Mrtví neumírají

Zombie parodická politicko-satirická sci-fi podivným způsobem terapeutická černá komedie s hororovými prvky, ve které hrají všichni herci, co máte rádi, a které tak bezpečně znáte z... ostatních filmů, seriálů, franšíz, nebo hudebních klipů. Tenhle film je natolik specifický, že se diváci po jeho zhlédnutí téměř perfektně rozdělí na dva tábory. Tábor jedna jsou lidé, kteří ho buď nepochopí, nedocení a nebo jim přijde jako naprosto nudný a nezáživný. Tábor dva, ke kterému se hrdě hlásím, jsou lidé, kteří v této naivní, donekonečna se opakující, neskutečně se táhnoucí hororové komedii přilnuli, či dokonce našli zalíbení. Mě tahle kombinace diametrálně naprosto jinak pojatého, vyšinutě plytkého a v zásadě nic nového nepřinášejícího zombie hororu, který má blíže k nepovedenému aprílovému vtipu, než k jakémukoliv ději s pevnou kostrou, v jádru velice mile překvapila. Zombie horor sám o sobě je poměrně mladý žánr. Počínaje rokem 1968 kdy poprvé plátna kin spatřila Romerova "Noc oživlých mrtvol", která celý tento žánr definovala a byla tak základem pro mnoho kasovních trháků které si v sobě jenom většinou jenom trochu pozměnily některé z výchozích pravidel, zejmena co se týče vlastností infikovaných (nejčastěji agilitu, mentální funkce a motoriku) nebo počátku vzniku nákazy (virus, plíseň, prion). Mezi nejznámější a nejvýdělečnější zombie audiovizuální díla posledních dvaceti let hlásících se k tomuto sub-žánru, patří bezpochyby komerční "Světová válka Z" (2013) v čele s Bradem Pittem nebo dnes už kultovní zombie seriál Franka Darabonta "Živí Mrtví" (2010-2022), napsaný podle úspěšné komiksové předlohy Roberta Kirkmana jehož úspěch dal vzniknout, ještě spoustě dalším samostatným seriálům a videohrám. Nesmíme opomenout ani legendární zombie parodie, kterými jsou Wrightův "Soumrak mrtvých" (2004) nebo "Zombieland" (2009) od Rubena Fleischera. Každé z těchto děl pomohlo vytvořit z filmového sub žánru, kterým je zombie horor, naprosto charakteristickou, rozmanitou ale hlavně samostatnou kategorii s obrovským množstvím fanoušků po celém světě. Jarmusch tohle všechno vzal v potaz, vzdal tomu absolutní poctu, ale zároveň to celé poplival, zneuctil a zesměšnil. Naproti všem očekáváním sice doopravdy dokázal vytvořit, jak úplně nový scénář pro zombie outbreak, ve kterém i přes všechny parodické prvky poměrně věrně vycházel z Romerova originálu, tak i doposud neviděný typ mumlavě mluvících nemrtvých, jenže snímek nám to celé schválně podává tak nudným způsobem, že si toho milovníci akčních filmů, snad ani nevšimnou. Jeho tvůrčí vize se přitom při vytváření scénáře, místo vymýšlení dalších nadbytečných pravidel, o která vcelku nikdo nestojí, soustředila na jediný jednoduchý motiv a tím byla podobnost mezi živými mrtvolami prahnoucími po lidském mase a temnou stránkou hamižné kapitalistické společnosti prahnoucí po čemkoliv co se dá koupit. Hlad po konzumním shromažďování veškerých možných materiálních předmětů, které v mnoha případech k životu vlastně ani nepotřebujeme krásně rezonuje s hladem nemrtvých, kteří mají v mozku jediné, a to sežrat toho kolem sebe co nejvíc. Kamera je přitom nádherná. Film má podmanivě konejšivou atmosféru, protkanou tajemnými záběry přírody, které vás spíš, než aby vás vyděsily, zvláštním způsobem ukonejší a uspí. V kombinaci s v podstatě nihilistickým poselstvím, celá stopáž, místy možná až moc