Mrtví neumírají

Dve moje najnajnaj indie lásočky, Korine a Jarmusch V 2019tom prišli s filmami, ktoré môžte ihneď po projekcii bez výčitiek onálepkovať ako "ujebané" a zároveň svoju pôžitkársku "ujebanosť" prekračujú. Korinova vyjetá stoner comedy The Beach Bum je vlastne taký dosť melancho existenčný film o kríze a vyhorení, Jarmuschovi Dead Don't Die zasa demonštrujú spoločensko-kritickú vitalitu zombie žánru. Vo všetkej tej post-irónii, dekonšteukcii a rezignácii na "serióznosť" je zabalený film, ktorý súčasnú trumpovskú Ameriku a vlastne aj celý paranoidný a tak trochu apokalyptický svet súčasnosti glosuje rovnako dobre, ako napr. Romerove filmy glosujú krízu 60s a 70s rokov, alebo sci-fi filmy studenovojnový svet 50s rokov. Strašne si to dajte. Je to Super (31.10.2021)

Jim Jarmusch vzal talentované herce a vhodil je do mimoňského příběhu plného mimoňských dialogů. Tak takto nějak by se dal v pár slovech popsat jeho nejnovější snímek The Dead Don't Die, který se vyjma plejády zombies může rovněž pochlubit i skvěle zvoleným soundtrackem či zjevnými paralelami s naším konzumním stylem života. A i když je režisérova novinka plná pozitivů, tak nějak jsem měl pořád dojem, že by to šlo udělat daleko lépe. Mluvím zejména o první polovině snímku, která je trestuhodně promrhaná prázdnými záběry na ospalou vesnici a prozívaná co se unylých dialogů týče. Tento vcelku zásadní detail snímek The Dead Don't Die bohužel posílá do vod filmového průměru, ze kterých ho nedostane ani fakt, že zde některé postavy zábavným způsobem prolomí čtvrtou stěnu. Škoda. Tak snad příště Jime! „He only gave me our scenes. I never saw a complete script. After all I've done for that guy, and it's a lot that you don't even know about. What a dick.“ (06.09.2019)

Jim Jarmush si plní sny – takto by se to ve zkratce dalo zhodnotit a nejjednodušeji popsat. Tak nějak tuším, že Jim měl tu vnitřní potřebu a že patrně i cítil určitý vnitřní filmařský rest, že za svého života musí ještě stvořit film se zombie tematikou, jinak si ty pohnutky nezávislého filmaře vysvětlit nedovedu. A tak si ten sen splnil, napsal si sám scénář, oslovil kámoše z branže a celé si to i zrežíroval. Výsledkem je ulítlá komedie, kterou nazývati hororem je myslím si přinejmenším velmi odvážné. Tvůrce filmu dává najevo, nejdříve jen v náznacích a pak už i zcela otevřeně, že se máte hlavně bavit a nebrat film rozhodně vážně či jako poctu tomuto žánru. Fakt, že dvoje kristovky má už tvůrce takříkajíc na krku a že těch příležitostí natočit něco podobného už nemusí být zas až tak mnoho, patrně přispěl k tomu, že závěr filmu je hnán až do určitého ad absurdum. Tlačení na pilu má však za následek i určitý nevyužitý potenciál některých postav. Ač nejsem fanoušek žánru, tak musím přiznat, že mě film bavil, neb zápletka má určitou hlavu a patu a o vtipné momenty rozhodně nebyla nouze. (04.07.2019)

Humor je suchší ako najsuchšie martini a patrí k tomu lepšiemu v tomto filme, pochopiteľne s castingom, ten je skvostný. Príde aj na odkazy ( Star Wars ), dokonca aj na absurdity, keď sa hlavné postavy rozprávajú o scenári filmu, v ktorom práve hrajú. Napriek tomu film neprekračuje priemerné vody a to hlavne preto, lebo je v princípe o ničom. Ako jednohubková zábava na jedno pozretie však funguje. (08.10.2019)

Ani veškerá má láska k Adamovi, Tildě, Billovi a Calebovi (a že to je sečteno podtrženo hodně lásky) nemůže pohřbít ten nepříjemný pocit, že když je film za půlkou svojí stopáže a ještě ani neskončila expozice, tak že něco musí být fundamentálně špatně. Na první pohled to působí, jako kdyby se parta docela chytrých kamarádů, ovšem bez filmového vzdělání, rozhodla jen tak pro vlastní potěšení natočit zombie flák. Všechno by tomu odpovídalo: společenská kritika/satira, bourání čtvrté stěny, občasně velmi povedené vtípky, mnohokrát se opakující repliky, hafo hluchých míst, jednotlivé záběry na sebe nenavazují světlem a počasím... Jenže pak si začnu říkat, že lidi jako Jarmusch přece nedělají "chyby" a mnoho hodin strávím přemýšlením, jestli je to myšleno naschvál, že úvodní scény jsou utopené v mlze a hned v následujících záběrech odehrávajících se ve stejnou dobu na stejném místě svítí slunce a po mlze ani stopy, a potom že možná vyjeli z té mlhy někam jinam, ale co tam vůbec dělala ranní mlha, když postavy říkají, že už je večer, a potom si vzpomenu, že film je vlastně o konci světa a kočky žijou se psama a počasí a noc a den nefungují, sakra, už mě asi zase nachytali, že bych o tom neměla tolik přemýšlet a tím přemýšlením právě dokazuji, že jsem ve skutečnosti HLUPÁK?!? Když nechá svou postavu říct "no jo, ti hipsteři a jejich ironie", tak moje okamžitá první myšlenka je, že bych se měla urazit, potom že přece nejsem žádný hipster, potom, že vlastně jsem, ale doopravdy, ironicky, potom že takovýhle děda by dle mojí zkušenosti vůbec nevěděl, že se dneska děckám říká hipsteři, potom, že bych si měla pořídit smysl pro humor, a potom si vzpomenu na Adama Drivera v malém autíčku, hehe. A potom na první větu tohoto komentáře. No asi o tom filmu budu muset ještě kontemplovat. -"He only gave me our scenes." (27.09.2019)