Jako jed

Jeden by řekl, že vedoucí investičního oddělení by si měl umět následky svých kroků spočítat, ale jak kdysi řekl Tolstoj, je těžké milovat ženu a současně dělat něco rozumného.. Trpké. Jak film orámovaný Stivínovou Osudovou, tak zjištění, že když Olmer chce, tak umí. Škoda, že za posledních 45 let se mu chtělo asi tak třikrát.. (31.12.2014)

Jeden z mých velmi oblíbených filmů- pěkně dávkovaný vkusný humor (Lucas Cranach: Zamilovaný stařec), hořkosladký pocit ze zakázaného vztahu (kdo z nás nezná?) a navíc několik pentliček: písnička s vynkajícím textem, který jde až pod kůži (vlak poslední odjíždí...., tam kde je ráj, tam je had, je jako jed a umí lhát...) umocněný přiléhavým podáním. Dále zatím v komentářích opomíjená postava Laďky Kozderkové- odložená milenka, dobře zahraná, hlavně reálná- postupně úděl každé ženy- i Julky- za dvacet let bude v této pozici ona. A zajímavá koalice manželka- odložená milenka. Doplněno Osudovou. Co ještě chybí v tomto filmovém koktejlu? Mně chutná tak, jak je a vypiju ho tak často, jak můžu... (22.06.2010)

Ing. Pavel Hnyk (Z. Svěrák) je muž na prahu padesátky a svůj stereotypní život v manželství si zpestřuje občasnými nevěrami. Jednoho dne se ale v práci seznámí s novou kolegyní, slovenkou Julkou (I. Krajčovičová), do které se bezhlavě zamiluje. Svým neuváženým jednáním ničí všechno kolem sebe a podřezává si tak větev nejenom v práci, ale především v rodině. Jeho manželce, která jeho „úlety“ doposud mlčky tolerovala, došla trpělivost a chce požádat o rozvod. Jak se asi Pavel zachová? Dá přednost mladé, krásné, ale také vdané milence, se kterou ho nečeká žádná budoucnost před vlastní rodinou? Zdeněk Svěrák je vynikající a s Ivonou Krajčovičovou si zahrál už ve filmu Co je vám doktore? (30.06.2009)

Když starej vůl zblbne, je to tragédie i komedie. K tomu Stivínova úžasná bluesová hudba z celého filmu dojí ony pocity melancholie a zmaru, které na člověka přijdou, když začne být nespokojen s tím, čeho (ne)dosáhl, když vidí, že jeho sny se změnily v denní stereotyp a manželskou knutu. O to horší je pak další pád, když nově probuzené sny jsou opět zašlapány. (29.06.2013)

Pro film byly složeny dvě písně. "Vlak poslední odjíždí", kterou zpívá Schelingrovským chraplákem Petr Flyn, hudbu zkomponoval Jiří Stivín a text složil Pavel Kopta. A "Ve snách ťa vidím" zpívá Ivona Krajčovičová a  Zdeněk Svěrák , hudbu zkomponoval Jiří Stivín, text složil Jaroslav Kaiser. Zvláštní název knihy a později i filmu vychází z vyprávění dědečka autora předlohy Karla Zídka, který byl lékárníkem. V dobách kdy byl cukr velmi vzácný  byl považován za lék a prodáván pouze v lékárnách. A protože jeho vlastnosti nebyly prozkoumány a lékárníci  byli obezřetní, byl na dózách v kterých byl uchován nápis: "Tamquam venenum"tedy česky "Jako jed". A jak to souvisí s příběhem ? Tak, že když je sladkého příliš, stává se jedem... Libuše Švormová která hraje manželku Inženýra  Hnyka (Z.Svěráka) zavzpomínala že mnoho dialogů a vtipných replik vymyslel pan Svěrák přímo na place. Legendární  je hláška, když Hnyk loudí v posteli na své manželce sex a odpovídá "nech toho já mám zítra stání", on odpovídá "když já mám stání teď"... (11.01.2013)