poster

Chvilky

  • anglický

    Moments

    (festivalový název)

Drama

Česko / Slovensko, 2018, 93 min

Scénář:

Beata Parkanová

Kamera:

Martin Douba

Producenti:

Viktor Tauš

Střih:

Alois Fišárek

Scénografie:

Adam Pitra
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • vyfuk
    ***

    [KVIFF] Doslova chvilky. Doslova film, jako kdyby byl seskládán z různých povídek a byl tak i zpracován. Dlouhé záběry na ponoření se do osobnosti především hlavní postavy a se snahou vyvolat s ní určitou empatii. Skoro každý z herců se objeví jen v jedné scéně. Kromě paní Pokorné, za což můžeme jen děkovat, jelikož ona tvořila takový ten odlehčený až humorný úhel filmu. Vidíme zde hlavní postavu a snažíme se do ní nějak vcítit. Ale moc nám to nejde. Možná. Spíše jde o to, že vy vlastně nakonec zjistíte, že nevíte o čem film byl. Předpokládáme, že o dívce, která procházím těžkým obdobím. Jako dlouhá momentka dobrá, ale jako film, který má odvyprávět nějaký příběh jako takový to moc nefunguje.(8.7.2018)

  • Malarkey
    ***

    Děkuji tvůrcům festivalu 3Kino za zpestření předpremiéry tohoto filmu v podobě pěkné diskuze po filmu s Jenovéfou Bokovou a Beatou Pokornou. Škoda, že takových diskuzí tu není víc a český divák na ně není tolik zvyklý. Hodně věcí mi to ohledně filmu vysvětlilo a donutilo mě to nad ním víc zapřemýšlet. Technicky film není vůbec špatně zvládnutý. Jenovéfa nejenom, že předvedla naprosto bombastický, na české poměry, neobvykle depresivní výkon, ale ještě k tomu ukázala, jak fajnový člověk je. Stejně tak i Beata, která se o filmu velice pěkně rozpovídala. Škoda ale, že příběh otvírá psychologickou schránku Jenovéfy postavy, ale tak nějak nehledá odpovědi. S divákem v podstatě nediskutuje. Jen poukazuje a to mě v závěrečném kontextu filmu trošku mrzelo. Dialogy tu ale místy byly vysloveně skvělé a rozesmály tam, kde to dovede opravdu snad jen český film. Po ironické stránce jsme fakt mistři humoru. U hodnocení jsem tedy hodně přemýšlel nad třemi a čtyřmi hvězdami. Závěr mě ale utvrdil v tom, že mi to duševní prozření tak nějak nestačí a skončil jsem u hodně pěkných třech hvězd. Celkově se ale spolu s diskuzí jednal o moc hezký zážitek, kterých bych do budoucna s tvůrci zažil víc. Není totiž nic lepšího, než když si na tvůrce uděláte obrázek přímo během diskuze, než z plátku pochybných časopisů a novin. A to mi u našeho českého filmu trošku chybí…(8.11.2018)

  • Enšpígl
    ****

    Každý kdo od filmu očekává pouze příběh a vedení z bodu A do bodu B, může být zklámán a podle hodnocení to i tak vypadá. Já ovšem jsem fanoušek absolutní tvůrčí svobody a přístupu k filmu a čím víc přemýšlím o tomto dílku od Beaty, tím víc jdu z hodnocením nahoru. Vše je soutředěno na hlavní hrdinku a kličem k silnýmu filmovýmu zažítku jsou dialogy a osoby, které se kolem Anežky vyskytují, to celý jsem pak zpátky dal do Anežky a vyšel mě scéristicky velmi silný film ve kterém herecký zcela vládne Jenovéfa a vládne na jedničku. Další milé setkání s rámci festivalu 3kino s režisérkou a Jénovéfou. Přesně to mě v ČR chybí interakce s tvůrci, je to zvláštní vzájemně od sebe chceme slyšet názory, ale krom VIP projekcí pro sponzory je strašně málo možností ( i v USA je jích x krát víc ) se s tvůrci potkat a dát řeč, proto si velmi vážím, že přesně tohle mě 3 kino umožňuje, protože člověku to umožní vidět film z tvůrčího úhlu pohledu a formulovat si vlastní pocity z filmu. Beata s Jenovéfou jsou neskutečně sympatický, milý a zábavný ženský a moc jim přeju, aby měli s filmem úspěch.(4.11.2018)

  • Vodnářka
    ***

    Dobrý film má prý hlavně vyvolávat diskuze. Četla jsem to tolikrát a vlastně se k této myšlence sama přikláním. Tento snímek kritérium splňuje na sto procent. Odcházela jsem z něj rozpačitá, hned poté jsme o něm zvládli víc než hodinu zapáleně diskutovat. Rozebrali jsme ho do posledních detailů, napadalo nás, jaké měla Anežka vlastně reálné možnosti, zda má šanci cokoliv změnit, jestli snímek přináší nějakou proměnu, jestli si měl udržet tempo z prvních scén, proč zrovna takový konec... V průběhu projekce jsem několikrát přemýšlela, v kolika z nás diváků určitá situace vyvolala vzpomínky na podobný zážitek z vlastního života, o němž raději nikde nevypráví. A jestli právě toto není "ten pravý život", život, který nic dalšího nepřináší. Tuhle sílu má opravdu málokterý film. A přestože si osobně nemyslím, že by bylo nezbytné demonstrovat prázdnotu a neukotvenost hlavní hrdinky také prázdnotou a neukotveností formy a vyprávění, za mě to bylo prostě dobrý.(1.7.2018)

  • kajas
    **

    Zajímalo by mě, komu režisérka a scenáristka v jedné osobě tento snímek adresovala. Zda lidem, kteří si za postavu Anežky dosadí sami sebe (a nebudu zastírat, že několik úvodních scén mi opravdu připomnělo vlastní příbuzné), nebo lidem, kteří zneužívají své nejbližší, chtějí jenom brát a ne dávat. Výsledek je každopádně velmi rozpačitý, protože z hlavní hrdinky si skutečně nelze brát příklad. Nikdo z rodiny se jí nezeptá na její potřeby a přání, a když je konečně může vyjádřit - byť na sezení u psycholožky - raději jen mlčí a pláče. Hm.(5.7.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace