The Dead Don't Die
The Dead Don't Die
Mŕtvi neumierajú
The Dead Don't Die
The Dead Don't Die
The Dead Don't Die
The Dead Don't Die
Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Frederick ElmesHrají:
Bill Murray, Adam Driver, Tilda Swinton, Chloë Sevigny, Steve Buscemi, Danny Glover, Caleb Landry Jones, Rosie Perez, Iggy Pop, Sara Driver, RZA, Selena Gomez (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Americké městečko Centerville je ospalá díra, v níž stárnoucí šerif Robertson (Bill Murray) netrpělivě odpočítává zbývající dny do důchodu, protože nudit se člověk může i bez koltu za pasem. Jeho mladý kolega Peterson (Adam Driver) naopak stále doufá, že se k nějakému pořádnému vyšetřování jednou dostane. Zasloužil by si to, protože jako první vytuší, že ty dvě ošklivě zavražděné dámy z místního bistra mají na svědomí zombie. Jindy by se mu zkušenější kolega vysmál, ale dnes ne. V městečku se totiž odehrává mnohem víc podivností, například slunce nezapadá, kdy by normálně mělo, do pohřebního ústavu nastoupila divná ženská se skotským přízvukem a samurajským mečem (Tilda Swinton), a rasistickému farmáři Millerovi (Steve Buscemi) začal mizet dobytek. A když na městečko konečně padne noc, z předtuchy se stane jistota. Nejrušnějším místem Centerville se v tu chvíli stává hřbitov, jehož obyvatelé právě procitli a dostali chuť na čerstvé maso. A muži zákona tuší, že dneska je čeká přesčas. (Cinemart)
(více)Recenze (460)
Tak som sa tešil a tak ma to nudilo. Hviezdne obsadenie a podarený trailer sľubovali zábavný zombie horor no opak je pravdou.Celý film je hrozne pomalý a uťahaný je mi jasné že to bol pravdepodobne zámer ale mne a podľa hodnotenia väčšine ľudí to nesadlo. Humor nikde, zasmial som sa vyložene možno raz. Kým sa niečo začne diať prejde hodina a dovtedy sa uzívate k smrti.Potešila aspoň sexi Selena, ktorá ale dostala stráaašne málo priestoru. U mňa za 2* a na film som po hodinke úplne zabudol. ()
Dobře obsazení herci spláchnuti absolutně nezáživným filmem s nulovým napětím, atmosférou nebo snad gore. Nudnější kravinu těžko uvidíte. 1* ()
Podla mna neskutocne nedotiahnute. Jednotlive segmetny filmu, kasting, tema, hlasky, styl vypravania deja a pod, sa mi pacili no spolu to vobec nehralo. To tam uz fakt nebolo mozne zakomponovat nejaku aj beckovu zapletku? Aspon trochu by ma to oklamalo. Do polky filmu som cakal o co pojde, az som nad tym mavol rukou a dopozeral som to s jemnou pachutou. Zombiekov mam rad, no obavam sa ze toto bol najslabsi film so zombie tematikou. ()
The Dead Don't Die není film pro běžného diváka a už vůbec to není film hodný kina. Celé to působí nějak zvláštně a zřejmě jsem Jarmuschův styl nepochopil. Horor to v žádném případě není. Jedná se spíše o hvězdně obsazenou komedie, která si dělá srandu nejen sama ze sebe, ale také ze zombie žánru jako takového. To se samozřejmě podepsalo na logice scénáře a jednání postav, které se tak nedají nijak ohodnotit. CGI není z kategorie nejhorších, ale vizuálně to nevypadalo moc dobře. Tempo jakým se film ubíral bylo příšerně pomalé. Celou první hodinu se jen probírají nepodstatné věci, nebo se jezdí v autě, kde naštěstí funguje chemie mezi Murrayim a Driverem. Tito dva svými rozhovory dokáží udržet alespoň nějakou pozornost diváka, ale nemůžu se zbavit dojmu, že, na tak nemalou stopáž, jsme měli dostat mnohem víc. U mě to je na průměr za, leč nepochopený, přesto potěšující, vlastní styl režiséra a za casting, kde si svou hereckou hvězdu vybere každý. ⭐ ()
Uzivana nuda a ztrata casu. ()
Zombie filmy natočené z trochu jiného pohledu mám ráda, ale tady mi chybělo spousta věcí. Mrzelo mě úžasné herecké obsazení, které nemělo moc prostoru na rozvinutí ani nějakou nosnou postavu. Některé scény jsou úžasné (Tilda v pohřebním ústavu) jiné mě strašně nudili (poustevník Bob). Po předchozím nadšení z upírů další Jarmusch, kterého jsem nepochopila. ()
totalna sracka. vobec nechapem ako sa toto dostalo do kin.ani komedia, ani horor, ani dej, proste vsetko zle. ()
První půlka paráda.. ()
Na film jsem se rozhodl zajít do kina poté, co jsem zjistil, že se v něm objeví má oblíbená zpěvačka Selena Gomez. Komediální horory mám celkem v oblibě. V tomto případě mě nejvíce zaujalo: „Co to bylo? Divoké zvíře? Smečka divokých zvířat?“. „Ať to bylo cokoliv, rozbilo to i konvice s kafem.“ Škoda, že Selena moc prostoru nedostala (chyběla mi třeba její smrt, spolu s jejími kamarády). Taky jsem čekal, že více prostoru bude mít i Iggy Pop a Tilda Swinton (u ní to ale vynahradilo její umění se samurajským mečem). Ale velmi jsem se pobavil, několikrát jsem se smál nahlas (a nebyl jsem sám). Potěšilo mě také celkem dost gore. ()
Ach, paródia na zombie filmy a filmy celkovo, a hlavne silná metafora na klimatickú zmenu, kde ju jej tvorcovia a vládcovia spochybňujú, môžu za ňu živí aj mŕtvi a budúca generácia ponesie jej následky, a ja sa budem z kríkov alebo z kinovej sedačky len smiať. „Such a dick“, ten Jarmush, ale dostal som presne to, na čo som si kúpil lístok. Stejně všichni zemřeme. ()
Další z příkladů proč nevěřit kritikům, zvláště pokud se jedná o film režiséra, který má dobré renomé. Nový Jarmusch mě bavil mnohem víc než nepřirozený a umělohmotný Paterson. Podobně vlažné recenze měl i Jarmuschův upíří snímek Přežijí jen milenci. Takže nenechte se odradit recenzemi, je to klasický Jarmusch: pomalé tempo, chytrý scénář a vtipné dialogy. Snad jedině ta kritika Trumpa byla taková laciná (too obvious). Sofitiskované vtípky na Trumpa bych velice rád uvítal, ale "make America white again"? To mi přijde na Jarmusche strašně slabé. Ale zase je to přesně ten kameňák pro obyčejný lid, který v kině zabírá (smála se půlka sálu). A už Werich i Svěrák se Smoljakem věděli, že je třeba tam hodit i nějaký ten primitivnější fór pro... ()
Top dno. ()
Zklamání a zoufalý dojem, že se nebavil skutečně nikdo z úctyhodného ansámblu tvůrců. ()
Takovej chudší Tarantino. Ale v pohodě :-) ()
Meta do ztracena byť příslib úvodní třetiny naznačoval jinudy než do zapomenutelna. Jarmusch na půl plynu. ()
Film vůbec nedává smysl - nechápu jaký byl jeho účel a proč to někdo natočil. Jestli je cílem ukázat, že jsme všichni zombie, tak to stačila nějaká 10 min epizoda. Chybí tomu vtip (na komedii), napětí (na horor), prostě to není nic. ()
Po zhliadnuti tohto filmu som aj ja zomrel,ale od nudy,ako komedia slabe,ani neviem,ci som sa vobec zasmial,ako zombie horor totalne bez atmosfery,strachu a napatia,aj keby tam hrali vsetky hollywoodske hviezdy sveta,aj tak by to nepomohlo,jednoducho reziserovi Jimovi Jarmuschovi treba nas*at do ruk...:-) ()
Miluju zombie filmy, ale tady je tak obrovská spousta nevyužitého potenciálu, že se mi chce brečet... S tak výbornou sestavou se dal udělat mnohem lepší film, z tohohle by se sestříhala nadprůměrná dvacetiminutovka plná hláškujících postav a žánrových klišé, která většina z nás očekává, ale takhle nemůžu dát víc než tři hvězdy a to jedna z nich je jen za to, že je to zombie film... ()
Měl jsem pocit, jako kdybych čuměl na stand-up, který byl sice napsán někým, kdo má velmi dobrý smysl pro humor, ale přednáší ho totálně nevtipný a necharismatický nudař, přičemž v publiku sedí několik nastražených komparzistů, kteří pravidelně zvedají cedule s nápisem "SMÍCH". Nechápu, jak to Jarmusch udělal, ale Dead Don't Die není jen "obyčejná" nevtipná komedie. Je to komedie, obsahující řadu dobrých fórů, humorných situací a (sebe)uvědomělých referencí, ale naprosto paradoxně vůbec není srandovní a zábavná. Jestli celý ten koncept filmu má být nějaká reflexe klasického romerovského zombíka (a přeneseně také moderního konzumního člověka), který se pomalu potácí odnikud nikam, jeho konání je repetitivní, nemá řád ani smysl, pak nutno říct, že výsledek plní zadání takřka dokonale. Ale bez obalu druhým dechem přiznávám, že tohle je na mě už moc meta a rozhodně bych preferoval něco přímočařejšího. Dvě hvězdičky za herecké obsazení, vizuál a žánrovou chytrost, ale jako celek mě to absolutně minulo. IMHO je fakt, že se divák v důsledku otupění dutou pomalostí "děje" nesměje ani těm vtipům, které jsou opravdu povedené, pro komedii velmi špatným vysvědčením. ()
Související novinky
8. Filmový víkend ČSFD.cz (9. - 11. srpna)
Milí filmoví fandové, právě byl spuštěn zvýhodněný online předprodej vstupenek na 8. ročník Filmového víkendu ČSFD.cz. Letošní ročník setkání filmových nadšenců poběží od pátku 9. do neděle 11. srpna… (více)
72. Cannes Film Festival a jeho vítězové
Letošní ročník filmového festivalu v Cannes je oficiálně u konce a tak je na čase podívat se nejen na jeho vítěze, ale i poražené a vůbec všechny důležité snímky, které se festivalu zúčastnily.… (více)
Jim Jarmusch zahájí Cannes
Nová zombie komedie Jima Jarmusche The Dead Don’t Die 14. května slavnostně zahájí letošní filmový festival v Cannes. Snímek si zde tak odbude svoji světovou premiéru podobně jako Jarmuschovy… (více)
Jarmuschův film si tentokrát bere do hledáčku environmentální krizi asi v takovém stylu, jako když Václav Klaus tvrdošíjně stojí za svým názorem, že ke globálnímu oteplování nedochází, i přes prokazatelné důkazy o opaku. Právě tohle je jeden z principů, na kterém je film postaven – popírání reality do poslední chvíle a následně naivní víra v to, že „to“ nějak dopadne, že „se“ něco stane nebo naopak, že tohle „špatně skončí“. Všechny tyto extrémy jsou vyjádřením rezignace a neschopnosti jakkoli konat či zasáhnout do chodu věcí (rozuměj vytvoření akčního plánu). A záchrana odjinud nepřichází, ba naopak – Zelda, adeptka na superhrdinku filmu, ukáže všem dlouhý nos a s grácií odkráčí ze scény. Jarmuschovi se rozhodně podařilo vytvořit vizi apokalypsy plné sarkasmu a ironie. I přesto si však tato vize zachovala stále tentýž archetypální obraz předávaný po staletí z jednoho lidského pokolení na druhé. Je to příběh o konci světa v bezčasí a o tom, jak za zvuku polnic povstanou mrtví - jen s tím rozdílem, že Jarmuschova verze postrádá onu dramatičnost, protože jí nahradila čirá banalita. Po tom, kdo rozehrál tóny polnic se tudíž Jarmusch nepídí – je to více než jasné. Nebyl to žádný ďábel, ale sám člověk. Nebyla to žádná síla mimo nás, ale naopak destruktivita, která je v nás obsažena. Součástí apokalypsy je pochopitelně i dekonstrukce - bourání toho, co člověk vytvořil (včetně času), příroda se bouří a zvířata se odebírají skrýt do jejího lůna. Když Jarmusch podrobuje kritice digitalizaci světa, naráží na přesycení člověka informacemi do té míry, že ve finále nikdo nic neví – takový člověk netuší, čím se řídit, obzvlášť, když už nemá ani přístup ke své intuici, ke svým pocitům … když je se vším všudy závislý na absolutně přetechnizovaném a zasíťovaném světě. Jarmusch v tomto kontextu naráží i na pojetí pravdivosti, na důsledek rozkladu a dezorientace člověka ve světě, ve kterém je vše relativní, manipulativní, kde jedna informace protiřečí druhé. Čemu pak věřit? K čemu (komu) se obracet? K Bohu, který už není? K sobě? Pak nutně vyvstává otázka po tom, kdo jsem já? Při sledování filmu nelze opomenout ani Jarmuschovy narážky na politickou situaci v USA – například problematiku mexických migrantů nebo obraz klasického Trumpova voliče v podobě farmáře Millera. Ten v poklidu klábosí v bistru se svým sousedem (černochem) Hankem bez ohledu na nápis na své kšiltovce „udělejme Ameriku znovu bílou“. Jarmuschovi se daří skvěle pracovat s formou opakování – jak samotných dialogů, tak s tím, že nějakým způsobem repetituje, vědomě naráží či odkazuje na filmy, které souvisí s konkrétní situací či obrazem. Je to vlastně jakési opakování opakování opakování, jak by nejspíš napsal Chuck Palahniuk. Čeho tím chce ale Jarmush docílit? Nejspíš poukazuje na mimetické chování člověka – na jeho schopnost neustále opakovat stejné chyby, neochotu se poučit ze zkušenosti, neschopnost čelit realitě a jen se dokola cyklit. Dalším Jarmuschovým brilantním a dokonale promyšleným záměrem bylo pozvat diváky do kina na hororovou komedii, aby určitá část z nich záhy pochopila, že tohle rozhodně není komedie a hororové to přestává být o to víc, čím důvěrněji se právě ony děsivé a hrůzné prvky připodobňují realitě. A abychom na realitu nezapomněli, vrací nás občas Jarmusch zpět na zem scénami, ve kterých postavy (jakoby) vystupují ze svých rolí a stávají se herci. Dalším zajímavým prvkem, se kterým Jarmusch ve filmu pracuje, je odpojení – od „chytrých“ telefonů, vysílaček, televize … zkrátka od všech těch vymožeností, které nám měly usnadnit život, ale nakonec nás nejspíš uvedou do záhuby, protože nejsme natolik duševně vyspělí, abychom dokázali se všemi technickými výdobytky zodpovědně zacházet. Zombies zde pak zrcadlí odpojené lidi lačnící jen konzumovat, bavit se ... s touhou zažívat nekonečná dobrodružství, užívat si, kumulovat zážitky, potěšení a majetek. Zombies jsou zde lidmi duše zbavení, nápadně podobní těm, které potkáváme každý den na ulici s telefonem v ruce, sluchátky v uších. Kruté podobenství současného člověka, že? Ale vždyť o to tady jde – vytvořit umělé světy, zabavit člověka, dát mu do rukou hračky, aby se přestal zajímat o život – tedy o to, čemu se dnes říká offline! Na druhou stranu, nehrajme si na ukřivděné – duši člověk odevzdal (zaprodal) sám a dobrovolně. I přes veškerou negaci, kterou je film prostoupen však zachovává naději v existenci života člověka, zamyslíme-li se nad tím, jak asi bude pokračovat život poustevníka Boba a tří adolescentů, kteří utekli z diagnostického ústavu. Závěrem si ještě povšimněme, že přežili ti, kteří byli dosud na okraji společnosti, kteří nepřistoupili na diktát konzumu a nezařadili se mezi širokou masu. Takže jisté zrnko naděje by tu bylo... () (méně) (více)