Т-34
T-34
T-34
Režie:
Alexej SidorovScénář:
Alexej SidorovKamera:
Michail MilašinHrají:
Alexandr Petrov, Viktor Dobronravov, Irina Staršenbaum, Vinzenz Kiefer, Nikita Kukuškin, Pjotr Skvorcov, Semjon Treskunov, Arťom Bystrov (více)Obsahy(2)
Čtyři v tanku T-34 a všude kolem po zuby ozbrojení nacisté... V létě roku 1941 sovětsko-německá smlouva o neútočení a přátelství náhle padá. Jednotky Wehrmachtu během pár měsíců postupují přes pobaltské republiky, Bělorusko a Ukrajinu až do vnitrozemí a Rudá armáda bojuje o každou vesnici. Jednou z nich je i víska, kde se střetne Jägerova tanková rota proti poslednímu zbývajícímu tanku T-34 velitele Ivuškina. Přes početní nevýhodu se však ruskému tanku podaří útok odrazit a krýt ústup nemocnice. O několik let později se Jäger s Ivuškinem znovu setkává, a zatímco nacistický důstojník povýšil na velitele tankové divize, ruský tankista padl do zajetí. Změnila se i situace na frontě: smyčka kolem Říše se stahuje z Východu i ze Západu a Jäger musí co nejrychleji připravit mladé rekruty na obranu země. S tím mu má pomoci právě Ivuškin, který dostane k dispozici ukořistěný tank T-34 a posádku z lágru, aby ze sebe na tankodromu udělali cvičný terč. Ruský velitel nabídku přijímá, místo Jägerovy sebevražedné mise ovšem chystá vlastní plán útěku... Ruský válečný film z roku 2018 koncipoval režisér a scenárista Alexej Sidorov podle svých slov jako akční podívanou pro novou generaci a zároveň jako poctu válečným veteránům. Nákladný projekt z části natáčený v Česku tak klade velký důraz detaily – od uniforem přes zrestaurování vyřazeného tanku T-34 až po výstavbu vesnice, která hned úvodem lehne popelem. Samotný děj stejně jako hlavní postava jsou však fiktivní a válečnými příběhy se inspirují jen velmi volně. Jsou například známy případy, kdy se sovětským vojákům podařilo utéct z německého zajetí, ovšem bez pomoci tanku. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (262)
Vojenské filmy z obdobia 2. svetovej vojny nie sú mojou šálkou kávy. Rovnako tak nemám rád tanky a už vôbec nemám rád bezúčelnú akciu, ktorá je naviac mixom oboch spomenutých faktorov. Preto sa až čudujem, ako sa mi T-34 páčil. Právom by som ho prirovnal k filmu Fury z roku 2014. Oba filmy sa sústredia na akciu a tanky, oba sú z obdobia 2. svetovej vojny a oba menia skutočné udalosti v prospech obsahu. T-34 však považujem za lepší. Narozdiel od Fury, ktorý takmer všetku pozornosť strháva na dialógy a často ani nevie čím chce vlastne byť (chvíľku sa javí ako komorný film, chvíľku je tam chaotická akcia, chvíľku tvorcovia sádzajú na humor a chvíľku sa to snaží ukázať problémy vojny, čím však vo výsledku nefunguje ani jeden faktor a nie je tam vzájomná zviazanosť všetkých prvkov) má T-34 jasne ustanovený smer, ktorým sa bude uberať. Je to skrátka film určený pre publikum ľudí, ktorí zbožňujú tanky a ostatné veci (vojna, romanca atď.) sú už len v pozadí. Veď to propagovali aj vývojári najznámejšej a najúspešnejšej hry o tankoch World of Tanks, čo už asi svedčí o čom film vlastne bude. No, aj keď tu síce bolo veľa zbytočných plot holes a film bol príliš dlhý, vo výsledku to až tak nevadí. Pochváliť musím soundtrack, bez ktorého tu mnohé nefungovalo. Chválim aj technickú stránku, ktorú zároveň považujem aj ako najsilnejšie pozitívum filmu. Tie efekty, ten vizuál, tie slow movement speed momenty. To všetko je tu zvládnuté na jedničku a je to vlastne aj jeden z vizuálne najlepších vojenských filmov, ktoré som videl. ()
,,CO KDYŽ PŘEŽIJEME?“ … „TAK PŮJDEME DO DALŠÍ BITVY.…“ /// Podporučík Ivuškin… na toho sovětská armáda čekala jak na Stalina. A díky němu náckové, stojící před Moskvou, zažijou pár krušnejch chvilek… Mám trochu problém s tím jejich CGI dělaným na efekt. Taky choreo bojový jednotky nepůsobí v úvodní válečný scéně nějak famózně. A přitom je to celkem napínavej souboj. Tanků. Čekal jsem, že se film ponese v podobným duchu (a soudruh Ivuškin (s tankem) zlikviduje nezvanou fašistickou armádu), ale vona přišla překvapivá (a zajímavá) změna. A začal se chystat nerovnej souboj… hezky to ubíhá a baví a jsem zvědavej, co všechno (za píčoviny) ještě vymyslej. Vono to je trochu (možná i víc) přitažený za uši, ale na to sere pes. Válka je udělaná dobře a pozdějc odpustím i to jejich CGI, se kterým to je jako s ruskejma digitálkama – funkci plní, ale dívat se na ně nedá. Válka, válka… nejde ani tak o bitvy, jako o souboje. Ano, těch tanků. Je to odlehčený – teda aspoň doufám, že to tak zamýšleli. Takže to tak beru a celkem se u toho bavím. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vzpomínám, jak jsme tenkrát vojenskou kuchyní odrazili útok tanku. 2.) Často si představuju, jak se ruskej tank prohání Hitlerovým Německem. 3.) S tankem jsem baletil Labutí jezero. 4.) Thx za titule „jahrja“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * ()
Переделка Жаворонока а ла Холивуд? Ну, почему нет. V Sajůzu se zase jednou velkovlasteneckoválečně rozparádili a výsledek je kupodivu nejen velmi snesitelný vzhledem k jako vždy nepostradatelné (mírné) dávce velkoruského nacionalismu, ale nadto oproti „předloze“ též akčně povedený a sem tam i vtipný (oddělání Rosamundy granátem), zejména pojme-li se snímek jako čistokrevná a mírně dementní zábava, pročež potom pobaví i kulečníková spodní penetrace pantera a vzájemné sestřelování průbojných a la Riviéra Kid. Jenom škoda, že se komsomolíci ještě nenaučili střízlivěji používat zpomalovačky a rozličné digitální blbnutí s kamerou tak nějak všeobecně. Nicméně závěr ve stylu „šílený Lancelot s kanonem ráže 85 proklatě nízko“ zvládla posádka v čele s Еваном МекГригорьевичем lépe, než onehdá Ayerovi Zuřivci rande s rotou SS, takže celkově převažuje spokojenost. ()
Ach, ty Rusáci! Já bych chtěl vidět, aspoň jeden ruský film, kde není " геро́й ". Nejhorší na tom je, že oni to i umí natočit. Mají na to rozpočet a hromadu válečné techniky. Jejich záběry jsou velkolepé, ale ten scénář a hlavně dialogy jsou fakt dementní. Já vím, že ruská mentalita je nepochopitelná a díky ní, také nikdy nemohli němci vyhrát válku, ale stejně. Tenhle film hodně zachraňuje německý herec Vincenz " Kobra 11 " Kiefer. Je to takový záporák, který je vlastně sympaťák a vy mu postupem filmu začínáte i fandit. Jak to s ním dopadne je dopředu jasné. Jinak, ani ruský film dopadnout nemůže. Bohužel. PS: Pokud, ale máte rádi válečné filmy, tak to stojí za shlednutí. Tankové bitvy jsou podařené a jsou lepší než ve " Fury ". Zbytek, už se srovnávat nedá. A. Petrov totiž není B. Pitt. ()
Galerie (20)
Photo © Mars Media
Zajímavosti (20)
- Z dalších českých lokalit zavítal filmový štáb například do tzv. pevnostního města Terezína. Filmařům se velmi líbilo, jak město leží na obou březích řeky Ohře, která Terezín rozděluje na Malou a Hlavní pevnost Terezín. T-34 se natáčel ale také v Lokti na Sokolovsku, konkrétně na jeho náměstí T. G. Masaryka, nebo v bývalém vojenském cvičišti pod zříceninou hradu Klenová, který armáda v roce 2007 prodávala za devět milionů korun. Mimochodem, jakmile v česká armáda prostor opustila, ocitlo se místo v obležení všech lapků, kteří odvezli vše, co se dalo zpeněžit. Takto zmizely u některých bývalých armádních staveb například i kovové schody, která skončily patrně v některé ze sběren. (Paity)
