Lupiči paní domácí

Přiznám se, že při úvodních minutách prvého zhlédnutí Lupičů jsem se hodně divil. Tak nějak jsem si říkal:"Tohle asi opravdu budou ti nejslabší Coenové." Teď už má tenhle film velmi speciální místo v mé sbírce. Zamiloval jsem si ho a během opakování se bavil snad ještě více, než kdy předtím. Všiml jsem si minirole Bruce Campbella a už i vím, jakou pistoli vytáhne Hanks při scéně na mostě. Promakané. Je to praštěné, kolikrát děsně klišovité a až stupidně absurdní, ale je to tak úžasně podané, že ho řadím mezi své nejoblíbenější filmy vůbec. Lupiči paní domácí jsou absolutně stejní jako postava Toma Hankse. Švihlé, ve zvláštním kabátě, vše dohnané do extrému, ale za každou cenu poetické. Ještě pár zhlédnutí a bude to pro mě nedotknutelný kult. Coeni prostě mají svojí kouzlo, která já bezmezně hltám a nenechte se odradit hodnocením, i zde si kouzlo drží. Dodatek: Už jsem to dokoukal tisíckrát a pořád musím mít vafle! Všichni musí mít vafle! (12.10.2009)

Bratři Coenové konečně přiznali, že režírují oba, a překvapivě natočili remake. Díky tomu všechno nevypadá tak, jak jsme u nich zvyklí. Na druhou stranu, jejich hrdinové většinou nebyli zatěžkáni břemenem inteligence, a to je zde dovedeno až někam k týmu snů z pomocné školy. Tom Hanks si konečně mohl zahrát padoucha a viditelně si to vychutnával. Skvělá je i Irma P. Hall a nesmím zapomenout na její kočku! (20.08.2004)

Lepšie možno nepoznať originál, ak sa chystáte na Coenovic verziu. Pôvodná je o niečo lepšia, ale to s tým nesúvisí. Pretože ak neviete, čo čakať, budete príjemne prekvapení, akým smerom sa príbeh bude uberať a uvidíte Toma Hanksa v skutočne zápornej úlohe. Veľmi čierna komédia. Takto som si predstavoval výzor černošky, ktorá ukazovala v Tomovi a Terrym iba svoje nohy. (30.05.2012)

Někdo tomu říká zrada, někdo změna – bratři Coenovi „si dovolili“ natočit na pohled tuze hloupou zlodějskou hříčku, ve skutečnosti nebývale odvážnou snahu o redefinici pojmu „black comedy“. Lupiči paní domácí jsou komedií černější než havran krákající na okenní římse NEVER MORE, ale současně s „černá“ se nabízí adjektivum „černošská“. Právě strašlivě sprostý černoch Gawain a jeho představa o humoru („Furt jenom sere a furt mluví o tom, že sere“) mnohé příznivce inteligentnější zábavy pobouří. Coenovi si ovšem za ta léta natáčení dokázali vypěstovat pověst mimořádně chytrých tvůrců, kteří by těžko použili fuckujícího čenocha jenom pro vyvolání smíchu v jistých diváckých řadách. To samé platí o postavě Toma Hankse, jehož smích asociuje punťu dychtivého po míse žrádla a jehož chování připomíná člověka, který dle vlastního mínění zmoudří přečtením etikety na krabici ovesných vloček. Přesto musí být právě on vůdcem neschopné smečky, třebaže sám nejspíš idiot, dokáže budit dojem inteligenta. Přesněji člověka jsoucího nad věcí, což nelze napsat o ostatních členech, jež do puntíku naplňují (a tím také parodují) zlodějské bandy z jiných filmů. Citace E.A. Poea prostupují celý film jako zlověstné memento mori (do něhož nakonec také v nádherně fatalistickém finále vyústí) a jsou jedním z vodítek, kterak sledovat Lupiče paní domácí a nebýt zklamaný z jejich prostoduchosti. Na druhou stranu by bylo příliš neprozíravé přiřknout jim statut veledílo jenom kvůli jménům režisérů, „kteří by přece nic tak plochého nenatočili“. Z této klasické látky v nejlepší tradici Ealing Studios šlo jistojistě vyždímat více. Více vtipů, více potřeštěných hereckých kreací i více sofistikovaného obcházení nepsaných, leč tvůrci dokonale zvládnutých žánrových pouček. Pořád jde však o snímek tolik čnící nad ostatní „jenom komedie“, že rád využiji své chvilkové slabosti a k jasným třem přidám ještě jednu nenápadnou hvězdičku. 75% Zajímavé komentáře: Tsunami_X, castor, numi, ScarPoul (05.05.2009)

Zápletka chabého scénáře (je mi jedno, že se jedná o remake), utopená ve špatném režijním zpracování, ještě není jasnou ukázkou vyměknutí bratří Coenů, je to spíše exemplární příklad jejich sebejistého „šlápnutí vedle“. Všechno, co se zde událo by šlo odvyprávět za pár minut, ale naštěstí tito dva pánové vyprávějí trochu jinak, takže sled černohumorných situací, mísících se s přemírou absurdit jako vystřižených z Murphyho zákonů, by na sebe teoreticky neměl nechat dlouho čekat. Jenomže jediný opravdový vtípek, který by se dal označit za typicky „coenovský“, jako by byl do filmu naroubován jenom tak mimochodem a s dějem nemá nic společného, mám tím na mysli natáčení reklamy na psí žrádlo. V ději, který až příliš připomene Dannyho parťáky, se navíc objeví postavy, které jaksi postrádají jakýkoliv náboj a ani od nich se nedočkáme pořádného vtipu, čímž se film stává nesledovatelným, rozvleklým a v neposlední řadě neuvěřitelně nudným. Když pak všechno skončí (přesně tak jak jsem čekal) nějak jsem se neubránil vnitřnímu rozčarování a nenápadně se vkradla otázka: „Že by ti Coen brothers doopravdy vyměkli?“ (20.08.2005)