Dračí princ

U postmoderního amerického fantasy seriálu, zacíleného na odrostlá děcka a teenagery, je ze všeho nejdůležitější to, zda odpovídá současným vysokým standardům politické korektnosti. Takže si to zkontrolujme: charakterní a moudrý král je černý - check, padoušský intrikánský záporák bílý - check, rasově smíchané obyvatelstvo – check, běloch poklekne před černochem - check, homosexuální pár – check, lesbické páry - dokonce dva, bojovné militantní ženy – nepočítaně, inkluze zdravotně postižených: jedna němá generálka, jejíž znakovou řeč překládá pobočník, jeden slepý pirát s asistenčním papouškem, jeden třínohý vlk s implantovanou iluzí čtyř nohou. Uf, schváleno. Jako možná nezamýšlený bonus navíc je přidáno nové pravidlo, že pokud padne do zajetí muž, je jeho věznitelem muž, pokud padne do zajetí žena, tak ji vězní ženy. (V případě němé generálky je toto zajetí navíc nechtěně srandovní tím, že když má svázané ruce, tak nemůže „mluvit“.) Za propagaci válečnického vyobrazení žen je vůbec nutno tvůrce pochválit, tak například během boje s drakem hrdinně padnou hned tři královny, zatímco chlapi stěhujou nějaký šutrák. Ale k věci: celý seriál je plný neuvěřitelných protikladů. Chvíli překvapuje dosud neviděnou krutostí (mučení zajatce!), vzápětí se plácá v naivitě a dětinském pitvoření, pak předestře hluboká moudra, temnou magii nebo dramatické střety, aby je následně rozmělnil do nepochopitelně hloupých dějových zvratů a odboček. Prostě takový dort pejska a kočičky (což je mimochodem typický problém těchhle instantních produktů velkých studií, na kterých makalo mnoho lidí a každý měl jinou vizi). Přitom tu máme skutečně atraktivní zápletku střetu mezi lidmi, elfy a draky, celkem originálně vystavěný svět, pár příjemně nečekaných twistů a svižně odsýpající děj typu“ musíme něco někam odnést přes všemožná nebezpečí“ v závěru nahrazené za „musíme zachránit mír, i kdybychom kvůli tomu měli svést epickou bitvu“. A sem tam dokonce zavane i určité kouzlo osudovosti. Tedy zaválo by, kdyby ho spolehlivě nepohřbívaly nesympatické postavy. Hlavní hrdina Callum bohužel vykazuje známky chronické blbečkitidy, Ezran je šíleně zidealizované pohádkové dítě, Soren měl být asi komická postava, je ale jenom hloupý a namachrovaný, a Claudie je jednoduše psychopatka (po tatínkovi). Asi jediná, která soustavně neleze na nervy, je elfka Rayla, trpící pouze komplexem „nejsem tak dobrý zabiják, jakým bych měla být“. Postupem času se Callum a Soren dopracovávají k nějakému tomu hrdinství, ale protože se zároveň za celou tu dobu nedokázali nějak vyvinout a trochu zmoudřet, tak to moc nefunguje. Shrnutí: tvůrci vzali hořký oříšek frustrací, bolestínství a pochybného idealismu současného západního světa a obratně ho zabalili do ňamkového fantasy marcipánku. Nedivím se tomu, že to mnozí s chutí spolknou, moje laťka pro kvalitní fantasy je ale nastavená trochu výše. (20.10.2020)

Dračí princ je krásně animovaný seriál, který vám zaplní prázdné místo po Legendách o Aangovi a Koře. Na první pohled Netflix odvedl opravdu slušnou práci. Máte tu dobře vystavěný svět, zajímavé lore, zapamatovatelné postavy i vcelku funkční zápletku, ale je tu také několik věcí, které seriál táhnou ke dnu. Tou první je humor, který je šíleně dětinský a nevěřím tomu, že by ti vtipy rozesmály i normální děti. To by musely být po lobotomii mozku... nebo Američany. Sem tam se nějaký ten povedený joke objeví (např. když pirát vysvětluje, jak přišel o oči), ale jinak tyto nevtipné vtipy zabíjí i spoustu vážných momentů, které by si divák více vychutnal bez nich. Dalším mínusem je nedůvěryhodné cestování postav. Na jednu stranu sledujeme hlavní postavy, jak někam putují, ale když někdo jiný vyrazí ze stejného místa o řekněme týden později, tak je stejně schopný postavy dohnat. Pomalu všechno navíc vyřeší Deus Ex Machiny a hlavně poslední díl třetí řady je jimi tak moc nabitý, že jsem té obrovské bitvě, kdy každou chvíli odněkud přicházela pomoc, nevěřil. Závěr a konečně rozvedený vztah Sorena a Rayly mě ale u seriálu nadále udrží a jsem zvědavý, kam nám tento svět zavede nyní. 70% (21.05.2020)

