Rolling Thunder Revue: A Bob Dylan Story by Martin Scorsese
VOD (1)
Obsahy(1)
Martin Scorsese sleduje v magické směsi skutečnosti a fantazie turné Boba Dylana Rolling Thunder Revue z roku 1975 a zemi zralou na pořádnou změnu. (Netflix)
Recenze (14)
Proč má tenhle dokument skoro dvě a půl hodiny? Odpověď je snadná - méně by bylo moc málo. Film totiž potřebuje nějaký čas, aby diváka zavedl do té prazvláštní atmosféry, nechal ho nasáknout na jedné straně uvolněnou a na druhé straně pevně sešňěrovanou Amerikou sedmdesátých let, seznámil ho se společností lidí, kteří filozofují po snídani/obědě/večeři LSD a jako účinkující nebo diváci jedou s Bobem Dylanem turné, které možná ani neexistovalo (i když spíše ano) a možná mělo úspěch (i když spíše ne) Díváte se na to, cítíte, že to bylo něco neopakovatelného, a chcete tam být. To je to velké kouzlo Rolling Thunder Revue. Kolem charismatického Dylana v klaunských líčidlech se točí velké množství postav, některé z nich jsou velmi bizarní lidé prožívající velmi bizarní příhody, o zkouškách i na koncertech to šlape, z Dylanovy tvorby cítíte přesně tu váhu, kterou měla a má stále, no a nakonec... Nakonec je vlastně úplně jedno, jestli je většina z toho pravda, skoro pravda či výmysl, protože jde o to, že i to, co se nestalo, se v tomhle Scorseseho-Dylanově světě klidně stát mohlo. Čekal jsem trochu tradičnější dokument, dostal jsem spíše něco ve stylu Pátrání po Sugar Manovi. A ani v nejmenším mi to nevadí. ()
Brilantní čtvrtinofikce a "pokračování" No Direction Home, které jsem si vždycky přál. Doufám, že Scorsese tuto nevyslovenou trilogii někdy završí. ()
Chcete-li dokumentárně zpracovat nějakou událost a máte pro to k dispozici akorát její zestárlý aktéry, kteří si na ní pamatují jen matně, blekotají, zavádějí nebo si prostě vymýšlejí a lžou, můžete se buď v krvi potu snažit dopátrat objektivní pravdy, nebo prostě začít lhát s nimi. Spolknul jsem to celý i s navijákem, protože mě vůbec nenapadlo, že téměř osmdesátiletý Scorsese dokáže být pořád takhle drzý spratek. Neříkejte mi, že neviděl předtím Rok ďábla. ()
Kdo je ten chlap? Whatever, dokument o Rolling Thunder Tour z roku 1975 je klubový film a dopadá hluboko nejen na fanouška Dylana, ale na kohokoliv, kdo má lidi jednoduše rád a má rád to zurčení a ten kvas, který interakce mezi nimi provází. Jasně, že to baví i mě. Texty, skvělá hudba jsou radost. Musím se pochválit za výběr pro dnešní večer :) ()
V nějaké recenzi jsem četl, že potěšeni budou hlavně velcí fandové BD. To já jsem, takže jsem fascinovaně a spokojeně zíral celých 142 minut a uteklo to nějak moc rychle. 100% (zatím 85 hodnotících s průměrem 83%). ()
Natahované jako vařená nudle. Opět. Dylana mám rád, jeho osobnost je v kulturním žebříčku nesmazatelně zapsaná a z toho důvodu jsem se těšil, že nahlédnu a dozvím se víc o tomto samotáři. No, a ono nic. Výpovědní hodnota víceméně nulová. Za mě slabota. U posledních počinů Scorseseho nepokrytě trpím. ()
Otevřel prastarou NC430, oprášil chvějku shurku, dohledal vinyl Hard Rain vydaný někdy v roce 1977 Supraphonem ve spolupráci s Hi-Fi klubem Svazarmu, nasadil Grado Prestige a korunoval noc tímto klenotem. Po té Scorseseho legrácce (i když si asi vymýšlel míň než Zelenka) nic jiného nešlo učinit. ()
Obával jsem se, že při tý stopáži budu muset skipovat, ale nakonec mě Dylanovy texty tak zaujaly, že jsem to dal celý. ()
To sa nedalo dopozerať. Ospravedlňujem sa všetkým priaznivcom tohto kreténa, ktorý je presný obraz amerikánov. Úlisný, uvedomelo falošný, obmedzený, dokonale prefíkaný, ktorý sa dokázal vždy a v správnom momente zorientovať, tam kde to zabralo. Inak jedno veľké lajno, na ktoré su amerikáni hrdí a nevedia sa dočkať, kedy otrčí kopytá, aby po JFK mali znovu kým na seba upozorniť a koho pred svetom ospevovať. ()
Očakávania od Scorseseho sú stále veľké a to bol zároveň aj hlavný dôvod zhliadnutia tohto dokumentu. Vhodný je však primárne pre skalnejšieho fanúšika Dylana, keďže celá téma je o turné z roku 1975. Avšak Scorsesemu klobúk dole, zábery sú unikátne, autentické, dobové. Rovnako sa mu podarilo pred súčasnú kameru dostať kľúčových aktérov turné, z rôznych oblastí (od interpretov cez tourmanagerov až po promótorov). Veľkú časť, snáď aj vyše 50%, tvoria dobové zábery z vystúpení, zostrihané do jednotlivých piesní, ku ktorým sa zväčša viaže konkrétny príbeh. Ako inak, keďže sa jedná o jedného z najznámejších pesničkárov. V týchto momentoch sa tak fokus dokumentovania presúva z turné na Dylanovu tvorbu. ()
Fakt zboznujem Dylana, aj ked niekedy si myslim, ze obcas bol pozer... Ale tento dokument mi nejako nesadol... Scorsese by sa mal na filmovanie uz vykakat a ist do zasluzeneho dochodku... V poslednej dobe mu nejako nejde karta... ()