Т-34
T-34
T-34
Režie:
Alexej SidorovScénář:
Alexej SidorovKamera:
Michail MilašinHrají:
Alexandr Petrov, Viktor Dobronravov, Irina Staršenbaum, Vinzenz Kiefer, Nikita Kukuškin, Pjotr Skvorcov, Semjon Treskunov, Arťom Bystrov (více)Obsahy(2)
Čtyři v tanku T-34 a všude kolem po zuby ozbrojení nacisté... V létě roku 1941 sovětsko-německá smlouva o neútočení a přátelství náhle padá. Jednotky Wehrmachtu během pár měsíců postupují přes pobaltské republiky, Bělorusko a Ukrajinu až do vnitrozemí a Rudá armáda bojuje o každou vesnici. Jednou z nich je i víska, kde se střetne Jägerova tanková rota proti poslednímu zbývajícímu tanku T-34 velitele Ivuškina. Přes početní nevýhodu se však ruskému tanku podaří útok odrazit a krýt ústup nemocnice. O několik let později se Jäger s Ivuškinem znovu setkává, a zatímco nacistický důstojník povýšil na velitele tankové divize, ruský tankista padl do zajetí. Změnila se i situace na frontě: smyčka kolem Říše se stahuje z Východu i ze Západu a Jäger musí co nejrychleji připravit mladé rekruty na obranu země. S tím mu má pomoci právě Ivuškin, který dostane k dispozici ukořistěný tank T-34 a posádku z lágru, aby ze sebe na tankodromu udělali cvičný terč. Ruský velitel nabídku přijímá, místo Jägerovy sebevražedné mise ovšem chystá vlastní plán útěku... Ruský válečný film z roku 2018 koncipoval režisér a scenárista Alexej Sidorov podle svých slov jako akční podívanou pro novou generaci a zároveň jako poctu válečným veteránům. Nákladný projekt z části natáčený v Česku tak klade velký důraz detaily – od uniforem přes zrestaurování vyřazeného tanku T-34 až po výstavbu vesnice, která hned úvodem lehne popelem. Samotný děj stejně jako hlavní postava jsou však fiktivní a válečnými příběhy se inspirují jen velmi volně. Jsou například známy případy, kdy se sovětským vojákům podařilo utéct z německého zajetí, ovšem bez pomoci tanku. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (261)
Rusové tento odkaz na ruskou tankovou legendu pojali standardně po svém – velikášsky a s hrdými národními hesly. Navíc se ale příběh odehrává v českém prostředí a závěrečná tanková bitva navíc pod hradem Loket ve stejně pojmenované vesničce. Tím jsem zjihnul a přijal i některé až moc okaté digitální záběry, které vypadaly jak z videohry z přelomu tisíciletí. ()
Vojenské filmy z obdobia 2. svetovej vojny nie sú mojou šálkou kávy. Rovnako tak nemám rád tanky a už vôbec nemám rád bezúčelnú akciu, ktorá je naviac mixom oboch spomenutých faktorov. Preto sa až čudujem, ako sa mi T-34 páčil. Právom by som ho prirovnal k filmu Fury z roku 2014. Oba filmy sa sústredia na akciu a tanky, oba sú z obdobia 2. svetovej vojny a oba menia skutočné udalosti v prospech obsahu. T-34 však považujem za lepší. Narozdiel od Fury, ktorý takmer všetku pozornosť strháva na dialógy a často ani nevie čím chce vlastne byť (chvíľku sa javí ako komorný film, chvíľku je tam chaotická akcia, chvíľku tvorcovia sádzajú na humor a chvíľku sa to snaží ukázať problémy vojny, čím však vo výsledku nefunguje ani jeden faktor a nie je tam vzájomná zviazanosť všetkých prvkov) má T-34 jasne ustanovený smer, ktorým sa bude uberať. Je to skrátka film určený pre publikum ľudí, ktorí zbožňujú tanky a ostatné veci (vojna, romanca atď.) sú už len v pozadí. Veď to propagovali aj vývojári najznámejšej a najúspešnejšej hry o tankoch World of Tanks, čo už asi svedčí o čom film vlastne bude. No, aj keď tu síce bolo veľa zbytočných plot holes a film bol príliš dlhý, vo výsledku to až tak nevadí. Pochváliť musím soundtrack, bez ktorého tu mnohé nefungovalo. Chválim aj technickú stránku, ktorú zároveň považujem aj ako najsilnejšie pozitívum filmu. Tie efekty, ten vizuál, tie slow movement speed momenty. To všetko je tu zvládnuté na jedničku a je to vlastne aj jeden z vizuálne najlepších vojenských filmov, ktoré som videl. ()