Jeden z nejlepších fantasy seriálů, jaké jsem kdy viděl. Neuvěřitelně zábavný a chytlavý příběh, kde není snad jediné hluché místo. Často se v příběhu setkáváme i s pohledy do minulosti, které opodstatňují současné jednání postav, a to má vždy logiku – u seriálu pro děti je to dost nevídaná věc. A že tam občas někdo opravdu umře, je také u seriálu pro děti dost nevídaná věc. Takže bych tomu vlastně vůbec neříkal seriál pro děti. Podobně jako třeba v Game of Thrones je tady krásně ukázáno, že svět není černobílý a dobro a zlo jsou hodně relativní pojmy (nejlépe je to asi vidět na lordu Virenovi a jeho dětech). Díly jsou krátké a vždy končí cliffhangerem, takže to stále nutí dívat se dál. K tomu krásná animace, epický soundtrack… nevím, jestli mám u animovaného seriálu používat pojmy jako výprava a kamera, ale rozhodně jsou na špičkové úrovni. PS: Parta hrdinů musí projít přes nástrahy a dopravit magický předmět na druhý konec světa, aby zachránili svět před blížící se válkou. Co mi to jen připomíná? :) PPS: Nechápu, že Rayle v té vestičce není zima. (27.03.2020)

Už dlouho jsem neviděla nic tak krásného a čistého! Opravdu skvělá pohádka. Postavy jsou perfektně propracované, celou tu dobu jim fandíte, jste napjatí, brečíte, smějete se, držíte palce. Všem. Už dlouho jsem opravdu nikde neviděla něco tak krásného, ale nejen vizuálně se skvělou animací, ale zároveň i to dobro, to dobré v každé bytosti, to, o čem celý život od děství doufáme, že nakonec vyhraje. Pokud hledáte něoc, co vám zaručeně zlepší náladu a zahřeje u srdce... Tohle je ta pravá volba. (25.02.2019)

Seriál, která mne zaujal ve výsledku už jenom svou existencí. Dal jsem tomu šanci a nelitoval. Příběh, který trochu připomíná svého Pána prstenů, je víc dětinský, a není úplně vážný o čemž svědčí i jejich smysl pro humor. Ale příběh to má pln potenciálu a napětí, které tak nějak hledáte. Určitě uvítám rád další sezóny, které jednoznačně mají, co nabídnout. 2. série: To, co se někdy stane, že se vyčerpá materiál je v celku jasná věc. Bohužel velmi častá. A co na to říci zde? Seriál hned ze začátku velmi ostře a naprosto zbytečně padne do nějakých až nechutných prvků, u kterých se vlastně ptám, pro koho jsou? Pro dítě určitě ne, protože v tom případě by to bylo na doživotní trauma, a pokud má jít o dospělou záležitost, tak proč je zde humor na úrovni 1. třídy a seriálu teče krve asi jako slzy Miloše Zemana při pohledu na umírající demokracii v ČR. Je to trochu schizofrenie. Nedá se ani mluvit o tom, že seriál měl své kouzlo právě tím, že měl svůj vlastní fantasy svět, který byl nějak propracovaný a poodhaloval se vám. Vlastně takový animovaný a více infantilní Pán prstenů. Ale když v druhé série sebrali i onu vlastní mytologii a nahradili ji humorem à la vtipné jako Okamurovi projevy plus k tomu nějaký nechutinami i dost zcestnými anime prvky (které jsem ani nečekal a dost mě najednou překvapili), vzejde vám z toho v celku velká katastrofa. Seriál najednou nemá místo. Pro starší je to zbytečně nudné a trapné, a pro děti nevhodné. Kdo je teda cílovka? 3. série: Třetí série nabídla zvláštní kombinaci první a druhé série. Nabídla naprosto zbytečnou a otravnou dětinskost, ale zároveň i silnou epiku a dobře propracovaný příběh. Druhá série mi ukázala věci, které byli na seriálu naprosto zbytečné a někdy až nechutné. Třetí si to bohužel i v nějakých případech vypůjčila i zde. O tom, že nějaké věci jakožto konverzace nebo situace byli naprosto zbytečné až otravné se ani nemůžeme bavit. I tak ale nyní jsme se vrátili do doby, kdy zde byl nějaký příběh. Nový fantasy svět s novými charakterními postavami a cíli. Opět si člověk všimne zajímavé muziky, komplexnosti světa, který má neustále co nabídnout. Je toho dost. Obecně vzato další série by byla zbytečná. Tvůrci se rozhodli pokračovat. Zřejmě. Nejsem úplně skeptický, ale jsem realista a jednoduše se bojím, že to nebude žádná sláva. Nicméně také technická stránka seriálu už je někde jinde než byla dříve. (01.10.2018)