Modrý samet

Na Lynche hodně stravitelný film, i když jeho rukopis je zde viditelně znát. Jedná se o zvědavost budící kriminálku, která dokáže velmi dobře napnout, avšak ve výsledku se rozuzlení zdá býti velmi komorní. Lynch umě táhne diváka spolu s hlavnim hrdinou různými lokalitami, z nichž některé vytváří atmosféru již svou bizarností, jiné pak ve spolupráci s odehrávajícími se scénami. Herecký prim si uzmul Dennis Hopper, od kterého jsem však očekával daleko větší běsnění, no asi i proto jsem se dlouho rozmýšlel mezi troj a čtyřhvězdím, přičemž se přikláním k vyššímu spíše kvůli srovnání s další autorovou tvorbou. Prostě se mi to líbilo vice něž Twin Peaks. 75% (26.05.2014)

Lynchův pravděpodobně nejsrozumitelnější a divácky nejpřístupnější (psycho)thriller. Modrý samet je temná a drsná podívaná s několika obzvlášť hustými scénami (skoro ve všech se vyskytuje Dennis Hopper jako nezapomenutelný psychopat Frank), ale s celkem jednoduchým a hlavně jednoznačným příběhem. To samo o sobě není výtka, v případě Davida Lynche je to spíš zajímavost a tak trochu nezvyk. Filmu sice nechybí jeho typická tajemná a místy lehce perverzní atmosféra, ale celkově zde nalezneme výrazně méně snovosti a surrealismu než ve většině jeho (převážně pozdější) filmové a seriálové tvorby. 80 % (14.01.2019)

Poprvé byla Lynchovi dopřána tvůrčí svoboda a dostatečné prostředky. Výsledkem je jeden z nejlepších filmů 80. let. Už od prvního záběru není pochyb, že se jedná o velké umělecké dílo. Scény kdy za sladkobolné melodie Wintonovy písně kamera zabírá poklidný život malého městečka, které však zároveň napovídají, že při bližším pohledu vše není tak v pořádku, jak se tomu může zdát jsou skutečným režisérským mistrovstvím. Lynch dokáže natočit i jen prostou procházku noční alejí, tak aby působila bizarně a poutavě. Film obsahuje spoustu kultovních a nezapomenutelných scén. Voyeúrská scéna když Frank znásilňuje Dorothy, pasáž v Benovo bordelu, či děsivé vyvrcholení se mi nesmazatelně vtiskly do paměti. K tomu je film skvěle ozvučen a také doprovázen kongeniální hudbou Angela Badalamentiho. (15.11.2004)

Scénář: David Lynch .. To je ale divnej svět. A krásná reklama na Heineken Beer, mňam… Obyčejný příběh lásky na maloměstě opředený vyšinutou detektivní zápletkou. Atmosferické chvílemi ano, zvláště naléhavá hudba se snaží podtrhnou jakousi tajemnou atmosféru i tam kde jinak není. Lynch místy přesně vede diváka za ručičku (či za nos), místy se však utrhne a sjíždí si svoje samoúčelně scény na hranici únosnosti. Příběhová linie, narozdíl od jiných Lynchovin, celkem dává smysl, děj prostě dojde k logickému vyústění, jenže ona nepochopitelnost (kterou Lynch později zahalil své filmy jako celek) se zde skrývá v drobnostech a tak jsem často kroutil hlavou zejména nad vyšinutostí postav, která mi vůbec neseděla (Baby wants to fuck! Baby wants to fuck Blue Velvet!). Kdyby se ubralo na rozvleklosti, přepsala se postava šíleného záporáka a dopracovaly se některé cestičky, mohla to být výborná krimi. Takhle je to, ehm zase přesně nevím co (další tzv. "povinná filmová položka" odškrtnuta..!?).. 50%. (02.08.2007)

Lynch a dokonce docela snadno pochopitelný, to jsou mi ale věci... Celé to vyprávění, vyšetřování a odkrývání tajemna je velmi zajímavé a celkem i atmosferické, napínavé (přestože víc přitlačit na pilu by bylo záhodno). Herci jsou vybráni myslím dobře, sympaťák Kyle Maclachlan, kterému po celou dobu fandíte, nešťastná tajemná kráska Isabella Rossellini (ve které jsem sám nevím proč viděl Juliette Binoche) a pak nejvýraznější postava celého snímku Dennis Hopper. Popravdě řečeno, když jsem si onehdy v jednom nejmenovaném pánském časopise četl o 30 největších filmových gaunerech všech dob a Hopperova postava byla mezi nimi, čekal jsem trochu záludnějšího a důmyslnějšího záporáka, zatímco Frank je prostě totální násilnický magor, nic víc nic míň. Konec nečekaně normální, vlastně až nepřirozeně pro tohoto režiséra. Solidní 4*, ale potencionál byl podle mě o trochu větší. (12.08.2012)