- Poslední souboj dvou tanků a dvou velitelů se natáčel na mostě pod hradem Loket. (bearmeedek)
- Nemecké tanky Panzer V Panther sú tu v skutočnosti veľmi dobre zamaskované ruské tanky T 54/55. Rozdiel? Jedine odlišný podvozok. Korba a veža sú fantasticky zamaskované ale skutočný Panther mal prekladaný podvozok. (kukadlo123)
Aby som si vo svojom komentári navzájom neoponoval, rozdelil som film do dvoch časti. Prvá časť sa odohráva na jeseň 1941 a nemecké vojska sa blížia ku Moskve a môžeme vidieť taktickú vyzretosť dvoch veliteľov podporučíka Nikolaja Ivuškina a na druhej strane kapitána Klausa Jägera. Táto otváracia bitka vyzerá, ako samostatný film. Tým, ktorí sa usmievali nad chytrosťou oboch aktérov, len trocha reality. Boj 5.12.1941 v dedinke Nefedevo pri Moskve 89. tankový prápor 16. armády bojoval proti tankovej rote 40. motorizovaného zboru Wehrmachtu. Časť práporu bol zničená ale tank veliteľa práporu poručíka Pavla Daniloviča Guzyu z krytu zničil 10 nepriateľských tankov a ostatných 8 prinútil k ústupu. Neskôr sa vrátil k svojej jednotke a pokračoval v boji. Ďalšia legendárna bitka tanku T 34 pod velením poručíka Alexandra Sidoroviča Mnacakonova s Tigrami známeho 502. ťažkého tankového práporu (tu slúžil aj Čechoslovák Kurt Knispel – 168 zničených sovietskych tankov). Zničil dva tanky a tým uzavrel klin a ostatné tanky už boli bezprizorné, situácia z bitky pod dedinou Skvorice 20.1.1944. Ďalšou epizódou je bitka 20.1.1943 pri Leningrade v rámci operácie Iskra, kde sa ľahkému tanku T 60 pod velením poručíka Osatjuka podarilo zničiť celú tankovú čatu. A mohol by som opisovať mnoho ďalších hrdinstiev tak podobných z tejto bitky o Moskvu. Takže preto hovorím, že prvý film má historické korene v 2. svetovej vojne. Pri pozeraní ďalšej časti filmu som sa nemohol zbaviť pocitu, že som tento film už videl. A skutočne keď som zalovil v pamäti objavil som film Žavoronok, 1964 (Skřivánek, Škovránok), ale v žiadnom prípade aj podľa autorov, nejde o remake tohto filmu. Zase trocha histórie. Fakty o využívaní väzňov koncentračných táborov ako živých cieľov potvrdzujú mnohé spomienky a archívy (sovietske aj nemecké). Najmä výcvik nemeckých delostrelcov na terče, ktoré tvorili zadržané sovietske tanky aj s obsluhami sú opísané minimálne v štyroch nemeckých dokumentoch z archívu, ako aj v spomienkach generálporučíka Nikolaja Kriloviča Popela a plukovníka Pavlovceva, ale nepriateľ nemôže byť len hlúpy (vzhľadom na historickú realitu udalostí) a hrdinstvo na druhej strane ako silný populizmus. Pre všetkých divákov v skutočnosti druhá časť filmu neodráža realitu vojnových rokov a nemá historickú hodnotu.. V našom prípade snaha o prilákanie mladých k filmu si vo forme počítačových hier vyberá svoju daň. Ale vojna bola vyhratá nie prvoradovo technológiou, ale ľudskou vytrvalosťou, obetavosťou a nasadením celého sovietskeho národa (komentujeme film z východného frontu). Prirodzene mali by sa aj naďalej natáčať filmy o 2. svetovej vojne a o úlohe sovietskeho ľudu v nej, tak aby sa učili na nich nové generácie. V úvode som uviedol 3 príbehy hrdinstva a chcel by som vidieť obrazové verzie skutočných príbehov skutočných ľudí. Napokon len skutočná pamäť pomôže vyhnúť sa chybám v budúcnosti a pamäť si zaslúži rešpekt. Vo filme sme videli v bojovej činnosti aj dva na svoju dobu unikátne bojové stroje tanky T 34/76 a T 34/85. Natáčanie filmu sa odohrávalo aj v Prahe, Terezine, na hrade Loket ale aj v Rudolfinume v Prahe. () (méně) (více)