný dramatický Thriller a Rusové si připisují plusové body. Příběh pojednává o zaměstnancích továrny, kteří nedostali už 3 měsíce zaplaceno a rozhodnou se svého šéfa unést a okrást, ovšem šéf továrny je vlivný muž, pro kterého pracují nebezpeční lidé a tím se celá situace zkomplikuje. Film se víceméně odehrává v jedné továrně s několika postavami, jejichž vztahy se budou neustále měnit, tajemství budou plavat na povrch a dojde i na jednu perfektně realistickou přestřelku. Krom hereckých výkonů, chválím i chytré dialogy. Slušná věc. 75% (19.09.2019)

Jurij Bykov opět bravurní režie, skvělý protest proti systémovým chybám, díky kterým vznikají tito majitelé fabrik, po profitu lačnící - přes mrtvoly kráčející. Krásný ponur do duše jednoho prostého ruského občana, co toho už má dost. Je to po Majoru asi druhý nejlepší počin tohoto znamenitého režiséra, který opravdu umí zpracovat noir atmosféru a dostat z herců v komorních podmínkách to nej. (18.03.2020)

Země kde zítra znamená včera. Místo, kde parametr zoufalství provází motiv i čin. Fabrika, kde by nepomohla ani točna podnikového psychologa Kláska.. Rezignující pohled směrem k spravedlnosti a přestřelka v ohyzdné potemnělé továrně působily dobře, nicméně nevyzpytatelná zápletka a interakce mezi až příliš filozofujícími postavami už jen stěží držely krok s myšlenkou a řemeslnou kvalitou. Konec zvláštní. Takový ten ve stylu, že je světlo na konci tunelu, ale vy jej nemůžete vidět, protože jdete opačným směrem.. (28.01.2020)