Legenda jménem T-34

Pro někoho kdo vyrostl na Čtyřech z tanku a psovi (těch knižních tedy) a jejich legendárním Zrzkovi, hraje tento film strašně moc na nostalgickou vlnu. Rusáci zas a znovu vytvořili jak jinak než velikášský vojenský film plný hrdých odhodlaných soudruhů, kteří se ničeho nebojí a jejichž schopnosti jim závidí i standartenführer Klaus. Vizuálně překvapivě dobré, bez různých spešl výbušných efektů bych se sice obešel, ale ve své podstatě nevadily. Vypnout mozek a je to víc než ucházející akční biják s jen pár hluchými místy. (10.10.2020)

Bohatýrské bukkake heroismu, patosu a obžersky inscenované tankové akce. Juvenilní válečná fantazie se propojila s fetišistickou adorací T-34 a dala vzniknout jednomu z nejpompéznějších a zábavně nejzhůvěřilejších filmů všech dob. Formálně je to jako Michael Bay s kapačkou vodky nastřelenou rovnou do srdce a koncepčně jak to nejklukovštější od Davida A. Priora. Zatímco americká filmová propaganda vždy cílila na srdce, zakládala si na emocích i příběhu a díky tomu vábila a obluzovala, Rusové válcují a dobývají diváky hysterií a ohlušujícím spektáklem. Jestliže ale klasiky typu "Pád Berlína" představují palici, která lidem v pomalém manuálním tempu do hlavy vtlouká kýžené ideály a hodnoty, pak "Legenda jménem T-34" je přetaktovanou sbíječkou s nitro pohonem (není náhodou, že Sidorov předtím točil boxerské bijáky). Kam se hrabou největší americké blockbustery, takhle rozmašírovanou hlavu jsem neměl snad od prvního dětského zhlédnutí "Komanda". Doufám, že brzy vznikne sequel a crossover "T-34 vs. Godzilla vs. Kong". (03.04.2021)

"Vyrobili mě na Uralu z tvrdé sibiřské oceli." Ani tahle báchorka z bolševické čítanky o tanku, který "osvobodil" Prahu, se nevyrovná filmovému nesmyslu s názvem T- 34. Mohlo by to fungovat jedině jako hodně opožděná ruská odpověď na nepříliš vtipné francouzské komedie z druhé světové války, ale to by nesměl být snímek natočen stejně otravným způsobem jako Město 44 nebo Stalingrad (2013). (02.03.2019)

Mám rád válečné filmy , ale je pravda, že těm Ruským se tak nějak povědomě vyhýbám. V křivení historie jsou Rusové mistři a v točení udatných udatníků..tedy každý je geroj jak bys met. No ale to bylo za komouše, tedy u nás, v Rusku je to tak nějak pořád. Jejich forma kapitalistického socialismu je pro mně neuchopitelná dodnes. Ale jelikož, se tento filmeček točil u nás nedalo mě to, provině  jsem si tohle dílo nasál a udělal si přes dvě hodinky čas a čekal , zda budu překvapen. A byl jsem překvapen. Udatní udatníci a sloužím pracujícímu lidu se konají v podobě epizody z populární online hry World of Tanks...Leporelo poskládané z triků, kterých je bohužel tolik, ale fakt  tolik ...( jako fakt ty zpomalovačky zajímavé, ale.. .). Tak nějak to do sebe zapadá, ale po hodině a půl už jsem se modlil kdy bude konec...Jo, prostě Ruský film, moderní, ale pořád Ruský. Jako spoiler do zmiňované hry dobré, ale to je asi tak všechno...Možná příště. A ten příběh o tom jak si Čtyři z tanku bez Žerika ale s děvočkou...vyjedou přes půl Německa na vejlet, to nebudu ani komentovat, stejně tak jak si poprvé sedne do tanku a likviduje nepřátelské tanky svým udatným a strategickým plánováním a tahy dravého Rudoarmějce.....No Rusko.Tam je možné všechno.To vidíme ve zprávách každej den....nikdy více. (21.04.2019)

Pravda nesmí stát v cestě dobrému příběhu a myšlenka hrdinných tankistů, kteří si bránu pekla otevřou služebním vozem,  je zábavnější, než by se jeden nadál. Film v rámci válečných hrdinských děl vyzdvihuje to, že nepřítel je personalisován do důstojného soupeře. V bídě a zmaru boje proti výrazné přesile, stejně jako v koncentračním táboře, je pár vydařených odlehčujících momentů. Pokud film pojmeme jako válečnou fantasy, jíž nepochybně je, ať byl počáteční záměr tvůrců jakýkoliv, nemůžou nám divácky vadit ani triky jako z počítačové hry. Od prvního válečného filmu, co jsem kdy viděla, mě nepřestalo těšit, když Němci nějakým způsobem ostrouhaj. Tady třeba ostrouhali most. (13.06.2021)