As Good as Poison
Režie:
Vít OlmerKamera:
Ota KopřivaHudba:
Jiří StivínHrají:
Zdeněk Svěrák, Ivona Krajčovičová, Libuše Švormová, Václav Švorc, Laďka Kozderková, František Řehák, František Husák, Vladimír Durdík ml., Dana Balounová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Pavel Hnyk (Z. Svěrák) žije v relativně poklidném a dlouholetém manželství s právničkou Alicí (L. Švormová), a to i přes to, že je jejich vztah vystavován manželově slabosti pro půvab jiných žen, což Alice jen trpně toleruje. Manželství skutečně naruší až Pavlova nová slovenská kolegyně Julka (I. Krajčovičová), jejichž čistě pracovní poměr brzy přeroste v milenecký a obrátí jeho život vzhůru nohama. Láska vniká do stárnoucího milence „jako jed“ a zhoubně působí na jeho tělo i mysl a rozleptává jeho dosavadní vztahy. Pod vlivem tohoto jedu se Pavel dostává až na okraj morální a společenské propasti… Režisér Vít Olmer označil svůj film z roku 1985 za „tragikomedii člověka dnešních dnů“. Stejnojmenný román Karla Zídka, scenáristicky zpracovaný Jiřím Justem a Vítem Olmerem, je založen na milostném vztahu stárnoucího muže k mladé ženě. Tedy vděčném námětu zpracovávaném od nepaměti, k němuž se spisovatelé, filmaři i výtvarníci neustále vracejí – ne náhodou se zde také zmíní obraz Lucase Cranacha "Zamilovaný stařec". Ústřední postavu intelektuála allenovského typu ztraceného ve společnosti, jež pro jeho přání a touhy nemá pochopení, ztvárnil brilantním civilním výkonem Zdeněk Svěrák. Jeho partnerkou, která mu namíchala a podala onen neodolatelný jed, byla slovenská herečka Ivona Krajčovičová. Právě z kontrastu českého a slovenského živlu vytěžili autoři i herci mnoho půvabných a vtipných situací. (Česká televize)
(více)Recenze (191)
Bod za hudbu a pár vydařených momentů a mínus za podivnou pachuť, kterou „jed“ zanechává v ústech a tu slovenskou soudružku. Je hrozně zvláštní vidět slušňáka Svěráka i s jeho korektní aurou a precizní výslovností, jak ztratí hlavu a 76 minut ji hledá. Je fakt, že při pohledu na jeho filmovou manželku nikomu srdce neposkočí, ale natrvalená Tomčányová je fakt adeptkou na hlavní bod programu při pálenie bosoriek. ()
Jako jed je pravým opakem dnešní české filmové tvorby - laskavých, i při dramatických tématech pozlátkem potažených komedií pro širokou veřejnost. Díky výborné, převážně ruční, kameře, znervózňující hudbě Jiřího Stivína, neútěšně chladivého podzimu, nepopíratelné atmosféře socialismu a v neposlední řadě díky tématu filmu se Jako jed v mých očích jeví jako Vratné lahve naruby. Už dlouho jsem neplesal radostí nad tak trefně přesným vystižením vztahů mezi manželi a milenci, nad zobrazením lidských tužeb a potřeb. Výborný film, naplněný až po okraj černým humorem. ()
Nevím, čím to je, ale filmy Víta Olmera se mi povšechně líbí. Nepostrádají humor a ironii, hrdinové jsou obyčejní smrtelníci, se kterýma je možno se měřit. A navíc podávají odkaz generacím narozeným po pádu komunismu. "Jako jed" hodnotím jako hořkou cimrmanovskou komedii, kdy chlapa chytne druhá míza. Zdeňka Svěráka příliš nepovažuju za vhodného do této role, ale budiž. Mám jiný vkus, možná Kodet by mi tam seděl víc. Ale co naplat. I tak se mi film líbil, hlavně hlášky, hudba a dějové linie, kdy má hlavní hrdina plnou hlavu půvabné slovenské kolegyně. Kdy na poradě začíná mít slovenské přeřeky s českým přízvukem, kdy životní peripetie řeší přímočaře a po chlapsku, bez ohledu, co na to okolí a rodina. Obdivuhodné. ()
Zajímavý film o vášnivém vzplanutí muže v nelepších letech. myslím, že zde bylo velmi reálně vykresleno, co s chlapem udělá "láska", resp. poblouznění citů. Kašle na práci, na lidi, na všechno a jen myslí na svou lásku. Natočeno to bylo velmi zajímavě, tak reálně a syrově (myslím vzhled obrazu). Celkově zajímavý film, nicméně v podstatě o ničem, resp. je to spíše takový "dokument", nic objevného. Ale podáno zajímavě... Howgh! ()
Poprosil bych pány, kteří to tady mají na starost, aby odpárali zařazení mezi komedie a urychleně sem napsali, že se jedná o drama. Nic tak depresivního jsem dlouho neviděl. Ostatně, nic tak depresivního jako krize středního věku člověka potkat snad ani nemůže. Musím se vydat na plavbu proti proudu a přiznat se, že mi Zdena Svěrák do role postaršího svůdníka úplně nepasoval. Nicméně, na něj se dovedu dívat, i kdyby hrál záchodové prkýnko. Zatím nemohu posoudit, zda je snímek věrnou interpretací krize středního věku, neboť od této životní fáze jsem prozatím na míle vzdálen. Pokud by mě něco takového snad mělo potkat, tak budu u sebe stále nosit naládovanou brokovnici. Sžíravý pohled na manželství, kde už je vášeň záležitostí vzpomínek a partneři spolu zůstávají čistě ze zvyku. No jo, jenže cipísek je po ránu stále v pozoru a stačí zamrkání mladé Slovenky, aby se muž zbláznil. Opravdu nehezký pohled, kterak se Zdenda Svěrák řítil střemhlav do propasti a nebylo úplně v jeho moci směr pádu jakkoli korigovat. Rozumu může člověk přisuzovat sebevětší váhu, ale jsme stvoření jednající takřka výlučně na základě svých emocí a až následně dokážeme tato emoční rozhodnutí rozumově popsat a obhájit si je u sebe. Tento film to popsal moc hezky. Ďábelská jízda, na kterou se nedívalo vůbec hezky. [70 %] ()
Galerie (2)
Zajímavosti (19)
- Libuše Švormová, která hraje manželku Inženýra Hnyka (Zdeněk Svěrák), zavzpomínala, že mnoho dialogů a vtipných replik vymyslel Svěrák přímo na place. Legendární je hláška, když Hnyk loudí v posteli na své manželce sex a odpovídá „nech toho já mám zítra stání“, on odpovídá „když já mám stání teď“. (sator)
- Hlavní roli měl původně ztvárnit Jiří Menzel. (mchnk)
- Zvláštní název knihy a později i filmu vychází z vyprávění dědečka autora předlohy Karla Zídka, který byl lékárníkem. V dobách, kdy byl cukr velmi vzácný, byl považován za lék a prodáván pouze v lékárnách. A protože jeho vlastnosti nebyly prozkoumány a lékárníci byli obezřetní, byl na dózách, ve kterých byl uchován nápis: „Tamquam venenum“, tedy česky „Jako jed“. A jak to souvisí s příběhem? Tak, že když je sladkého příliš, stává se jedem. (sator)
Reklama