Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jiří MacákHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík, Josef Somr, Petr Čepek, Miloslav Štibich, Petr Brukner, Rudolf Hrušínský ml., Eugen Jegorov, Bořík Procházka (více)Obsahy(1)
Nezapomenutelný spor dvou mysliveckých spolků nad zastřeleným kancem... Filmová adaptace povídkové knihy Bohumila Hrabala Slavnosti sněženek byla natočena v roce 1983. Jednotlivé povídky jsou vlastně portrétními miniaturami sousedů, s nimiž Bohumil Hrabal žil uprostřed ojedinělé chatové oblasti v Kersku nedaleko Prahy. Většina těchto literárních postav má svůj reálný a živý předobraz. S neopakovatelným vypravěčským stylem spisovatele a skvělou profesionální technikou režiséra se před očima diváků rozvíjí nostalgická, ale především hluboce lidská freska žánrových příběhů lidí a lidiček žijících v Polabí. Znovu tak ožívají pan Franc, Leli, rodina hostinského z Hájenky a nezapomenutelný příběh sporu dvou mysliveckých jednot nad zastřeleným kancem. Ve filmu se snoubí poetično s realistickým popisem, stylizovaná nadsázka s humornou drobnokresbou, události veselé s událostmi smutnými. Za zmínku stojí, že vedle známých herců – Rudolfa Hrušínského, Jaromíra Hanzlíka, Josefa Somra, Petra Čepka a Jiřího Schmitzera, se tu v epizodních rolích objevují kromě autora samotného i dva významní čeští režiséři: Jiří Krejčík jako věčně hladový pan Karel a František Vláčil v roli starého myslivce. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (704)
Film postaveny v podstate jen na hadce dvou spolku o divocaka a jeho nasledna konzumace. Perfektni adaptace Hrabala. Menzel opet ukazal, ze je vybornej reziser. Spousta nezapomenutelnejch scenek a dialogu a vyborny herci v cele s Hanzlikem a Hrusinskym. Jeden z mych nejoblibenejsich Menzelovo filmu. ()
Bylo nebylo, v jedné malé vesničce u krásného lesa... tam, kde slunce při dobré úrodě vycházelo i mlha jindy cestu zakadila. Tam kde osy usilovně lítaly po jabkách, kde i kozy se někdy svezly v autě.. a svérázní zahradkáři chodili s barvou a štětcem propagovat svoji značku na nejkurióznějších místech. Nesmírně krásná poezie Slavností sněženek v Kersku se mi s velkým okouzlením vplížila až do duše a díky pánům Menzelovi, Hrabalovi, Macákovi a samozřejmě všem účinkujícím v popředí s Rudolfem Hrušínským jí nakonec nenarušil ani ten (občas) depresivní podzim, nespoutaný ďábel alkohol či jedna nešťastná smrt na konci. Měl jsem rád tento film v dobách svého dospívání a nezklamal mne ani teď, když jsem se k němu po zhruba šesti letech znovu vrátil a uctil si ním památku dnes zesnulého pana režiséra Jiřího Menzela. Ba co víc, ještě víc jsem s odstupem času docenil genialitu mnoha zdánlivě "výplňových scén". Dlouhý groteskní hon na divočáka a také dvojku „Záhradkářů Kersku“ miluji již dávno, dnes jsem doslova vznášel u scény, když Jaromír Hanzlík představuje dědkovi svou sbírků nejrůznějších předmětů a k přehlídce této dílny pak pustí ze stařičkého gramofonu krásnou melodii Nikodémova „Poustevníka“. Ach, "jaké by to bylo krásné, kdybych tady nebyl já..." :-)) 95% ()
Slavnosti sněženek mám spoločne s Postřižinami a Ostře sledovanými vlaky z adaptácií Hrabala najradšej. Je zrejmé, že postavy a postavičky v Hrabalovej predlohe boli reálne osoby s odpozorovanými vlastnosťami a prejavmi. Nie je však samozrejmé, aby tieto postavy a postavičky ožili aj na filmovom plátne. A Jiřímu Menzlovi sa to podarilo. Navyše niekoľkí herci z Divadla Járy Cimrmana mierne posunuli vyznenie filmu a obaja režisérski obri potvrdili, že pre veľkých umelcov niet malých rolí. Pravdou ale tiež je, že pri x-tom sledovaní ma okrem hulákania oboch Hrušínského žien, bezobsažných dialógov a časti príliš inscenovaných scén som hodnotenie po rokoch znížil na konečné štyri hviezdičky. Pretože na druhej strane bol ten obraz chatovej oblasti a jej obyvateľov hrabalovsky presný. ()
„Tu máte vestu. Nemá gombíky ani dierky pre gombíky, krajčír bol ožratý... ale nekúpte to.“ Výborná česko-slovenská komédia so skvelými dialógmi, bezchybným hereckým obsadením (v čele s Rudolfom Hrušínským) a k tomu originálna chlapská poľovnícka zápletka. Plus pivo, saláma, klobása, divina, jeden bernardín a koniec, aký asi nebudete čakať („Kamaráti ma čakajú na držkovú.“). ()
Opět výborný Rudolf Hrušinský. To je pro mě jedna z největších ikon českého filmu. Jenže ani on nezachrání tenhle film podle knihy Bohumila Hrabala. Prostě mezi mnou a Bohumilem Hrabalem je jakási neviditelná zeď, přes kterou se pořád nemůžu dostat. Tenhle blok mám evidentně nejen u jeho knížek, ale i u filmů na jeho povídky. Protože tenhle film komentuju už s nějakým opožděním, tak mám v plánu si ho pustit v dohledné době ještě jednou a pořádně se na něj soustředit a možná tohle dílo ještě přehodnotím. Zatím tedy 3 hvězdičky. ()
Galerie (24)
Zajímavosti (39)
- Film se natáčel od srpna do listopadu roku 1983. (SONY_)
- Natáčelo se v reálné chatové oblasti Kersko, kam byl děj filmu situován. Interiéry se točily uvnitř Hájenky v Kersku a v pražských ateliérech. Nezapomenutelnou scénu s divočákem z lyrické komedie natočil režisér Jiří Menzel na návsi v obci Sluštice nedaleko Říčan. Od doby natáčení na začátku osmdesátých let zde však došlo k mnohým změnám. Byla uzavřena místní škola na návsi a autobusová zastávka před ní byla odstraněna. (hippyman)
- Když Leli (Jaromír Hanzlík) rozebírá trabanta, má špinavé ruce. V dalším záběru je má naprosto čisté. (carott)
Reklama