Bosonohá komtesa

Velmi osudový film, který se k mému milému překvapení vyvíjel celou dobu jinak, než jsem podle obvyklých klišé čekala. Dlouho jsem si kladla otázku, jestli by Maria byla šťastnější, kdyby zůstala v Madridu a ještě stále to nevím. K nepopiratelným kladům filmu patří, že z Humphreyho Bogarta to charisma přímo sálá a Avu Gardner jsem nikdy neviděla krásnější. (20.05.2007)

Tomuto hodnoteniu sa vyhýbam ako čert svätenej vody, pretože len veľmi málo filmov je natoľko zlých, aby sa v nich nenašlo nič dobré. Tu som skutočne našiel len málo dobrého. Úvod je pomerne pozerateľný a vlastne aj baví. Potom to už ide dole z kopca a to tak nezadržateľne, že aj posledná minúta filmu je neznesiteľne nudná. Už dávno som sa takto pri filme nenudil... (20.08.2011)

Nestárnoucí Mankiewiczův film o zvláštním osudu jedné velké ženy. Vyprávěno retrospektivně v podání třech mužů, kteří měli kromě mnoha ostatních s velkou Marií Vargas co do činění. Bogartova typická mírně cynická postava je zřejmě i zastíněna zprvu úžasně nesympatickým, posléze spíše politováníhodným Oscarem výborného Edmonda O'Briena. Rossano Brazzi jako aristokrat z k vymření odsouzeného rodu též působí celkem věrohodně. Ovšem středem všech nelineárně podávaných sekvencí je velmi šarmantní, záhadná a vzrušující Ava Gardner, jež navždy zůstala popelkou očekávající svého dokonalého prince, aniž by se ovšem vzdala toho "obyčejného" života. Scénář je místy poněkud zvláštní - soud Mariina otce; snímek je ale i proto velmi působivý a postava Avy Gardner se řadí k těm nejpodivnějším a nejzajímavějším ženám, které mi kdy film představil. (22.08.2006)

Velmi dobrá dvojice Humphrey Bogart a Ava Gardner. Ale celý ten film byl skoro až pitomě naivní. To neustálé toužení popelky po princi... Sakra, tak se seber a někam vypadni! To jsem si často říkal. A co si jako předstvoval ten stupidní hrabě? Fakt idiot, který zasloužil kulku, což měl Humphrey udělat. (19.11.2007)

Citizen Kane mi pripadal ako príbeh o nesympatickom a možno trochu málo zaujímavom (v tom romantickom filmovom ponímaní) hrdinovi. Toto bol pre zmenu príbeh o veľmi sympatickej ale nevýraznej hrdinke (ktorá mala IBA to romantické filmové čaro). Občas som mal pocit, že natoľko nevýraznej, až nie je hodna filmového spracovania. Čiže to k čomu smerujem je slabá zápletka. Možno je chyba práve v tom spracovaní. ONA bola herečka, tak ju však nezobrazovali. ON bol jej režisér a scenárista, to o sebe ale len tvrdil. ONI mali nadštandardný vzťah, to nám bolo tiež iba povedané. Nemali sme možnosť vidieť ako sa to vyvíjalo. No v scenári pre rozprávača bolo zahrnutých množstvo pekných myšlienok, ktoré sa možno snažili zakryť skutočnosť, že bez toho by nám film nemal moc čo ponúknuť. Rovnakú funkciu zastával asi aj spôsob natočenia, kedy sa nám na začiatku predostrel koniec a potom sa k nemu smerovalo. Táto metóda bola už ale klišé možno aj vtedy. (01.03.2013)