Pro někoho kdo vyrostl na Čtyřech z tanku a psovi (těch knižních tedy) a jejich legendárním Zrzkovi, hraje tento film strašně moc na nostalgickou vlnu. Rusáci zas a znovu vytvořili jak jinak než velikášský vojenský film plný hrdých odhodlaných soudruhů, kteří se ničeho nebojí a jejichž schopnosti jim závidí i standartenführer Klaus. Vizuálně překvapivě dobré, bez různých spešl výbušných efektů bych se sice obešel, ale ve své podstatě nevadily. Vypnout mozek a je to víc než ucházející akční biják s jen pár hluchými místy. ()
Переделка Жаворонока а ла Холивуд? Ну, почему нет. V Sajůzu se zase jednou velkovlasteneckoválečně rozparádili a výsledek je kupodivu nejen velmi snesitelný vzhledem k jako vždy nepostradatelné (mírné) dávce velkoruského nacionalismu, ale nadto oproti „předloze“ též akčně povedený a sem tam i vtipný (oddělání Rosamundy granátem), zejména pojme-li se snímek jako čistokrevná a mírně dementní zábava, pročež potom pobaví i kulečníková spodní penetrace pantera a vzájemné sestřelování průbojných a la Riviéra Kid. Jenom škoda, že se komsomolíci ještě nenaučili střízlivěji používat zpomalovačky a rozličné digitální blbnutí s kamerou tak nějak všeobecně. Nicméně závěr ve stylu „šílený Lancelot s kanonem ráže 85 proklatě nízko“ zvládla posádka v čele s Еваном МекГригорьевичем lépe, než onehdá Ayerovi Zuřivci rande s rotou SS, takže celkově převažuje spokojenost. ()
----- "Chlapče, tebe mi posílá sám Stalin !" ----- Jako PC hra dobré ... dokonce hodně dobré, leč jako válečný film prakticky nepoužitelné. Vážně mi není jasné, PROČ se Rusové nemůžou držet svého vlastního a osvědčeného stylu, PROČ netočí dramata z Velké vlastenecké války "по-ру́сски", PROČ musejí přejímat zámořské způsoby včetně hloupých siláckych řečí (!!!), s nimiž u snímků americké produkce už tak nějak částečně počítám, neb jejich duchovní otcové (případně i matky) jsou primárně z rodu kovbojů, ale u ruských filmů si na ně zvykat nehodlám. Závěrečné gesto směrem k nepříteli mi pak přijde dosti nereálné a vlastně i nemístné ... vzhledem ke všemu, co mu předcházelo. Na smíření je čas až tenkrát, kdy je definitivně ukončena válka, ne jedna bitva, obzvláště když bojujete o vlastní zemi a mezi vámi a vaším protivníkem je nepočítaně mrtvých, zmrzačených a zmučených ... z řad vojáků i civilistů. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (20)
- Vo filme si môžte všimnúť, že pri cestách sú moderné označovníky. (Johnny.ARN)
- Příběh filmu se nezakládá na pravdě, i když na internetu, zejména na ruských serverech najdeme taková tvrzení. Žádný útěk sovětského tanku z německého koncentračního tábora nebo vojenského cvičného prostoru se nikdy neuskutečnil. Pouze v únoru 1945 byl potvrzen úspěšný útěk sovětských vězněných pilotů vedených Michaelem Devyataevem pomocí německého bombardéru. Tento příběh byl také zfilmován. (Paity)
- Kvůli natáčení nechal filmaři postavit celou vesnici na poli poblíž vesnice Strelkovka. Podle všeho nešlo o náhodu, protože tato obec se může pochlubit velikou sochou slavného maršála Žukova, která je umístěna nedaleko domu, ve kterém vyrostl na přelomu 19. a 20. století. A ačkoli byl v podstatě každý z domů v počáteční scéně zničen, disponoval vlastním zvláštním stylem se skutečnými vyřezávanými dekoracemi. (Paity)
Reklama