Objížďka

Snad až poetická grotesková komedie o tom, co může na maloměstě způsobit zvýšený dopravní ruch. Místy je tato komedie plná geniálních hlášek, jindy docela nudí. Přesto ale jde o nesmírně podařený filmeček, se kterým musí mít divák trpělivost, tu mu však film oplatí opravdu podařenými scénami. Z herců nezaujme ani tak moc Sovák či Hlaváčová, ale především tradičně vlastní Květa Fialová a další řada méně známých herců. Škoda jen notně komunistického závěru, ale ani to nemůže pokazit dobrý dojem z ne tolik známého filmu. Hudba: Ludvík Podéšť (19.01.2012)

Satirická komedie, kde se nezapomnělo ani na klasickou grotesku, o lípě uprostřed náměstí poklidného městečka a vzniklé objížďce, která způsobí mnohé patálie, nedorozumění, starosti, nehody, náhody a vůbec všelijaké taškařice. Film vyniká smyslem pro humor za použití významných herců své doby. A je to také jeden z mála filmů, kde se objevuje neobvyklé množství různých aut, takže v této oblasti má v jistém smyslu dokonce i historickou hodnotu. Inspirací režiséra Josefa Macha, stojícího i za námětem a scénářem, byla francouzská filmová tvorba. Jak se mu to povedlo může ocenit snad jen skutečný filmový znalec. Pro české diváky se jedná o neobvyklou taškařici, kde se místy až moc tlačí na pilu, se smyslem pobavit za každou cenu. A místy i skutečně pobaví. Jen je potřeba pochopit smysl, podstatu a uchopení humoru. (06.10.2020)

Souhlas s Radkem99, jako komedie to nefungovalo, narážky jsou dnes už těžko pochopitelné a jediné co zaujme jsou záběry na tehdejší doznívající éru ploutví na auťácích, neboť paní móda lehce škobrtla i o vozy východního bloku. To množství Meďourů, Buicků, Peugeotů a dalších amerik museli filmaři schrastit kdoví kde a věřím, že to nebylo snadné. Tehdejší silnice byly spíše plné všech těch Spartaků, tisícovek, Roburů, wartburgů, vejtřasek a i veteránů jako byly značky Praga, Tatra a Aero jejichž vozy byly již dávno za hranou životnosti a které pohromadě držela jen velká obětavost majitelů. Závěrečná scéna kdy místní demonstrují po zrušení objížďky za navrácení aut do městečka s hlavní tepnou skrze náměstí působí dnes v době, kdy nejedna obec zavalená tranzitní dopravou a smogem volá po obchvatu nechtěně úsměvně. Ačkoliv film byl doslova nadupán hereckou elitou, kromě několika lokálních scének si ani ona nenašla ve špatně postaveném scénáři svoje polohy. Zaujme spíše pár lokálních epizodek. Co mne překvapilo byly záběry na zcela nahou koupající se v rybníce dceru paní poštmistrové (soudružky Chramostové) a na Josefa Beka kterak svižně tam a zpět před očima chichotajících se paniček prošťuchuje drátem ucpaného pindíka sochy čůrajícího chlapečka na kašně na náměstí... To bylo v našem filmu do té doby nevídané... A ještě k těm autům, velmi mne překvapil v závěru příjezd dřevařů na válečném americkém vozidle Dodge WC51... ! :-). Dávám dvě nožičky párků. * * (28.09.2013)

Obsahem otravně hloupoučká nekomunikativní komunálně-satirická slátanina a navíc formou ryze řemeslně a v postprodukci neskutečně odbytý film, d.m.s.n. jedna z nejhorších materií naší kinematografie ze >šedesátek< , kdy snad ještě mohla být trošku naděje... Krize žánru i řemesla z krizového roku, měl jsem mocné nutkání na odpad, ale nakonec to zachránily ty (na naše malé české poměry té doby) exkluzivní (byť některé už obstarožní) západní auťáky, ba i nějaká ta >amerika< se objevila! Hotový autosalon tehdy uplynulého desetiletí... °-/ - - - - - (Poprvé viděno 29.12.2011 na >objeté jebničce< , hodnocení 115., otrávený komentář zde jako třináctý - 30.12.2011) (30.12.2011)

Československá komedie vyprávějící o tom, jak se změní život ve fiktivním městečku Květoliby pod Lipou poté, co je do této obce odkloněna silniční doprava z hlavní silnice. Diametrální navýšení provozu s sebou nese komplikace, z nichž se jako nejzávažnější problém ukázala stará památná lípa, symbol městečka, stojící ve středu náměstí, překážející v plynulosti dopravy. Ve snímku se objevuje mnoho známých hereckých osobností reprezentující jednotlivé postavy v městečku (starosta J. Sovák, jeho družka J. Hlaváčová, L. Munzar, pošťačka V. Chramostová, J. Bek, příslušník bezpečnosti J. Libíček či K. Fialová pověřená počítáním vozidel projíždějících přes město), avšak na kvalitu filmu a jeho zábavnost to mělo vliv pouze malý, neboť příběh filmu je velmi povrchní, či lépe řečeno vůbec neexistuje. Děj se totiž zabývá účinkem zvýšeného provozu ve městě na jednotlivé postavy, z čehož vznikaly často fádní a nezajímavé příběhy. Už úvodní mluvený projev vypravěče, tentokrát v podání M. Kopeckého, který byl častým jevem ve filmech v 60. letech, naznačil podprůměrnost snímku, neboť si nevybavuji film opatřený tímto mluveným, často zbytečným a nevhodným úvodem, který by snesl přísnější měřítka. Film v některých ohledech připomínal grotesku, k níž také nemám příliš vřelý vztah, největší slabina filmu však skutečně spočívá v nezajímavém ději. Zaujala mě nepřehlédnutelná postava M. Neděly, který se zabýval stříkáním vody z hadice na náměstí, a v závěru mě probudila z polospánku jeho šarvátka s taktéž urostlým J. Hlinomazem, chystajícím se pokácet onu lípu ve středu obce. Dále se ve snímku objevovaly méně výrazné postavy jako melancholický holič J. Skopeček, svalnatý řidič J. Višný, O. Velen, V. Hrubý či S. Budínová. Musím konstatovat, že dílo J. Macha, zkušeného režiséra s mnoha zajímavými a úspěšnými filmovými počiny na kontě, jednoznačně patří do skupiny podprůměrných filmů, což potvrzuje i skutečnost, že na tento film z konce 60. let, kdy bylo natočeno obrovské množství kvalitních filmů, se po právu zapomnělo. (12.04.2024)