okatě, nabádá k tomu, aby se všichni ti co právě koukají, přestali v reálu chovat jako prázdné bezduché zombie. Když k tomu všemu navíc ještě připočteme do country stylu laděnou audiostránku filmu, kterou je v praxi vlastně pouze jedna jediná, v rámci děje filmu do omrzení opakovaná, originální podkresová skladba se stejnojmenným názvem, vytvořená talentovaným písničkářem Sturgillem Simpsonem, kterého si bystrý divák může povšimnout v mini roli zombíka, který za sebou tahá akustickou kytaru, řekli by jste si, že celý film by se tak dal vlastně považovat za originální videoklip. Píseň opravdu hraje snad v každém rádiu, které se ve filmu objeví a slyšíme ji hrát, jak během počátečních, tak i závěrečných titulků. V textu skladby je pak i vlastně naprosto přesně shrnuta synopse tohoto filmu: "After life is over, the afterlife goes on." Volně přeloženo: "Po tom co skončí život, ten po něm pokračuje dál." Jedná se o jednoduchý nihilismus zesměšňující nejen zombie-hororový žánr, ale i život v bezcitném materiálním světě samotný. Nic pro to, ve filmu také zdánlivě nedává smysl, ať už jde o snahu postav pochopit všechno to co se kolem nich děje, nebo jakýkoliv jejich pokus s nastálou situací nějak efektivně bojovat. A nejlepší je, že v tomhle filmu je všechna tato nesmyslnost dána divákovi všanc už od samotného začátku a po celou dobu zůstává konstantní. Vzpomeňme si na úplně první scénu, kdy muž na hraně zákona doslova vystřelí na naše hlavní policejní protagonisty, a dostane místo jakékoliv formy postihu pouhé pokárání. Postava mladšího z dua policistů, kterého zde ztvárnil nadaný Adam Driver, pak během filmu asi 4x zopakuje, že ví jak to celé skončí a nasadí tomu všemu korunu v závěrečném dějovém zvratu, který úplně zboří, jak čtvrtou stěnu, tak i tenkou hranici mezi hororem a parodií. Všechny postavy jsou zde vykresleny dokonale jednostranně, pouze s jedním nebo dvěma charakterovými rysy a ono, světe div se, to ve výsledku stačí. Alespoň mě to tedy stačilo naprosto, a to ve chvíli, když mi došlo, že celý snímek byla promyšlená záminka pro to, aby Jim mohl sehnat na plac všechny své oblíbené herce a naplno si s nimi užít natáčení, což je ze zdejších hereckých výkonů naprosto patrné. Kromě jednodimenzionálních postav, které demonstrují dobré i špatné lidské lidské vlastnosti, však ve snímku vyniká postava Tildy Swinton, kolem které je po celou dobu filmu vytvářen tajemný opar, který se donekonečna zvětší naprosto nečekaným závěrem její dějové linie, který paradoxně jenom vyvolá spoustu otázek, přičemž není zcela jasné zda má cenu se vůbec pokoušet o to najít na ně nějakou odpověď. Jako takoví pak sami nevíte zda byl snímek myšlen jako sociální kritika, horor, parodie nebo nejednoznačný prostředníček všem lidem, kteří si přišli pro další generický zombie film. Vypravěč a v reálném světě také vynikající písničkář Tom Waits vás naprosto precizně provází celým filmem a svými replikami ještě více dodává celému filmu natolik charakteristický nádech mystična a tajemna, který se v dnešní době u podobných snímků jen tak nevidí. V kombinaci s pestrou paletou vynikajících herců včetně neporazitelného Billa Murrayho, i geniálně zbytečným cameům dalších hvězd z hudební sféry, se tak můžete těšit na nestereotypní a zvláštním způsobem uklidňující podívanou, kterou zkrátka budete buď milovat, nebo absolutně nenávidět. (02.05.2024) (méně) (více)