Sledování

Nízkorozpočtový Nolanův celovečerní debut, ve kterém použil styl vyprávění ne nepodobný tomu z Dokonalého triku. Na celém snímku jdou lehce vypozorovat témata a vyjadřovací prostředky, které v pozdějších dílech rozvede k naprosté dokonalosti. Following má hodně co nabídnout i ve chvíli, kdy již znáte pozdější slovutnější snímky tohoto režiséra. Perfektně zachycená atmosféra předměstí Londýna, slušní herci a především velmi vydařený a originální scénář. Za zmínku stojí rozhodně Jeremy Theobald, který se objevil již v Nolanově krátkometážním Doodlebugu. Je ohromná škoda, že krom těchto dvou věcí si nikde jinde nezahrál, jelikož hrát umí, charisma také má a jeho hlas je specifický jako málo jiných. (13.01.2007)

Nolanova výborná práce s postavami, dialogy a časem dělá z Following rafinovanou podívanou, jenž vás už od počátku nutí zajímat se, co bude následovat, ale vzhledem k hutnosti právě probíhajícího vám nedává možnost o dalším vývoji přemýšlet a zkazit si tak zážitek hádáním posledního konečného zvratu. A ačkoliv ten poslední jsem víceméně očekával a nebyl tak šokující, jak píší jiní (karty jsou zkrátka odhaleny příliš brzy a nebo jsem zkrátka moc nakoukával Memento a Dokonalý trik), Nolanův celovečerní debut je skoro stejně kvalitní jako jeho následující práce a už kvůli zmíněným pozitivům (zapomněl jsem na skvělé výkony vcelku neznámých hereckých tváří) se jedná o povinnost jej vidět každého fanouška Nolana a (sub?)žánru obecně. (27.04.2008)

Na černobílý 16mm film natočená pocta béčkovým filmům noir (vzpomněl jsem si zejména na Vrahův polibek a Zátah na Jižní ulici) obsahuje v zárodečné podobě většinu prvků, které si dnes s Nolanovou tvorbou spojujeme. Nechronologické vyprávění, které svou (zdánlivou) neuspořádaností, množstvím elips a postupem od následku k příčině připomíná neutříděné vzpomínky na nějakou událost (kdy také můžeme začít vyprávět od toho nejpodstatnějšího, nikoliv od začátku). Postmoderní nestabilita lidské identity. Možnost číst příběh jako variaci na evropské modernistické literární a filmové experimenty (např. Alain Robbe-Grillet), tedy coby vyprávění o procesu vyprávění (Cobb si na základě osobních předmětů domýšlí „backstory“ lidí, do jejichž bytů vniká, a drobnými zásahy do domácího pořádku vytváří podloží pro budoucí konflikt, stává se autorem zápletky). V podstatě takový no budget prototyp Počátku (rozpočet činil asi 3 tisíce liber) – psychologický heist movie, v němž je k úspěšně provedenému zločinu potřeba „nabourat“ se do podvědomí oběti, odhalit jeho skryté tužby. Po rozložení na jednotlivé části by zřejmě šlo o poměrně lehko srozumitelnou historku, ale vzhledem k tomu, že je prostříháváno mezi čtyřmi dějovými segmenty (plus zastřešující pátý s výslechem), z nichž každý se odehrál v jiném „časovém pásmu“, jde o poměrně náročný test pozornosti (dost pomáhá, že se vše sbíhá k jedné postavě, jejíž proměňující se vzhled napovídá, kde na časové ose se zrovna nacházíme), který si budete chtít nejspíš vyzkoušet víckrát… ani pak ale zřejmě neokážete s jistotou říct, co se doopravdy stalo (celý film je rámován retrospektivním vyprávěním muže, který nemá důvod říkat pravdu). 80% Zajímavé komentáře: ScarPoul, Madsbender (25.07.2017)

Vynikající. Nolan ví jak pracovat s vyprávěním, vy kdy říct a ví kdy neříct, jestli mi rozumíte. Celou dobu ho sledujete, dýcháte mu na záda, ale on dobře ví, že tam jste a tak několikrát změní směr, jen aby vás zmátl a pak vám najednou zmizí, abyste vzápětí zjsitili, že stojí za vámi a sráží vás pod vlak. A to jediné na co myslíte, když padáte pod kola svištícího rychlíku je... překvapení. (14.05.2010)

Už vo svojej prvotine ukázal Nolan svoj talent. V tak krátkom čase je tu všetko potrebné na to, čo by mal mať zaujímavý príbeh, ktorý ponúkne i niečo viac ako len bežné filmové vyžitie - časové prelínanie, výborná práca s postavami s dôrazom na ich psychiku, nečakané zvraty, nečakané rozuzlenie.... No skrátka výborná záležitosť, len škoda, že tak krátka. 80/100 (07.12.2016)