Postřižiny

Postava Pepina, kterého hraje Jaromír Hanzlík, je nezapomenutelná. Jeho dobrá vůle pomoci byla až nebezpečná. Skoro zmrzačil zaměstnance pivovaru. Pepin byl energický živel. Všude ho bylo plno a ke všemu se projevoval velmi hlučnou mluvou. Jen, co se ráno probudil, začal ze sebe chrlit jednu historku za druhou a skončil až, když si šel večer lehnout. To bylo vážně na zabití. No, a scénu na komíně musí znat každý, když ne z filmu, tak alespoň z vyprávění o něm. (02.10.2009)

Klasický Menzelovsko - Hrabalovský film. Ovšem nutno říct, že jeden z těch horších. Tohle zkrátka není až tak úplně můj šálek kávy. O zábavu se tu vlastně stará pouze jedna postava ukřičeného Pepina, což není úplně hodně. U Menzela se však jen velmi těžko nacházejí filmy vyloženě špatné a tenhleten k nim rozhodně nepatří. 3* (19.05.2012)

Mládí Hrabalových rodičů je i mládím spisovatelova pábení. V tomto případě ztělesněným půvabnou mladou ženou, která ve své již ne panenské nevinnosti páše věci, příslušející rozpustilým dívkám, pro které je klukovská parta to nejlepší. Nejen strýc Pepin svou živelností, ale i otec Francin hyperkonformností se z tohoto rámce nevymykají. Hravost knihy se mění v bezudnost scénáře a filmového příběhu, který pojednává. Maloměstský pivovar i maloměstský život, kulisa, na jejímž popředí se to víření odehrává, rovněž nezklame. Bizarní solidnost šedivé honorace tvoří působivý kontrast, jakousi vyrovnávající desku řetězu dnes už nesmrtelných scén a obrazů. Nejen komínová scéna nebo chrápající lékařská prohlídka, ale i rozkošné přehození významů v klíčovém slově na závěr filmu, z nějž je počat budoucí spisovatel, stejně nespoutatelný jako jeho rodina, zůstávají v stálé paměti většiny těch, kdo tento nevšední film zhlédli. Čekání na perlu se mění v jistotu rafinované prostoty mistrovského šperku. Hrabalova, Menzelova i Hanzlíkova. (27.08.2007)

Naprosto spickovej Menzeluv film a jedna z jeho nejlepsich Hrabalovo adaptaci. Sice je fakt, ze nepatrny vytky by se k filmu nasli, hlavne, ze neustaly rvani Pepina leze za chvily krapet na nervy, ale to jsou jen drobnosti. Jinak herci naprosto perfektni, potesi hlavne samozrejme Hanzlik, pak oba Hrusinsky a Vizner. Menzel opet perfektne zvladnul takovou tu poetickou naladu, takze film nenudi a je vtipnej, i kdyz se vlastne nic nedeje a neni tu zadnej pribeh. Proste jeden z tech filmu, na ktery se vzdy rad mrknu. (18.02.2008)

Další klasika. Jiří Menzel má sklon si věci idealizovat a takové jsou i Postřížiny. Velmi, velmi naivní a naprosto neodolatelné. Jaromír Hanzlík předvádí nejvyšší školu hereckého umění a nahrávají mu i další rozmanité figurky, stejně okatě literární jako roztomilé. Ani nevím čím to je, ale pokaždé mám po tomhle filmu dobrý pocit a jsem přesvědčen, že tak to Menzel přesně chtěl. (03.11.2005)